Ondřejovsko - Přední skály - Dračí hřbet

PP ONDŘEJOVSKO není jediným místem v této oblasti, kde můžeme spatřit zajímavé skalní útvary. Daleko větší a pestřejší koncentraci pěkných skal nám k vidění nabídne bezejmenný předvrchol Ondřejovska, jehož ploché temeno je od přírodní rezervace vzdáleno 0.5 km severním směrem. V jednom stařičkém turistickém průvodci bychom se dočetli, že... "se na půvabném hřebeni Ondřejovska ukrývají menší skalní města..." Skutečnost je ale trochu jiná. Na plochém hřebenu se sice pod korunami stromů skrývají četné skalní útvary, ale kdyby je autor tohoto výroku opravdu spatřil na vlastní oči,asi by se nám přiznal, že si tuto informaci vycucal z prstu anebo ji slyšel v nejbližší dědině od místních chlapů u piva. Skalní město tu návštěvník opravdu nenalezne, ale zato zde může spatřit mimořádně dlouhý (asi 600 m) přerušovaný pás velikých balvanů, skalek a skal, obklopených balvanitou sutí se zbytky porostu původního karpatského horského pralesa. (Všechny tyto útvary jsem si dovolil přes dobou už více než dávnou nazvat Ondřejovskými Předními skalami. Bystrý čtenář se zajisté dovtipí, že někde tady poblíž v tom případě existují i nějaké ty skály "Zadní," ale o těch dneska řeč nebude...)

Přední skály se táhnou v pásu směrem od západu na východ. V jejich nejvýchodnější části se nachází pozoruhodný útvar, při jehož spatření romantickým duším v mysli naskočí představa v zemi spícího obrovského draka, jemuž nad okolní terén vyčnívá část hřbetu s obřími šupinami. Názor odborníka přes geomorfologii by byl asi trochu jiný: ten by zde viděl na 30-40 metrů dlouhou, rozpadající se a divoce rozeklanou skalní hradbu, kterou vytvořily hrubozrnné pískovce a slepence lukovských vrstev račanské jednotky magurského flyšového pásma. A také to, že výška "dračích šupin" kolísá mezi 4 - 5 m výšky a nejvyšší skála dosahuje pouhých 7 m. Tvarů drobného povrchového zvětrávání zde k vidění mnoho není, jednotlivé skaliska jsou členěny toliko vertikálními puklinami. Některé větší skalní uskupení působí poněkud labilním dojmem, neboť jednotlivé skalní bloky, tvořící převisy, jsou na sebe naskládany na první pohled tak halabala, že hrozí okamžitým zřícením. Můžeme být ale klidní - při detailním průzkumu zjistíme absenci suti při úpatí skalních stěn, což je důkazem toho, že je skála tvořena opravdu tvrdým a kvalitním materiálem. Ty kameny a balvany, válející se všude kolem, sice kdysi dávno ze skalní hradby opravdu odpadly - to se ale stalo ještě dávno předtím, než se začal psát náš letopočet.

Je asi dobře, když si člověk, propadnuvší svému koníčku, nastuduje veškerou možnou odbornou literaturu o objektech svého zájmu a jako geomorfolog samouk pak může s čím dál větší radostí prozkoumávat i ty nejintimnější partie svých "miláčků"... ale i ten nejodbornější popis nevymaže z hlavy vzpomínku na to, když jsem v době někdy před třiceti lety spatřil tento Dračí hřbet poprvé. Podnikal jsem tehdy dvoudenní přechod Hostýnskými vrchy od severu na jih a nedaleko Ondřejovska mne zastihla bouřka s prudkým lijákem. Když skončila krátká průtrž mračen a znovu se vyjasnilo, objevila se náhle v lese přede mnou tajemná a vlhká skalní stěna, z jejichž stěn, pokrytých mokrým mechem - (a z okolních pralesovitých vývratů), se kvapem odpařovala voda a celek působil jako naprosto neskutečný snový přízrak!

Od těch dob už sice toto místo ztratilo část svého půvabu a tajemnosti - severní i jižní svah těsně u skal zdobí velikánské jizvy po nových pasekách. Ale i nadále Dračí hřbet zůstává místem malebným a romantickým a určitě stojí za vaši návštěvu. Dobrá zpráva pro všechny turisty a cestovatele zní, že se tato bizarní skalní hradba nachází na dohled od zeleně značené tur.trasy, vedoucí od Okluku k turistickému rozcestí Nad Ráztokou v mělkém sedle pod PP Ondřejovsko. Pokud půjdete směrem od Okluku, na blízkou přítomnost skalní hradby vás upozorní nejen výhledové paseky na bezejmenném hřebenu, ale také "uvítací delegace" v podobě menších bizarních skalek na okraji lesa nalevo od turistického chodníku...