Poetický podzim v Julských Alpách
Julské Alpy jsou nejmohutnějším pohořím Jihovýchodních vápencových Alp. Jsou oblastí s bohatou historií, svůj dnešní název dostaly už v antických dobách. Oblast Julských Alp je pravlastí Slovanů asi od 6. stol. n. l. Z této doby se zachovalo mnoho slovanských pověstí, které se váží k horám, zejména Triglav (2864 m) je pověstmi a legendami opředený. Charakteristickým znakem tohoto horstva jsou vedle strmých vrcholových partií také mohutné skalní stěny, čnící s velkým převýšením nad hlubokými údolími, v nichž se působivé třpytí horská jezera. Oblast Julských Alp se dělí na několik horských skupin : Triglavu, Škrlatice a Martuljeku, Razoru a Prisojniku, Jalovce a Mangartu, Kaninu a Krnu a Bohinjských hor. Rozhodli jsem se navštívit skupinu Triglavu a po vyhodnocení zkušeností a poznatků našich kamarádů a známých se vydáme do Julských Alp na podzim, poslední zářijový týden, jelikož očekáváme v tomto období stálé počasí. Z Prostějova, bašty naší „Hanácké sekce“ ÖEAV odjíždíme na večer přes Mikulov, Vídeň na Graz a ke slovinským hranicím. Počasí není prozatím příliš lákavé, místy poprchává a je zataženo až k Vídni. My jsme však nadopováni optimismem a věříme, že na jihu bude lépe. Cesta přes Rakousko slušně utekla, přejíždíme do Slovinska, pokračujeme na Maribor, Ljubljanu a Bohinjskou Bistrici, a brzy nad ránem dojíždíme k jezeru Bled, kde vyčkáváme v autě do rána. Když potom procitáme, nemůžeme uvěřit svým očím, slunce stoupá nad vrcholky hor, nahoře modrá obloha bez mráčku. Rychle se přesouváme do staré Fužiny a vyrážíme do hor, nahoře modrá obloha bez mráčku. Rychle se přesouváme do staré Fužiny a vyrážíme do hor. Zprvu pomalu stoupáme do lesa nad severní stěnou Bohinjského jezera, procházíme romantickými, podzimem zbarvenými planinami Vogar a Hebat. Stoupání je místy pro začátek dost příkré a únavné, zvlášť proto, že naše tělesná ústrojí nejsou ještě dost rozšlápnuta. Konečně se dostáváme výš a spatříme náramný výhled na Bohinjské jezero a okolní hory. Vyhlašujeme pauzu na kochání, Vašek si pobafává z lulky a příjemně relaxuje. Když se pak po chvíli vysápeme na vrcholek Prašivce (1761 m), máme za sebou 1200 metrů převýšení a docela to dnes stačí. K večeru pak sestupujeme na Planinu Višenik s několika opuštěnými salašemi a do 1450 m na Planinu Při Jezeru, kde vezmeme za vděk ubytováním v chatě Koča na Planini při Jezeru, v ní máme jako členové OEAV poloviční slevu. Paní chatařka je přívětivá, na Moravě strávila před lety dovolenou, její bylinkový čaj i vydatná „žitná“ polévka nám jsou k duhu. Vstáváme do nádherného podzimního rána, okolí chaty je již pokryto jinovatkou, všude nádherné ticho, jen ptáci se začínají ozývat a teple zářící slunce se dere na stromy. Vyrážíme do lesa plného vlhkého ranního oparu, mezi stromy prosvítají vzdálené hřebeny hor, nádherně nasvětlené sluncem. Cílem dnešního přechodu je Vodnikov dom pod Vernarem, směřujeme na sever a procházíme krasovými roklinkami, když tu se náhle před námi otevře sluncem náherně osvětlená planina V lazu, kol dokola sevřená okolními vápencovými masivy. Uprostřed pak malé dřevěné, sluncem vybělené salaše. Je nemyslitelné nezastavit se, nesednout a relaxovat na duši. Z planiny pak počíná stezka stoupat nad podzimně zabarvený modřínový les do sedla Lazovški preval, do výšky 1966 m, kde se nám otevře výhled na zasněžený masiv Triglavu. Pokračujeme kamenitou pěšinou kolem stáda pasoucích se kamzíků přes sedlo Mišeljski preval ve výšce 1995 m, odkud je možno spatřit dlouhou dolinu Malo pole s jezírkem Presihajoče, k němuž nás vede pěšina táhlým, dlouhým klesáním. Dolinou Malo pole postupujeme proti proudu klikatícího se potůčku, abychom pak vystoupali vpravo k chatě Vodnikov dom do výšky 1817 m. Opět přívětivé přivítání, správcová zná Prostějov, prostě Slovan všude bratry má. Nepohrdneme talířem kroupové polévky, podvečer pak trávíme na terase u chaty, kde vychutnáváme kávu k nádherným pohledem na Triglav, který chceme zítra zdolat. Procitáme opět do nádherného rána, počasí slibuje příjemné zážitky z výstupu a tak po vydatné snídani z vlastních zásob vyrážíme na Konjsko sedlo do 2020 m. Čím výš se dostáváme, tím náramnější výhledy se nám otevírají. Menší přestávka na chatě Dom Planika, která leží ve 2401 m, na plošině pod vrcholem Triglavu. Zde zanecháváme batohy a jen s nejnutnější výstrojí vyrážíme k vrcholu. Stoupáme přes skalní rozsedlinu jištěnou cestou sněhem na Malý Triglav, přičemž nás provází vítr s mlhou a je třeba dávat pozor na každý krok. Zejména úzká šíje mezi Malým a Velkým Triglavem je hezkým zážitkem. Netrvá to však dlouho a jsme v pohodě na vrcholu, u bizarní plechové věžičky, dokonce i počasí nám začne přát, vítr vyfoukává mlhu i mraky a nad námi je opět modrá obloha. Trávíme na vrcholu Triglavu ve výšce 2864 m delší dobu fantastickými výhledy kol dokola této hory. Jako na dlani se pod námi rozprostírají celé Julské alpy, na severu pak pohoří Karavanky, západně jsou vidět i Dolomity a Vysoké Taury a na chvíli se na jihozápadě zatřpytí i hladina Jaderského moře. Sestup trvá o něco déle, protože dolů to jde opravdu, hůř než nahoru, zvláště v některých úsecích. I tak nám však zbývá dost času sestoupit zpět až na Vodnikov dom, kde trávíme poslední noc v Julských Alpách. Při ranní kávě u chaty se naposledy rozhlížíme po okolních vrcholech, rozloučíme se s chataři a sestupujeme dolů. Klesáme postupně níž a níž, mizí vrcholky hor a my opět vcházíme do podzimního lesa, až k ústí doliny Voje s hezkým vodopádem Mostniški slap. Odtud pak pomalu sestupujeme kouzelným údolím k chatě Planinska koča Na Vojach (690 m). Zde nám přívětiví domorodci radí přejít přes můstek na levý břeh říčky Mostnica a po tomto pokračovat dolů, jelikož jsou tu hezčí výhledy na koryto krasové říčky. Je zde opravdu co vidět, koryto říčky se místy zařezává hluboko do skal a vytváří bizarní útvary, voda má nádhernou modrozelenou barvu a v ní se prohánějí hejna pstruhů. Po příchodu do Staré Fužiny se rozloučíme s Julskými Alpami koupelí v chladných vodách Bohinjského jezera. Byl to opravdu takový poetický podzim v Julských Alpách. Doporučená mapa : Triglav 1:25 000 vyd. Planinska zveza Slovenijo Orientační ceny na horských chatách : ubytování na matracích (se slevou pro členy) … 865 slovin. Tolarů, čaj … 100 tolarů, polévka … 220 tolarů, jídlo … 1000 tolarů. (Údaje z roku 1998). Převzato z časopisu Turistika a Hory číslo 9-10/1998
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Ukanc
Půjčovna autPříspěvky z okolí Poetický podzim v Julských Alpách
