Orta San Giulio.

Isola San Giulio  •  Fotografie (24)  • Foto: Bohumir

Vstoupit do fotogalerie (24 fotografií)

Orta San Giulio, jeden z lepších hotelů

Orta San Giulio, vláček pro turisty

Vstoupit do fotogalerie (24 fotografií)

Již první kroky uličkami města nás ujistili, že jsme v nejpůvabnějším městečku na severu Itálie. Jeho zakladatelé měli šťastnou ruku, když se vybrali poloostrov na východním břehu jezera Orta. A že se sem turisté doslova hrnou, svědčí množství parkovišť před branami města. Historické jádro tvoří paláce a domy ozdobené balkony ze železa. Množství krámků láká k nákupům věcí Známých i neznámých. Malé hospůdky a kavárničky se předhánějí v nabídce toho nejlepšího způsobem, kterému nelze odolat. Turistům je k dispozici i malý červený vláček, který městem projíždí. Popsat všechny stavební památky je skoro nemožné a pokud chcete městečko trochu poznat, je nutné zde strávit alespoň den. Na náměstí Pizza Motta upoutá renesanční stavba z roku 1582, Palazzo Comunale. Je ozdobena věžičkami a radní sál je vyzdoben freskami. Zajímavé jsou i otevřené arkády. Nedaleko od břehu jezera je farní kostel Sta. Maria Assunta z roku 1485 v pozdně gotickém slohu. Roku 1760 byl barokně upraven. Ze břehu se díváme na ostrůvek Isola San Giulio a hledáme možnost, jak se tam dostat. Ale to už nám chlapík s námořnickou čepicí prodává lístky a vede na loď, která k našemu údivu ihned odplouvá. Jsme jediní cestující a během cesty je nám vysvětleno, že lístky platí „ritorno", tam i zpět a že nás kdokoliv vezme na palubu. Lodí mezi ostrovem a městem brázdí hladinu více jak desítka. Ostrůvek má jedinou úzkou uličku, několik přístupů na břeh jezera a jeden přístav. Perlou je ale románská bazilika, která byla postavena na místě raně křesťanského kostela z období kolem roku 390. Současná stavba je z první poloviny 12. století. Na konci 17. století byly provedeny výrazné barokní úpravy. Fresky jsou raně renesanční a barokní. Zlatým hřebem je románská kazatelna z černého mramoru. Má podobu čtyřlístku a její čtyři sloupy nesou kapitely zobrazující rytíře, lovce a bojující zvířata. Návrat do města je stejně rychlý jako cesta sem. Jakmile jsme přišli do přístavu, zmocnil se nás lodník, tentokrát s tetováním a ihned odplouváme. Máme dojem, že lodní přeprava je určena jen tak pro radost místním lodníkům. Hlad nás zavedl do jedné hospůdky, kde si dáváme pizzu. Jíst v Itálii, to je vlastně malý obřad a tentokrát jsme se zdejším poměrům rádi přizpůsobili. Vždyť není kam spěchat. Na odpoledne nám zbyl vrch nad městem - Sacro Monte. Je to rozlehlý areál s kostelem a dvaceti kapličkami v renesančním a barokním slohu. Kaple jsou vybudované tak, aby byl pozorovatel vtažen do děje. Připomíná to pohled na jeviště. V kaplích je rozmístěno 376 postav z terakoty a jsou pomalované. Komplex byl budován od roku 1583. Zdařilá a velmi hezká je parková výsadba. Vrchol nabízí i krásný pohled na město s jezerem. Loučíme se s tímto kouzelným koutkem severu Itálie a míříme do Tessinských Alp.

Autor: Bohumir

Další články autora: 1508

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli