Poznáváme Slovensko – 13. den – Slovenský ráj: vodní nádrž Palcmanská Maša, naučný chodník Dobšinská Maša – oboje u řeky Hnilec; pramen Hronu, Telgártská slučka (viadukt a tunel), Telgártské pivo a pivo pivovaru Predná hora
Neděle 30. 7. 2023
V noci asi nepršelo, ale my spali jak zabití. Večer jsme říkali, že dnes bude odpočinkový den, že před 9. nevstáváme. Od 8 jsme vzhůru, v půl deváté vstáváme. Teplota v autě neklesla pod 18.
Ranní hygienu děláme v potoce, kde jsme se už včera vykoupali. Ušetříme aspoň naší vodu. Dnes ten odpočinkový den potřebuji jako sůl. Jsem nějaká zničená. Možná tomu napomáhá měnící se tlak, má se oteplit, ale pršet. I když se na to jen možná vymlouvám a jsem jen docela obyčejně líná. Ty naše túry mi dávají docela zabrat. A to nás teprve ty pořádné čekají.
Už se pomalu vracíme – směřujeme tedy pomalu na západ. Zastavujeme u Palcmanské Maši. Je to největší vodní nádrž na území Slovenského ráje, která byla postavena na horním toku řeky Hnilec. Ta pramení pod Kráľovou hoľou a po 89 km se na východě vlévá do Hornádu. Údajně patří mezi 9 nejhezčích vodních ploch Slovenska. My ji máme na trase, tak se na hrázi na chvíli zastavíme.
Byla vybudována v letech 1950 – 1954 ve skutečně nádherné krajině. Je zde vodní elektrárna, využívá se i pro sportovní a rekreační účely. Jsou tu zařízení určená pro rybochovné hospodářství. Ze strany obce Dedinky jsou pláže. Je tu hezky, ale u hráze se koupat nedá. Odjíždíme.
Ota chce zajet do Dobšiné. V Přerově se v červnu r. 1945 stala na Švédských šancích hromadná vražda karpatských Němců, kteří byli z Dobšiné a okolí. Ota je Přerovák, památník v Přerově i celou historii samozřejmě zná. Památník je v Přerově, ale obdobný je prý i na hřbitově v Dobšiné. Chtěl by ho vidět. Na mapě jsem sice nic nenašla, ale neznamená to, že tam není.
Hřbitov je na severovýchodním okraji obce, z hlavní silnice, po které jsme přijeli, je to kousek. Jenže zrovna tahle část je plná cikánů. Nic proti nim nemáme, ale při průjezdu touto částí města na nás koukají tak divně, že z nich jde strach. Je jedno jestli je to maminka s kočárkem nebo starší paní. Možná, že se jen diví, co tam děláme. Ale jejich pohledy skutečně nejsou příjemné. U hřbitova zaparkovat nelze. Chtěla jsem zaparkovat na náměstí, jenže Ota má strach tam auto nechat, má však také strach mne v tom autě nechat a jít sám. Nakonec se otáčíme a jedeme zpátky. I teď hledám na internetu, zda tam je nějaký památník, ale o ničem takovém jsem se nedočetla. Jen jsme si možná zbytečně udělali špatnou představu o této obci.
Kopečky proti nám se halí do mraků nebo to je mlha, která vystupuje z lesů? Těžko říct, ale je to hezký pohled.
Jedeme na parkoviště, odkud jsem měla v plánu podniknout cca 3,5 km dlouhou procházku po naučném chodníku Dobšinská Maša a odkud je i moc hezká vyhlídka na Palcmanskou Mašu. Nejdřív jsme si vsak tady chtěli uvařit oběd. Vyhlídka je tak atraktivní, že je tu neustále spousta aut. Občas se na parkoviště ani nevejdou. Tady není vhodné místo na vaření oběda. Nakonec tady rušíme oběd, ale i procházku. Najdeme si méně atraktivní parkoviště.
Parkujeme na parkovišti Stratená – je kus za stejnojmennou obcí. Nevím, zda je méně atraktivní, je však větší a povedlo se nám zaparkovat v koutku, kde klidně můžeme uvařit. Okolo jsou nádherné skály. I když pro mne jsou všechny skály nádherné.
Po obědě odtud vyrážíme na cca 2 km dlouhou procházku po naučném chodníku Stratenský kaňon. Cesta vede po zpevněné cestě kaňonem podle horního toku řeky Hnilec, která tady byla vybudována již r. 1840 a sloužila jako obchodní stezka zdejším podnikatelům v železářství. V nejužším místě, který byl uměle vytesaný, se prý ještě zachoval nápis P.C. 1840 (Princ Coburg).
Dnes je to současně jediná cesta pro pěší a pro cyklisty z obce Stratená směrem k Dobšinské ľadové jeskyni, pokud se zrovna nechtějí motat mezi auty v 326 m dlouhém Stratenském tunelu, který byl vybudován r. 1972. Ostatně teď koukám na fotku, je tam dokonce zákaz vstupu chodců a vjezdu cyklistů. Voda si tady pěkně bublá, občas jsou vidět zajímavá skaliska. Na rozcestí se žlutou je menší, ale poměrně dlouhý vodopád. Když má na jaře hodně vody, musí to být nádherný dvojitý vodopád. I dnes je zajímavý, i když vody má skutečně málo.
Na trase je 8 informačních tabulí, kde jsme se mimo jiné dozvěděli, že sedmikráska se slovensky řekne stokráska a koniklec je slovensky poniklec. Další, co jsme si zde potvrdili, je to, že na Slovensku se moc na bezpečnost chodců, příp. cyklistů nekouká. Včera na Tomášovském výhľadu mne to překvapilo, tady mne to už neudivuje. Cesta vede nejen podle vody, ale také přes 8 mostků. Snad jen na třech jsou ještě zbytky dřevěného zábradlí, jinde jsou už jen konzole, které to zábradlí kdysi držely. Je pravda, že cesta je široká, ale jít tudy s malými dětmi, měl by si je každý asi raději pořádně hlídat.
Došli jsme k druhému konci tunelu a stejnou cestou jsme se vrátili. Shodli jsme se na tom, že kdybychom sem kvůli tomu jeli, byli bychom zklamaní, ale jinak to byla celkem pěkná procházka podle bublající vody. Z mého pohledu tam mohlo být vidět víc skal. Dřív možná i bylo, ale dnes je tam spousta zeleně.
Pokračujeme dál na západ. Když přejíždíme řeku Hnilec směřujeme na jihozápad. Národní park Slovenský ráj tu těsně sousedí s národním parkem Nízké Tatry. Jedeme po hranici těchto dvou národních parků, později již jen po hranici národního parku Nízké Tatry. Zastavujeme se na parkovišti u pramene Hronu, druhé nejdelší slovenské řeky. Po 279 km se vlévá do Dunaje. Myslela jsem, že by se tu nechalo přespat a samozřejmě nabrat i vodu. Jenže voda pramení ve studánce, kde by se těžko nabírala. Ani na spaní to tu není nejvhodnější.
Jedeme dál. Chceme to zkusit u vlakové zastávky Telgárt - penzion nebo ještě o kus dál u hřbitova. U zastávky se nám líbí. Dál nejedeme. Spát se tu nechá, hlavně proto, že domky u zastávky ještě nejsou obydlené. Také je dobře, že národní park začíná snad jen pár kroků od nás.
Je tady však jedna zajímavost. Tady je jedno unikátní železniční dílo Telgártská slučka (česky Telgártská smyčka) se systémem viaduktů a tunelů, které vznikalo v letech 1931 – 1936. Vyřešilo se tím značné stoupání, které v této oblasti je. Tato smyčka je 2,3 km dlouhá a překonává 31 výškových metrů. Součástí je Telgártský tunel – nejdelší tunel trati Červená Skala – Mergacany. Ten byl nejnáročnější a finančně nejnákladnější stavbou. Je dlouhý 1239 m. Největším problémem byla podzemní voda, která neustále stavbou protékala. Proto má tunel nepromokavý horní kryt, prameny vody byly svedeny až do vodovodu strážního domku, ale také jako přítok do venkovního bazénu v nedalekém penzionu. Další náročnou stavbou byl Telgártský viadukt s obloukovou konstrukcí vysoký 22 m a dlouhý 86 m se stoupáním 17 promile. Byl to první viadukt tohoto typu na československé železniční trati. Telgártský tunel i viadukt jsme z místa našeho nocležiště viděli.
Musela jsem se však podívat na mapu, abych tu stavbu pochopila. Vlak sem od jihu přijede, vjede u nás do dlouhého Telgártského tunelu, který je do levotočivého oblouku. Z tunelu vyjede, kousek pokračuje v oblouku na povrchu - tím se vlastně vrací, přejede přes Telgártský viadukt, který vidíme téměř nad tunelem a pokračuje nad tímto tunelem. Dál jede už téměř rovně přes kamenný Chmarošský viadukt, který má 9 oblouků a je až 18 m vysoký, vjede do Hronského tunelu o délce 250 m a po čase ještě projede Besnickým tunelem o délce 845,5 m. Tady je nejvyšší bod trati. Je to tedy skutečně zajímavé.
Musela jsem se však podívat na mapu, abych tu stavbu pochopila. Vlak sem od jihu přijede, vjede u nás do dlouhého Telgártského tunelu, který je do levotočivého oblouku. Z tunelu vyjede, kousek pokračuje v oblouku na povrchu - tím se vlastně vrací, přejede přes Telgártský viadukt, který vidíme téměř nad tunelem a pokračuje nad tímto tunelem. Dál jede už téměř rovně přes kamenný Chmarošský viadukt, který má 9 oblouků a je až 18 m vysoký, vjede do Hronského tunelu o délce 250 m a po čase ještě projede Besnickým tunelem o délce 845,5 m. Tady je nejvyšší bod trati. Je to tedy skutečně zajímavé.
My se teď jdeme podívat přes silnici do zdejšího rekreačního centra, kde jsou penziony, Depo cafe, koliba a infocentrum. Odtud se nám podařilo zahlédnout i ten Chmarošský viadukt. Je to také hodně zajímavá stavba. Všude tady točí Telgártské pivo. Mají ho i v lahvi, stejně jako další pivo pivovaru Predná hora z Muráně. Nám se líbila koliba, tam si Ota dává Telgártskou světlou 12, je výborná. Já piji Telgártskou tmavou 11. Ta není tak hořká, ale také mi chutná. S sebou kupujeme Telgratského ALE a světlou 12 z pivovaru Predná hora v Muráni.
Je tam příjemné posezení, ale všichni si dávají večeři, voní to tady. Dnes jsme měli teplý oběd, stačí nám naše studená večeře. Jdeme se najíst do auta. Je 22 stupňú, takže stále docela příjemně.
Jen jsme se najedli, je tu najednou rušno. Vypadá to, že do zdejších penzionů přijel nový turnus a všichni se musí jít podívat na viadukt. My raději zalezli do auta a v tichosti je pozorujeme. Někdy má parta s sebou dokonce průvodce. Je 8 hodin, za chvíli bude tma, tak snad to utichne.
Dnes je venku docela chladno a zataženo, zítra má pršet. My však chceme na Kráľovu hoľu. Od rána však přemýšlím, zda to zvládnu nebo zda nemám poslat Otu samotného. Trasa je to náročná – 17 km s převýšením 1000 m. Dokonce jsem chvíli uvažovala, zda si nepůjčím elektrokolo. Když jsem však večer zašla do infocentra, kde je i půjčovna, tak mne paní pěkně zmrazila, ale současně vyhecovala. Povídala: pěšky – to tedy nezvládnete a někdo tam nevyjede ani na kole, protože šlape tak pomalu, že mu baterka až nahoru nevydrží. To rozhodlo, na kole nepojedu. Také proto, že Ota by na kole nejel v žádném případě a samotné se mi nechce. Jdu spát tedy s tím, že ráno se rozhodnu, ale už teď tvrdím na 99,9 %, že půjdu. Když jsem ten vrchol viděla, tak mne moc láká.
Je půl 10, jdeme spát. Venku je zataženo, v dálce se blýská, občas zabouří. V autě už je jen 17 stupňů. Však také spíme dost vysoko - skoro v 1000 m.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(48.852, 20.186)
Poslední aktualizace: 22.12.2023
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Přidat do oblibených uživatelů
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Mapa
Ubytování
PočasíPříspěvky z okolí Poznáváme Slovensko – 13. den – Slovenský ráj: vodní nádrž Palcmanská Maša, naučný chodník Dobšinská Maša – oboje u řeky Hnilec; pramen Hronu, Telgártská slučka (viadukt a tunel), Telgártské pivo a pivo pivovaru Predná hora
Telgárt
Vesnice
Obec Telgárt se nachází na pomezí Nízkých Tater, Slovenského ráje a Slovenského rudohoří. Vznikla v první polovině 14. stol…
0.3km
více »
Holiday Resort Telgárt
Hora
Vitajte
Holiday Resort Telgárt je situovaný v tichom horskom prostredí na rozhraní troch národných parkov – Nízkych Tatier…
0.8km
více »
Kráľova skala (Nízké Tatry)
Vrchol
– výrazný skalnatý předvrchol (1690 m n. m.) Kráľovej hoľe. Vrchol leží na východním konci hlavního hřebene celých Nízkých Tater, na jihovýchodním okraji Královeholského masivu, na území Národního parku Nízké Tatr…
3.4km
více »
Nízké Tatry - 2002
Tipy na výlet
Po dlouhém zvážením jsem se rozhodl strávit dovolenou v Nízkých Tatrách - tož se tedy stalo. Plán cesty byl přejít je po červené od Šumiac až na Kozí chrbát a sejít do Donoval -…
4.5km
více »
Kráľova hoľa
Vrchol
- je 7. nejvyšším vrcholem Nízkých Tater (1946 m n. m.) a nejvyšším vrcholem jejich východní části (od sedla Čertovica), která je zde podle ní označována jako geomorfologický podcelek Kráľovohoľské Tatry. Je slove…
5.2km
více »
Tajemná a mrazivá Kraľova hoľa
Cestopisy
Na Kraľovej hoľi stojí strom zelený. Vrch má naklonený do Slovenskej zemi.
Nemohl jsem si odpustit nezačít s prvními větami národní Slovenské písně Na Kraľovej Hoľi. Tato píseň se mi v hlavě motala už od doby, kd…
5.2km
více »
Poznáváme Slovensko – 14. den: Nízké Tatry - okruh 15 km: Šumiac (951 m) – křížová cesta - Predné sedlo (1450 m) – chata pod Kráľovou hoľou - Kráľova hoľa (1 948 m) – zpátky po cyklo - chata pod Kráľovou hoľou - Šumiac
Cestopisy
Pondělí 31. 7. 2023
V noci byl překvapivě klid, dokonce jsem neslyšela ani vlak, který nám projížděl skoro za hlavou. Je to divné, Ota ho slyšel. V noci se silně ochladilo, teplota klesla k 11 …
5.2km
více »
Kráľova hoľa
Tipy na výlet
Když jsem se ocitl na Slovensku a už delší dobu jsem si to tam chtěl vyšlápnout a stále se nedařilo,tak jsem využil příležitosti a místo šlapání jsem si to tam vyjel na motorce. Cesta proběhla už začátkem září. Samozřejmě za výhledem který tam je úplně kruhový. Turisté taky za zdoláním Hory. Jídlo jsem si vezl sebou a ubytování bylo v autocempu ATC Vavrišovo,asi 90km. …
5.3km
více »
Nízké Tatry podruhé
Cestopisy
... aneb Na Kráľovej holi (ne)stojí strom zelený Rok se s rokem sešel a nastal čas se opět podívat do Nízkých Tater. Loni jsme si to šlapali z Donoval na Ďurkovou. Přestože nám tenkrá…
5.6km
více »
Na Kráľovu hoľu od severu
Cestopisy
V jednu letnú sobotu sa zvolenskí turisti vybrali na Kozí kameň (1255 m), ktorý je najvyšším vrchom v hrebeni Kozích chrbtov južne od Vysokých Tatier a doliny Popradu. Sľubované krásne výhľady boli skromné, nespln…
5.6km
více »
Bartková 1790 m n.m.
Hřeben
Bartková je hoľa, ktorá sa rozprestiera v geomorfologickej časti Kráľova hoľa. Nachádza sa na hlavnom hrebeni Nízkych Tatier. Na vrchole je početné množstvo skaliek a kamenných morí, ktoré vznikli mrazovým zvetráv…
5.7km
více »
Přechod Nízkých Tater
Cestopisy
Přechod Nízkých Tater 14.-19.8.2010
DEN NULTÝ
14.8.2010 – sobota
Tuhle naši již v pořadí 6. Slovenskou …
6.1km
více »
Dobšinská jaskyňa
Jeskyně
Tento chráněný přírodní výtvor je jeden z nejvzácnějších a nejzajímavějších přírodních jevů na Slovensku. Jeskyně vznikla erozivně- korozivní činností vod řeky Hnilec za pomoci atmosf…
8.3km
více »
Krážova hoža
Hora
Nejvyšší hora ve východní části Nízkých Tater v tzv. Krážovo- Hožské skupině. Měří 1 948m. Na vrcholu je televizní věž . Krážovou hoží prochází hřebenovka Nízkých Tater. Východiska: Šumiac, Švermovo, Vernár, Pu…
9.6km
více »
Startenský kaňon
Soutěska
Krátký ale nejpřitažlivější úsek Stratenské doliny s meadrujícím tokem řeky Hnilec. Dolina je zde sevřena do úzkého romantického, vápencového kaňonu (tzv. Prielom Hnilca). První umělá cesta soutěskou s 13 mosty …
10.3km
více »
Stratená
Vesnice
Jihozápadně od Spišské Nové vsi leží původní hornická obec, ve které v roce 1723 Csákyovci postavili vysoké pece (později je odkoupili Coburgovci). Poslední pec pracovala ještě v roce…
11.1km
více »
Havraní skála
Skalní útvar
Území nacházející se v jižní části Slovenského ráje, který podle geomorfologického členění patří do celku Spišsko-Gemerský kras v oblasti Slovenské rudohoří. Na geologické stavbě širšího okolí Havraní skály nad …
11.2km
více »
Slovenský Raj
Kaňon
Slovenský Raj v marci je prekrásny v tom že všetky vodopády v roklinách sú zamrznuté a mate veľa času si to užiť, lebo turistov v tomto období tu nie je veľa.Ubytovanie sa dá zohnať bez problémov a nevyberá sa vst…
12.8km
více »
Muráňský hrad
Zřícenina
Hrad Muráň se nachází nad stejnomenou obcí na vrcholu zvaném Cigánka (935 m.n.m.). Jedná se o rozsáhlou zříceninu ze 13.století. Je tu možnost i několika výhledů do KRAJINY Slovenského rudohoria. Při dobrém výhled…
13.4km
více »
Dedinky
Vesnice
Obec, která vznikla v roce 1933 sloučením dvou vsí Imrichovic a Štefanovic. Leží v dolině Hnilce, pod jižními svahy planiny Geravy a jejím výběžku Gačovská skala. Obyvatelé už v dávných dobách pracovali v dolech…
14km
více »
Palcmanská Maša
Přehrada
Vodní nádrž vytvořená na horním toku řeky Hnilec, v kotlinovitém rozšíření údolí pod jižními skalnatými srázy planiny Geravy. Voda z nádrže se odvádí tunelem pod Dobšinský kopec do Dobšinej. Stavba vodní nádrže …
14km
více »
Velký Sokol
Kaňon
Mohutná a dlouhá roklina na západním okraji planiny Glax. Je ukončena romantickou Róthovou roklí, která byla pojmenována po jednom z průkopníků turistiky ve Slovenském ráji. Oba břehy rokliny vytvářejí skalní sráz…
14.5km
více »
Geravy
Planina
Rozlehlá vápencová náhorní plošina s množstvím krasových útvarů. Její ohraničení tvoří vrcholy Suchého vrchu, Červenej skaly, Holého kameňa a Gačovskej skaly. Porost tvoří soubor horských luk a mýtin s lesíky.…
15.5km
více »
Muráňské putování
Cestopisy
Muránská planina, krásná to krajina, krajina, v které se dá objevovat tolik zajímavého, až by to byl hřích, nenavštívit ji, když už ta možnost je.
Dovolil jsem začít tento cestopis takovou malou ódou na krásu nár…
16.1km
více »
Hrad Muráň
Zřícenina
Hrad vznikl v druhé polovině 13. století jako královský strážní hrad při cestě do Horehroní. Byl vystavěn rodem Bebekovců na skalnatém brale zvaném Cikánka. Další výstavba probíhala za skalní roklinou na SV a SZ. …
16.1km
více »
Muránská planina
Národní park
Muránská planina má charakter náhorní pahorkatiny s krasovými prvky. Je součástí spišsko- gemerského krasu. Okraj planiny tvoří prudklé 200-600 m srázy. Nejvyšší vrchol je Klak (1409 m.n.m.) V o…
16.1km
více »
Suchá Belá
Kaňon
Jedna z nejhezčích roklin Slovenského ráje. Voda ní protékající pramení na severním okraji planiny Glac. Její tok odděluje od sebe masiv Ptačího hrbu a Rumanové. Do Velké Bílé vody ústí přímo ve středisku Podlesok. Historie turistického objevování Suché Bílé začíná roku 1900, kdy se skupina pod vedením prof. M. Rotha dostala až k Misovým vodopádům. R. 1908 byl vyznačkován a…
17.8km
více »
Prielomom Hornádu
Trasa
Trasa Prielomom Hornádu si získa každého turistu,ktorý túto trasu absolvuje.Začíname na Podlesku-turistické stredisko blízko Hrabušic-a celú trasu ideme po modrej turistickej značke,ktorá kopíruje rieku Hornád.V p…
20.2km
více »
Prielom Hornádu
Řeka
Přibližně 16 km dlouhý úsek horního toku řeky Hornád. Jsou zde kaňonovitá údolí, břehy spadají z bočních hřbenů a vchů místy s více než 300 metrovým výškových rozdílem. Díky své turistické historii má Přelom Hor…
20.8km
více »