Praha – procházka Karlínem mezi dvěma pivovary – Pivo Karlín a Dva kohouti

Cestopisy

Butterfly - tady je vchod do pivovaru Pivo Karlín

Pivovar Pivo Karlín

Kaplička v Karlíně

Karlín

Forum Karlín

Bazilika sv. Cyrila a Metoděje

Pivovar Dva kohouti

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (22 fotografií)

Druhý den po nádherném výletu z Hloubětína do Dolních Počernic jsme už velké plány neměli. Venku prší, odpoledne už jedeme domů. Přesto si Ota chce doplnit svoji pivní sbírku návštěvou nějakého pivovaru. Tentokrát volíme pivovary prakticky v centru Prahy, ať to nemáme daleko na vlak. Jedeme do Karlína, který byl r. 1993 vyhlášen městskou památkovou zónou. Mezi nejcennější památky patří Hudební divadlo Karlín, Negrelliho viadukt, barokní budova Invalidovny a kostel sv. Cyrila a Metoděje. Divadlo známe, něco z toho dalšího si snad prohlédneme.

Stále ještě v dešti vystupujeme z metra v Karlíně na zastávce Křižíkova. Pivovar Pivo Karlín by neměl být daleko. Hledáme nějaký starý objekt – těch tu je většina. Před námi je moderní téměř prosklená budova s názvem Butterfly. Tato šestipodlažní budova zaoblených tvarů shora prý připomíná motýlí křídla. Připadá nám to spíš vhodné pro nějaké divadlo, koncerty apod., ale o žádném takovém objektu tady nemáme tušení. Když přijdeme blíž, vidíme, že dole jsou obchody, dokonce i řezník. Jdeme se podívat blíž, nemůžeme uvěřit tomu, že v tak luxusním objektu je řezník – je. Je spojen s pivovarem Pivo Karlín, který má však vchod víc vpravo.

Nápad vařit v Karlíně pivo vznikl současně s přípravami oslav dvouset let založení této bývalé obce. Byla založena r. 1817 na tehdejším Špitálském poli jako pražské předměstí. Dne 1. ledna 1922 se už jako město stalo součástí Prahy. V Karlíně sice nikdy nebyl pivovar, ale to však prý neznamená, že by tu nemohl být. Nejdřív své pivo vařili v pivovaru v Kunraticích. Až tady našli vhodné prostory pro další rozvoj. Od 1. března zde mají otevřenou velkou moderní restauraci i s pivovarem. Uvnitř je to zajímavé – část je zařízena jako příjemná restaurace, větší část slouží převážně pro posezení u piva. Jídlo se nám na naše poměry, ale asi i na ty pražské zdálo přece jen dost drahé. Naštěstí hlad nemáme. Snídali jsme dlouho a vydatně. Však ani pivo nebylo nejlevnější, ale ceny asi odpovídali cenám piv v řadě dalších malých pivovarů. Snad aby to vypadalo levněji, nabízeli zde jen 0,4 l.

Já si dala jen kávu, nějak jsem ani na pivo neměla chuť, Ota ochutnal IPU, jedenáctku a dvanáctku a docela si pochvaloval. Dokonce získal asi tři různé tácky. Mezitím venku přestalo pršet a dokonce vylezlo i sluníčko. Bylo to příjemné, když jsme se chtěli posunout zase o kus dál.

Prošli jsme okolo multifunkčního komplexu Forum Karlín v Pernerově ulici, který se budoval od r. 2011. K jeho otevření došlo r. 2014. Pokračovali jsme na Karlínské náměstí, kde je novorománská trojlodní bazilika sv. Cyrila a Metoděje, která byla postavena v letech 1854 – 63. Má dvě věže a úžasný vstupní portál. Naštěstí byl otevřen a tak jsme se mohli zajít podívat i dovnitř. Cenné jsou i varhany se 3 manuály, 61 rejstříky a více jak třemi tisíci píšťal.

Docela jsme se zdrželi. Přesto jsme ještě zašli na druhý konec náměstí do pivovaru Dva kohouti. Chvilku jsme ho hledali, i když jsme měli přesnou adresu. Je nutno projít průchodem do dvora. Samozřejmě cedule na vchodu byla, ale to bychom si jí museli všimnout. Pivo začali vařit r. 2018.

Z našeho pohledu jsme nepřišli zrovna ve vhodnou dobu. V pivovaře byla grilovací akce s názvem Ryby a kohouti. Ryby tam nádherně voněly, ale my neměli už čas čekat, až nám je udělají, zvlášť když tam byla fronta. Dali jsme si tedy jednu rychlovku - Olomoucké naložené tvarůžky s křupavým chlebem. Na zakousnutí k pivu to bylo víc než ideální. Tato akce však měla i jednu výhodu. Běžně zde nabízí jen jedno své pivo - jedenáctku a několik různých druhů piv pivovaru Matuška. Pro dnešní den uvařili i jeden speciál - šestnáctku. Ota samozřejmě musel ochutnat obě a navíc jedno Matuškovo Hellcat Double IPA 21, o kterém už četl, ale nikdy neměl možnost ho ochutnat. Naštěstí točili taky jen 0,4 l, tak to dopadlo dobře. Navíc jsem vždy od něj trochu ochutnala, protože jsem si dala jen jednu Californii APA od Matušky. Naštěstí už moc času nebylo. Kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby ten čas byl. Nabídka byla víc než lákavá. Jenže pak by nás mohli vyloučit z vlakové přepravy, pokud bychom vůbec byli schopni na vlak dojít.

Na nádraží jsme šli pěšky – samozřejmě okolo Negrelliho viaduktu, který ještě opravovali. Nyní už je opraven. Měli jsme tedy možnost ho vidět v původním i opraveném stavu. Je to první pražský železniční most přes Vltavu. Byl stavěn v letech 1846 – 1849. Po svém dokončení měl 87 kamenných oblouků. Most měří 1110 metrů a do r. 1910 byl nejdelším mostem v Evropě. Ještě dnes je to nejdelší železniční most ve střední Evropě. Tak moc jsme si ho chtěli prohlédnout, že jsme ani nezašli ke karlínské synagoze z r. 1861. Je ve Vítkově ulici a je to kombinace maurského a novorománského slohu. Jenže obojí bychom nezvládli. Už takhle jsme to na vlak měli jen tak tak. A to jsme docela pospíchali. Byli jsme však spokojení, jak to vše perfektně vyšlo.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.095, 14.451)

Poslední aktualizace: 2.4.2020

Vyhledání vlakového spojení na výlet