Rafting ve Slovinsku
Po vydřené akci minulý rok v květnu, kdy jsme sjížděli řeku Steyr v Rakousku jsme za cíl letošního raftaření vybrali Slovinsko a jeho krásné řeky v podhůří Julských Alp. Podle průvodců jsou řeky ve Slovinsku přibližně stejně náročné jako Stayr a tak tento zájezd nabízel pestrý a zajímavý program. Bohužel počasí neporučíme a tak se letošní červen, který je podle meterologů za posledních 50 let nejteplejší a nejsušší podepsal také na stavu vody ve Slovinských řekách. Vlastně celý zájezd nás provázely zajímavé situace. Vše začalo hned na hranicích s Rakouskem. Celníci nás odmítli pustit do Rakouska, údajně proto, že máme přetížený autobus. Po krátké poradě bylo dohodnuto, že vyzkoušíme malou českou lest. 10 chlapů se sbalilo, každý vzal jeden batoh a hranice přešli pěšky. Autobuse se na české straně otočil a za pár minut už nás celníci vážili znova. Trochu se sice divili, že jsem o tunu lehčí, ale nakonec jim nezbylo nic jiného, než nás pustit. Za hranicemi jsme naložili oněch 10 obětavců a pokračujeme dále směr Slovinsko. Noční cesta uběhla celkem rychle a bez problémů. Nad ránem přijíždíme do Slovinska k první řece, kterou máme sjíždět. No jestli se dá v tomto případě mluvit o řece. Vodu by zde člověk hledal dost těžko. Po 4 měsících co zde téměř nepršelo, se dravá řeka s obtížností WW III smrskla na malý potůček, kde nezbylo dost vody ani na kajak, natož pro rafty. Optimizmus nás ale neopouští a rychle pokračujeme dále k druhé řece, co nás dnes čeká. Každý doufá, že zde bude situace lepší. Po necelé hodince jízdy krásnou krajinou podhůří Julských Alp přijíždíme k cíli. Stačí jeden letmý pohled a optimizmus prudce klesá. V první řece by se s velkou námahou dalo jet alespoň na kajaku, zde by se za vámi už asi prášilo. Mezi kameny se prodírá malý potok. Sjízdný úsek by jste zde hledali marně. Po krátké snídani míříme a dopolední prohlídce města Bled s krásným jezerem pokoušíme štěstí do třetice na dolním toku třetí řeky. Zde je situace trochu lepší díky přečerpávací elektrárně. Vody sice není moc, ale dá se jet. V sobotu dopoledne se na další řece situace opakuje. Je sice sjízdná, ale obtížnost díky nízkému stavu vody klesla tak na WW 0. Navíc jsme asi po 3 kilometrech protrhli dva rafty na železných traverzách. Odpoledne je situace ještě trochu horší. Kadou chvíli stojíme na nějakém šutru, nebo přenášíme nesjízdná místa. Obávané peřeje, které jsou za normálního stavu vody opravdovým zážitkem musíme přenášet. V řece chybí tak metr vody do normálu. Místo „raftaření“ dnes provozujeme vodní turistiku. Večer je rozhodnuto, že se v neděli přesuneme do Rakouska na řeku Mel. V neděli ráno vyrážíme v 7:30 směr Rakousko. Kolem desáté hodiny jsme na místě. Nedočkavě prohlížíme řeku, která má celou vodáckou akci zachránit. Vody je zde sice trochu víc, ale stále nic moc. Nemáme ale podléhat panice. V 11:00 hodin se údajně otevírá přehrada nad námi. Prý bude vody dost. Nakonec to vyšlo. Po jedenácté hodině se hladina řeky začíná zvedat. S přibývající vodou stoupá i naše nálada. Nedočkavě vyrážíme na 23 kilometrů dlouhý úsek. Klidné pasáže se střídají s mírnými peřejemi. Panuje nádherné počasí a pomalu se nám vrací dobrá nálada. Nejkrásnější úsek řeky je posledních 10 kilometrů. Zde se řeka zužuje a časté, ale nenáročné peřeje jí dělají velice zajímavou. Po pár hodinách řeka končí svou pouť v přehradě a my s ní. Balíme rafty a v 15:30 vyrážíme zpět domů. O zpestření zpáteční jízdy se postaral autobus. 40 kilometrů před Vídní začal stávkovat. Naštěstí se řidiči podařilo po dvou hodinách závadu opravit a my se šťastně vrátili.
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Ukanc
Půjčovna autPříspěvky z okolí Rafting ve Slovinsku
