Přechod Fagaraše za 4,5 dne a další rumunská dobrodružství

1. Pojedeme ve dvou (konkrétně s mým drahým – idylka!), abychom se nezdržovali ve skupině.
2. Pojedeme co nejvíce nalehko, abychom neměli problém projít technické pasáže. Žádný stan, žádný vařič, nutné jídlo na 6dní, minimum oblečení.
3. Půjdeme od západu na východ – podle sil a nálady můžeme pokračovat z Fagaraše rovnou na hřeben pohoří Piatra Craiului.

SOBOTA 20.7.2019

20km / 2190m+ / 520m

Úkol prvního rána je daný – co nejvíce se najíst, aby nám vydržela energie a abychom toho co nejméně nesli na zádech. Doplníme zásoby vody (neseme si 3 + 3,5l vody). První den jsme nesli i s vodou na zádech každý cca 16kg.

Z důvodu úspory času bereme taxíka a necháváme se odvézt do vesnice Sebesu de Sus (cca 105RON za 30km cestu, zdejší taxikář účtuje seriózně podle taxametru). Pro výstup k chatě Suru volíme západnější stezku, která vypadá zábavněji (náročněji). Dlouho jdeme téměř po rovině proti proudu řeky, míjíme spoustu kempujících Rumunů, kteří si tady přijeli odpočinout na víkend. Začneme trochu více stoupat, překročíme/přebrodíme párkrát řeku a potom prudce vystoupáme k chatě (1,2km / 350m+). Mnozí turisté zde končí svůj první den a kempují za symbolický poplatek u chaty. My pokračujeme dále na hřeben. Nenáročným terénem těsně míjíme vrcholy Suru (2281m), Budislavu (2343m) a klesáme k jezeru Avrig (také pěkné místo k rozložení tábořiště, ale není tu moc slunce). Při stoupání od jezera procházíme první techničtější pasáž. Za vrcholem Scara (2306m) už vidíme v sedle naši ložnici – bivak Scara. Resp. velký bivak je rozpadnutý, hned vedle stojí starší, menší, plechový bivak, ne zrovna útulný. Pršet nemá, nakonec volíme spaní pod širákem.

NEDĚLE 21.7.2019

14km / 1520m+ / 1590m-

Nejzážitkovější den! Je neuvěřitelné, jak rozmanitých a naplňujících může být pouhých 14km. Od vrcholu Serbota (2331m) začíná technická část hřebenovky. Až po vrchol Negoiu (2535m) se místy drápeme po čtyřech, občas je cesta jištěna řetězy. Postupujeme rychlostí asi 1,5km/h – a to jsme opravdu rychlíci. Tady jednoduše nechcete tahat na zádech velkou těžkou krosnu. Za vrcholem Negoiu vynecháváme prudký technický sestup „Strunga Dracului“ – stezka je uzavřená (cedulka je dokonce i v angličtině, tak to asi bude vážné). Vrchol Dintre Strungi tedy obcházíme po žluté stezce.

Jezero Caltun je dalším oblíbeným místem pro táboření. Je tady krásně čistý a útulný bivak (vč. USB nabíjení ze soláru) – určitě doporučuji pro nocleh. My pokračujeme dále přes vrchol Laitel (2391m) až nad tunel Transfagarašan. Hotely a restaurace u tunelu pozorujeme jen z výšky (zásoby jídla máme, není důvod sestupovat do civilizace). Po dlouhé době chytáme nad tunelem internetový signál a kontrolujeme hlavně předpověď počasí. Celý den nám svítí na cestu slunce, na počasí máme opravdu štěstí. Déšť má přijít až zítra odpoledne.

Za vrcholem Iezeru Caprei (2418m, krásný technický výstup) míjíme tábořiště u jezera Capra. Docházíme až do bivaku Fereastra Zmeilor, kde plní zážitků spokojeně uléháme.

PONDĚLÍ 22.7.2019

14,5km / 1390m+ / 1250m-

Dnes odpoledne hlásí předpověď bouřky. Proto vycházíme brzy ráno a užíváme si ranní paprsky a azurové nebe. Volíme postup po modré značce, tj. vrchem, po hřebenu. Krásná technická hřebenovka je na některých místech zajištěna řetězy. Nikde nikdo, celé hory máme najednou pro sebe, občas potkáme kamzíka nebo sviště. U jezera Podu Giurgiului míjíme další rozbitý bivak (ale místa pro stany tady jsou, kempování je možné). Pomalu se začíná zatahovat a my na rozcestníku váháme, jestli pokračovat na nejvyšší vrchol Rumunska nebo se stáhnout do chaty Podragu a ukrýt se na noc před deštěm tady.

Riskneme to a pokračujeme přes vrchol Podu Giurgiului (2358m), dále krásnou hřebenovkou až na prudký výstup na vrchol Vistea Mare (2524m, stoupání 200m+ na délce 400m). Od vrcholu je to jen cca 15min. zacházka z hlavního hřebene na Moldoveanu (2544m, nejvyšší vrchol Rumunska). Nakonec se mraky hodně rozpustili a je nám dopřán krásný výhled.

Klesáme k bivaku Vistea Mare (zděný, cca pro 8osob). Mraky se opět stahují, hodně lidí se tu začíná vybalovat. Zkoušíme pokračovat dále. Následujících 5km vyložené utíkáme před černým mrakem. Nakonec se povedlo a za sucha dorážíme po 16hod do bivaku Fereastra Mica – Cheia Bandei. Okolo 17h už začne pršet, nakonec je z toho velká noční bouřka. Do bivaku přijdou ještě 3 Španělky. Místa je tady dost, chybí sice dveře, ale nějakou provizorní deskou se ochráníme před průvanem.

ÚTERÝ 23.7.2019

19,5km / 960m+ / 940m-

Probouzíme se opět do krásného rána a pokračujeme dále na východ. Je polooblačno, ale stále teplo a bez deště. V bivaku Zarnei dáme jen lehkou svačinu a pokračujeme nenáročným terénem až do bivaku Berevoiescu Nou, který je necelý 1km mimo hlavní trasu. Naplnily se naše předpoklady – vzhledem ke své poloze je bivak málo používaný a je v dobrém stavu. Do bivaku přicházíme opět jen necelou hodinu před podvečerním deštěm.

STŘEDA 24.7.2019

22km / 205m+ / 1560m-

Od rána jsme obklopeni mlhou, nohy jsou okamžitě mokré od ledově studené rosy. Vyčasovat se začne až při sestupu do pásma lesa. Nakonec se rozjasní obloha opět do azurově modré barvy. Na části trasy se úplně ztratí stezka. Prodíráme se vysokou trávou, malinovníky, okolo vyváleného místa (asi tady spinkal méďa)… S GPSkou v ruce se snažíme opět napojit na stezku. Jsme překvapení, jak zarostlá je tady cesta. Pravda, většina lidí chodí jen západní část Fagaraše a u Transfagarašanu často končí, tady nebývá takový provoz.

Přicházíme do první civilizace. Osada proslulá především hotelem Plaiul Foii. K našemu údivu máme problém sehnat ubytování – všechny místní penziony i hotel mají plno, volné jsou jen kempovací plochy. Nakonec úplně náhodou narazíme na jeden postarší manželský pár, který má malý bar a nás napadne zeptat se na ubytování u nich. Za 70RON nám pan dá klíče od cimry s voňavě povlečenými postelemi. Pan zatopí v peci, aby nám ohřál vodu na sprchu a potom odjíždí s paní pryč (asi domů, do Zarnesti).

Je tady jediná restaurace, ta v hotelu. Neberou karty, neberou eura, necháváme tady poslední RON za večeři.

ČTVRTEK 25.7.2019

12km / 1470m+ / 890m-

Při sestupu z hřebene Fagaraše jsme si říkali, že už máme hor asi dost, že bychom se mohli přesunout do města. Ale najednou jsme ho uviděli – hřeben Piatra Craiului! Krásný kus vápence, který vyložené volá „vyjdi si na mě!“ Ještě když jsme si přečetli, že výstup na hřeben z (naší) severozápadní strany je nejtechničtější a velmi zážitkový, tak jsme měli jasno.

Brzy ráno se vydáváme směr Piatra Craiului. Zezačátku jednoduchý terén podél potoka, následné větší stoupání k bivaku Spirla. Odtud je to k nástupu na hřeben jen kousek. Les se mění ve vápencové království, cesta se naklání, přichází lezecké pasáže. Na mnohých místech je stezka zajištěna řetězy (ale není to až takové drama). Nahoře dáme krátkou pauzu v bivaku Saua Grindului. Přes nejvyšší vrchol La Om (2238m) pokračujeme zábavným technickým hřebenem až k bivaku Varful Ascutit. Odsud už scházíme z hřebene po modré až k malebné horské chatě Curmatura (70RON pro 2 osoby nocleh v pokoji pro cca 12 osob, cca 10RON za polévku).

PÁTEK 26.7.2019

15,5km / 870m+ / 1540m-

Dnes máme v plánu dojít až do městečka Bran a podívat se na tamní „Drákulův“ hrad. Vyrážíme proto z chaty brzy ráno. Sestoupáme k soutěsce Prăpăstiile Zărneștilor, následně opět stoupáme na nenápadný hřebínek na okraji NP Piatra Craiului, přes vrchol Magura Mare (1375m). Příroda je neskutečně malebná, jsme jako v pohádce. Skalky, lesy, rozkvetlé louky…

Sestoupíme až do městečka Bran, kde se ubytujeme, zkulturníme, oblečeme jediné náhradní „městské“ tričko, které jsme si nabalili „do civilizace“ a vyrážíme na hrad.

SOBOTA 27.7.2019

Ráno přejíždíme autobusem do Brašova. Prohídka města, hudební festival v ulicích, vyhlídka nad městem, oběd v tradiční rumunské restauraci, varhaní koncert v Černém kostelu, … Navečer doplníme v supermarketu potraviny a usedáme/uléháme do nočního vlaku směr Budapešť.