Plavba po Dyji do Moravy (Břeclav - Hohenau)
„Je slunečný červencový den. V Břeclavi pod jezem nasedáme v brzkém odpoledni do našeho nového kajaku. Před námi je asi 25 km po vodě k Rakouskému Hohenau. Podjíždíme několik mostů a zanedlouho se dostáváme z města. Je ticho, slyšíme jen řeku, jak se převaluje v korytě a tvoří mohutný, ale klidný proud. Další masy vody přitékají z odlehčovacího ramena. Odtud se asi po půl kilometru na levé straně odpojuje slepé rameno, kterým se dá dostat až do přístavu. Z přístavu lze dojít po zelené turistické značce Na Pohansko, lovecký zámeček Lichtenštejnů.
Blížíme se ke státní hranici, kterou tvoří střed řeky. Většinu plavby poplujeme na rozhraní České republiky a Rakouska. Díky Schengenské dohodě si můžeme splout i tento, před rokem 2007 těžko dostupný, úsek řeky.
Lužní les na Březích občas vystřídají louky se starými duby, na kterých hnízdí čápi. Kolem se vznášejí volavky a zahlédneme i několik dravců. Avšak na orla, kterého jsme pozorovali včera nad Břeclaví, dnes štěstí nemáme.
Štěrkové a písčité lavice vytvářejí plážičky jako stvořené pro koupání. Neodoláme a skáčeme do vody. Na mělčině obdivujeme vyplavené schránky škeblí úctyhodných rozměrů.
Na pravém břehu řeky (Rakouském) jsou dřevěné rybářské chatky se sítěmi zavěšenými nad vodou. U nás je tento druh rybaření zakázaný, takže na levém břehu je pouze hustý les a sem tam betonový bunkr. Jeden z bunkrů objevujeme ve slepém ramenu. Voda ho podemlela a teď leží na boku, ve vodě.
Na levostranném přítoku říčky Kyjovky si nelze nevšimnout okousaných kmenů, ukazujících na přítomnost bobrů.
Po vlití se do Moravy, si připadáme jako bychom splouvali veletok. Necháme se unášet ještě pár kilometrů až k silničnímu mostu, za kterým je naše vysedací místo. Sotva vylezeme na břeh, začnou nás štípat komáři. Teprve teď jsme si uvědomili, že nás po celou dobu plavby žádný hmyz neobtěžoval.
My už si však příjemný dojem z plavby zkazit nenecháme!“