Skalní obydlí v Brhlovcích

Brhlovce – jedinečná skalní obydlí

Ten, kdo jezdí na jižní Slovensko užívat dobrodiní léčivých termálních pramenů např. v Podhájské, Santovce, Dudincích, Sklenných Teplicích nebo Vyhni, neměl by si nechat ujít návštěvu obce Brhlovce, kde se seznámí s výjimečným příkladem toho, jak člověk dokáže využít ve svůj prospěch životní prostředí, aniž by mu příliš uškodil.

Obec Brhlovce se nachází v okrese Levice východně od okresního města v kotlině Štiavnických vrchů na cestě mezi Žemberovci a Santovkou v údoůí potoka Búr. První zmínka v ústním podání o osadě Burfen, jak se dříve Horní Brhlovce nazývaly pochází již z r. 1245. O tom, že tu žili i lidé maďarské národnosti svědčí i druhý název Kálna borfö. V 16. století k nim přibyly i Dolní Brhlovce – Tágzes borfö a když v r. 1952 došlo k jejich sloučení, byl jim úředně přidělen dnešní název. I hontiansku krajinu sužovaly nájezdy tureckých vojsk a historikové se dodnes nemohou shodnout na tom, zda skalní obydlí nebyla vybudována spíše z důvodů řešení bytové otázky rozrůstajících se chudinských rodin než jako skrýše před nevítanými nájezdníky. O Brhlovcích psal poprvé až v roce 1742 Matej Bel ve svých Notitiach.

Skalní obydlí vznikla vysekáním potřebných prostor v lehce opracovatelných sopečných vyvřelinách – tufu a tufitu, které tvoří nejen několik metrů vysoký hřeben Šurda lemující stejnojmennou uličku, kolem níž ale i jinde se nachází zmiňované skalní příbytky.

Obývací jizby měly tu výhodu, že pórovitý tuf akumuloval v létě teplo slunečních paprsků, ale nepropustil je do vykutaných prostor, které začal zahřívat až v zimních měsících. Z dnešního pohledu se jednalo o jedinečné ekologické bydlení, prostě něco pro Bursíka.

Tvárný materiál se podílel také na rozvoji kamenictví, které do Brhlovců přinesli italští mistři. Ti zde postavili mimo jiné i pozdně barokní zámek v roce 1756 (t.č. v havarijním stavu a římsko-katolický kostel v r. 1772 pod ním. Umění kameníků z Brhlovců můžeme dodnes obdivovat v podobě hřbitovních náhrobků, stavebních prvků pro domy, např. zárubně oken a dveří, schodů, sloupků branek, klenby pro vinné sklepy, ploty i studny.

Procházíme-li uličkou „Šurda“ můžeme tu navštívit třígenerační obydlí v usedlosti

č. 142, kde žila až do roku 1988 rodina Ladislava Homoly. Tekovské muzeum v Levicích se postaralo o její záchranu a za to dostalo jako první muzeum na Slovensku v roce 1994 mezinárodní ocenění Europa Nostra. Ještě před tím v roce 1983 vydala Slovenská vláda usnesení, kterým vyhlásila skalní obydlí v Brhlovcích za památkovou rezervaci lidové architektury.

Návštěvu Brhlovců je nejlépe uskutečnit od dubna do října a to, pro turistu v dosti neobvyklý den – pondělí, čtvrtek, sobotu nebo neděli v době mezi 9.00-16.00 hod., nebo ještě lépe od května do září, kdy je možno spojit jejich prohlídku i s prohlídkou další technické památky- vodního mlýna v údolí potoka Sikenica, vzdáleného od Brhlovců asi 10 km směrem k Banské Štiavnici.

Text i foto: Ing. Rostislav Novák