Letní putování po kantonu Ticino ve Švýcarsku 1
Vydali jsme se na letní putování po kantonu Ticino ve Švýcarsku, který se nachází na jihovýchodě, v italské části Švýcarska u hranic s Itálii.
Jeli jsme přes Německo. Počasí bylo příjemné. Prohlíželi jsme si okolní krajinu, krásné horské masívy Alp, do kterých jsou zasazeny vesničky a městečka, na skalách jsou hrady, malé chaloupky, široké zelené Pastviny.
Jako první nás přivítala Bellinzona, hlavní město kantonu Ticino (od roku 1878).
Počet obyvatel je 17 744.
Městečko má lombardský charakter. Je zde mnoho starých výstavných domů s krásným průčelím, úzké uličky, náměstíčka, kostely, mnoho hotelů, barů, kavárniček se stolky přímo na ulici.
V minulosti psaly dějiny tohoto města významné italské rody Viscontiů, později Sforzové.
Bellinzona je známá tím, že se nachází pod třemi hrady, které jsou spojeny starobylými hradbami.
Castelgrande (1250-1500),
Montebello (1313)
a Sasso Corbaro (1479).
Hradby místy procházejí i městem mezi domy.
Podél kostela jsme se vydali navštívit Castelgrande, který je přímo ve městě.
Procházeli jsme kolem malých obchůdků, barů, Migrosu. V kopcích jsme viděli bellinzonské hrady.
Migros jsou typické švýcarské potravinářské prodejny, které poskytují i teplá jídla a občerstvení.
Na druhé straně ulice je mini zábavní park, kde se hrály šachy.
Na prostranství před hradem pod stříškou se ukrýval peruánský Indián, který hrál na píšťalu a očekával příspěvek od turistů. Později ho vystřídala Indiánka.
Ve Švýcarsku je běžné, že na ulici hrají Indiáni nebo jiní umělci a očekávají za to nějaký bakšiš.
Nejstarší hrad, Castelgrande se nachází přímo ve středu města. Jsou pro něj typické dvě masívní věže, které se nazývají Věž Bílá (Bianca), Věž Černá (Nera), jsou 27m a 28m vysoké.
Má tři nádvoří, severní, západní a jižní. Na západním nádvoří hradu je Kaplička svaté Marie.
Na hradě se konají různé akce. Koncerty, oslavy, vernisáže, výstavy. Je to tedy jakési umělecké a kulturní centrum města.
Vyjeli jsme nahoru na nádvoří hradu výtahem ve skále.
Prošli jsme Castelgrande, prohlédli si výstavu soch, podívali se dolů do údolí po celém okolí. Na hradě bylo mnoho turistů, kteří se nekonečně fotili.
V okolí jsme viděli i oba dva další hrady. Pod hrady jsou vysázeny vinice. Nejvýše položený je hrad Sasso Corbaro. Hrad Montebello je z centra města vzdálený asi jen 15 minut.
Hrad Sasso Corbaro trůní ve výšce 230m nad městem. Je to typický Sforzovský hrad. Byl postaven architektem Benedetto Ferrini z Florencie, financován dožetem z Milána v roce 1479.
Hrad Montebello leží na vrcholku Montebello, 90 metrů nad úrovní města.
Když jsme si vše prohlédli, sjeli jsme výtahem dolů na náměstíčko a podívali si po okolí. Upoutala mně velká socha ze šrotu. To je nyní módní trend ve Francii a nyní i ve Švýcarsku.
Na náměstí Collegiata se nachází chrám svatého Petra a Stefana z roku 1517, kde je mramorový oltář a obraz Ukřižovaní (1658) od slavného Tintoretta.
Ve městě jsou ještě kostely Madonna dell Grazie a Chiesa die San Biago.
Na Piazza Indipendenza stojí obelist a kostel San Rocco. Zajímavá je i věž s hodinami a budova Radnice. Palazzo Civico.
V centru je mnoho malých obchůdků, ovoce, zeleninu a jiné potraviny nakupují lidé na trzích pod širou oblohou na naměstích. Rozhodně jsme nikde neviděli příšerné supermarkety jako u nás. Ve městě jsou také banky, mnoho hotelů. Všude je čisto, výzdoba květinami, posekaná tráva.
Jako v celém Švýcarsku, probíhají zde i tržiště, kde se prodávají starožitosti.
Lidé si zde dokážou užít různých svátků. Jednou ročně zde mají karneval Rabadan, kde se obyvatelé navlečou do různých masek a s alegorickými vozy pocházejí městem za zvuků hudby, potom se rozmístí po kavárničkách, hrají a zpívají, hodují a veselí se.
Švýcarsko se pyšní výrobou hodinek, sýra a čokolády.
Pod hradem se koná Campionato formaggi swizzeri- Šampionát o švýcarskou cenu sýra.
Na festivalu nechybí ani ukázka výroby sýra, ani kravičky, kterých si zde velmi cení a zdobí je jako lidé v Česku psy, domácí mazlíčky.
Festival provází i lidová hudba. Je zde příjemná atmosféra. Porota má velmi těžký úkol, vybrat ze 700 sýrů ve 27 kategoriích ty nejlepší.
Nejen sýrem živ je člověk, prodává se zde i domácí pečivo a domácí uzeniny, nechybí ani květinová výzdoba. Někteří patrioti si obléknou i lidové kroje. Švýcaři si své svátky dokážou velmi dobře užít.
Bolí nás nohy, jedeme se ubytovat do Lugana, do čtvrti Paradiso, hotelu Dishma. Hotel je pěkný, 5.patrová budova, balkony jsou vyzdobeny květinami. Ovšem okolí je odporné, protože se podnikatelé snaží na malém plácku vybudovat co nejvíce hotelů. Okolí hotelu je jedno velké staveniště. Naštěstí se v hotelu budeme vyskytovat pouze v noci.
Ubytovali jsme, osprchovali, převlékli a vyrazili na promenádu.
Lugano
je největší město kantonu Ticino. Nachází se na břehu Lago di Lugano, na hranici s Itálii, v okolí prostřední zátoky mezi horami San Salvatore a Monte Bré. Lanovka na horu San Salvatore (svatý Salvator) je v blízkosti našeho hotelu.
Městem prošli Galové, Etruskové, Římani, Langobardi, Frankové. Nyní se na promenádě promenádují přistěhovalci z arabských zemí, z Indie, z Pákistánu.
1512 zde založili Švýcaři vlastní fojstství.
Ve městě, stejně jako v celém Ticinu, se hovoří italsky, ale domluvíte se i německy, francouzsky, rétorománsky, i anglicky.
Od čtvrti Paradiso, kde jsme ubytovaní, do Cessarate se táhne podél jezera pobřežní promenáda. Při příchodu na promenádu od našeho hotelu jsme zaznamenali malý parčík se sochou ženy a v jezeře je obří vodotrysk. Po pravé straně jsme narazili na plavecký bazén, který je přímo u jezera. Na jezeře jsme nikde neviděli koupající se lidi. Jen loďky, šlapadla, lodě, jachty.
V kopci po pravé straně jsme viděli kostel, ale my jsme se k němu nevypravili.
Na pravé straně se majestátně vypíná nad Luganem ve výši 912 m n.m. hora San Salvatore, na kterou se sice je možno vypravit pěšky, ale lidé většinou použiji lanovku (funicolare) a nechají se vyvézt. Je tam krásná vyhlídka na město, vyhlídková restaurace, kostelík, obchůdky, malý zábavný park pro děti, muzeum svatého Salvatora,který zde na vrcholku založil hospic-místo, kam se mohli turisté uchýlit. V přízemí muzea jsou vystaveny exponáty minerálů.
Je zde možno zakoupit i suvenýry, pohlednice, mince, známky.
Ve čtvrti Paradiso je také železniční zastávka, 5 minut od lanovky.
V historickém centru města se nachází mnoho obchodů, obchůdků, butiků, banky, kostely, muzea, kulturní dům, obchodní dům Manor, obchody se slavnými švýcarskými hodinkami. „Je přesný, spolehlivý jako švýcarské hodinky", říká se. Ano švýcarské hodinky jsou známý svou kvalitou a přesností a spolehlivosti.
Je zde mnoho značkových obchodů. Nechybí zde ani obchůdek s výrobky značky Swarovski.
V jedné uličce jsme natrefili na velký obchod Salumeria a Macelleria Gabbani, kde se prodává mnoho kvalitních salámů, šunky, maso.
Města a městečka kantonu Ticino spojuje jedno, a sice všude je krásná pestrá květinová výzdoba. Kruhové objezdy jsou také osázeny květinami, palmami, nebo nápisy nebo sochami, což se mi velmi líbí.
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Mergoscia
Půjčovna autPříspěvky z okolí Letní putování po kantonu Ticino ve Švýcarsku 1
