Putování Rájem

Kdo z turistů by nemiloval oblast, tak přiléhavě a poeticky nazývanou Český ráj? I když to mám poněkud z ruky, nevynechám příležitost jak do této krajiny lesů a skal zavítat. Nemaje auto, je naše rodina odkázána čistě na Dopravu vlakem, případně autobusem. Bohužel, poslední dobou nám České dráhy poněkud narušily naše plány. Spoje na sebe zásadně nenavazují, případná čekací doba je až v rámci hodin, takže zmíněnou oblst již navštěvujeme spíše sporadicky. Proto jsme přivítali nabídku mé sestry na společný výlet jejich autem.

Bez větších navigačních problémů jsme se vyšplhali na Mužské, kde jsme zaparkovali před známou restauraci a penzionem Na krásné vyhlídce. Tento podnik rozhodně dělá čest svému jménu, i když tentokrát bylo trochu mlhavo. Několik let jsem tu nebyl a tak mě udivilo, že před Vyhlídkou vzniklo jakési minizoo. Chvíli jsme obdivovali pštrosy a další havěť a pak se vydali směrem k Drábským světničkám.

Jsme tak trochu turisti- dobrodruzi, čas od času opustíme značené cesty, abychom poznali nějakou novou "zkratku",- i za cenu toho, že se naše trasa navýší o pěkných pár kilometrů. Ale nakonec jsme se přeci jen dostali ke Studenému průchodu, kde jsme opět narazili na naší červenomodrou značku. Chvíli jsme dumali jak se rakouským císařským vojákům zdařilo vytáhnout děla po strmé, skoro hladké stěně a pak jsme putovali dál, až k prostranství pod Drábskými světničkami. Drábské světničky sloužily jako skalní hrad založený počátkem 15. století. Tvořilo jej na 30 místností a sklepů vytesaných do měkkého, porézního piskovce, pospojovaných důmyslným systémem lávek a žebříků. Sloužil zejména husitům ke strážení cesty kolem Jizery. Ve své době byl hrad prakticky nedobytný, díky své poloze. Po bitvě u Lipan byl hrad opuštěn. Když jsme důkladně prolezli celý skalní labyrint, pokochali se výhledem, slezli jsme zpět, občerstvili se v blízkém turistickém odpočívadle a vydali se dál po červené při kraji skalnatého srázu nad Olšinou a přešli rozlehlou plošinu Hrada. Zde stávalo hradiště osídlené již v mladší době kamenné, nejvíce nálezů však spadá do doby bronzové, kdy zde žil lid tzv. haštalské, laténské a později i slovanské kultury. Známek starověkého osídlení se v okolí našlo více, např. na Mužském, Dnebohu,nebo Klamorně. Prošli jsme i troskami Píčova statku, který po 250 letech trvání nakonec nepřežil padesátá léta komunistického režimu. Nakonec jsme se vrátili na Krásnou vyhlídku, kde jsme pojedli v příjemném stylovém prostředí a nechali odpočinout mírně znavená těla.

Zbyl nám ještě čas, tak jsme se rozhodli ještě prolézt část Příhrazských skal.

Odjížděli jsme všichni velice spokojení, plní dojmů a vzpomínek na krásný kout Českého ráje.