Slovinsko - den č.4 - Piran, Strunjanská přírodní rezervace

Začali jsme snídaní s výhledem na moře a ranní prohlídkou Piranu. U ranních výletů máte hned několik výhod  – není teplo, není tam moc lidí.

Piran je nejromantičtějším a asi nejkrásnějším městem slovinského pobřeží. Zaparkovali jsme v parkovacím domě za 2,4 eura na 1 – 2 hodiny, což jsme akorát stihli. Do města se jde krásně, z kopečka. Nahoru k parkovišti to je trochu horší.

Po cestě dolů jsme potkávali spoustu zaparkovaných aut a většina aut parkujících dál ve městě, jsou zdejších obyvatel s různými oprávněními pro parkování tady.

V Piranu jsme nejdřív došli k vyhlídce na moře, přešli přes krásné náměstí, prošli si promenádu směr Portorož atd. i směr mys Madonna – kde se můžete vyfotit se značně osahanou mořskou pannou. Omrkli jsme místní hradby, ale protože nebyla dobrá viditelnost, tak jsme nakonec ani nešli nahoru (vstupné se platí).

Následoval výlet do Strunjanského krajinného parku. Zaparkovali jsme dole u bývalých polí na sůl – za 2 eura na 1-2 hodiny. A vydali se špatnou cestou po pláži ke Strunjanskému kříži.

Pláž je kamenitá a chození v sandálkách tady není žádná pohádka. Tuhle část jsem ale přežila a šlo se dál. Věděla jsem, že někde jsou schody nahoru. Až jsme došli na nuda pláž. Tou jsme rychle prošli a naštěstí našli velmi strmou cestu vzhůru.

Tam už jsme se kochali krásnými výhledy na útesy, došli jsme ke kříži a četli si všechny naučné tabule. A našli ony hledané schody dolů na pláž. Moře bylo moc pěkné, čisté a docela teplé. Na pláži bylo jen pár lidí.

Pro ten den už jsme to radši ukončili a jeli jsme do kempu Belvedere, který má svou vlastní pláž. Parkoviště u pláže je placené a je hloupé za něj platit, když se můžete svézt na pláž autobusem zdarma. Bus jezdí každou půlhodinu.