Svitavy - PkP

Svitavy - kostel Navštívení P. Marie  •  Fotografie (3)  • Foto: okalis

Vstoupit do fotogalerie (3 fotografií)

Svitavy - náměstí Míru

Svitavy - pohled Hřbitovní ulicí na kostel sv. Jiljí

Vstoupit do fotogalerie (3 fotografií)

Svitavy

Okresní město Svitavy leží v průměrné nadmořské výšce 435 m n.m. kousek pod pramenem řeky Svitavy, jež je ve městě jen nepříliš velkým potokem tekouc dále hlubokým údolím do Brna, kde se vlévá do Svratky a s ní pak ve vodní nádrži Nové Mlýny II do Dyje tekoucí na trojmezí s Rakouskem a Slovenskem, kde se stéká s Moravou. Svitavy se nacházejí v dozvucích Českotřebovské vrchoviny, která pokračuje dále k jihu východně od města Hřebečovským hřbetem, jehož součástí je i nejvyšší vrchol celé této vrchoviny - 660,4 m vysoký Roh. Jihozápadně od města se vypíná Svitavská pahorkatina, již od Českotřebovské vrchoviny odděluje Javornický hřeben, jenž nevím, ke kterému z obou masivů patří, spíše však k celku pojmenovanému po Svitavách.

Svitavy byly založeny na brodu přes Svitavu litomyšlskými premonstráty ve 2.pol.12.stol. spolu s kostelem sv. Jiljí (na levém břehu Svitavy). Kolem roku 1250 pak byl při kolonizaci vybudován základ dnešního centra s kostelem Nevštívení P. Marie; do r.1848 bylo město podřízeno olomouckým biskupům. Městské hradby byly vybudovány v r.1389.

Svitavy leží na železniční trati Česká Třebová - Brno vybudované r.1851, s čímž byl spojen také rozvoj svitavského průmyslu; od této trati zde odbočuje lokálka na Žďárec u Skutče. Tak jako dříve, i dnes je toto město významnou křižovatkou cest - jeho územím vedou hned 3 silnice I. třídy: Centrem ze západu na východ prochází silnice číslo 34 (Čes. Budějovice - Rudolfov - Lišov - Třeboň - Jindř. Hradec - Kamenice n./Lip. - Pelhřimov - Humpolec - Havl. Brod - Hlinsko - Polička - Svitavy - Koclířov) spojující se východně od Svitav se silnicí I/35; z jihu na sever jde silnice č.43 (Brno - Letovice - Svitavy - Lanškroun - Králíky); mimo centrum pak vede silnice č.35 (Hrádek n./Nis. - Chrastava - Liberec - Hodkovice n./Moh. - Turnov - Jičín - Hořice - Hradec Král. - Holice - Vys. Mýto - Litomyšl - Svitavy - Mor. Třebová - Mohelnice - Loštice - Litovel - Olomouc - Lipník n./Beč. - Hranice - Val. Meziříčí - Rožnov p./Radh. - Hor. Bečva). Ve směru od Litomyšle přivádí Dopravu ze silnice I/35 do Svitav silnice II/366.

Z naší centrální oblasti se sem dostanete nejlépe z Litomyšle a České Třebové, kdy z Litomyšle jezdí autobusy místních i dálkových linek, zatímco Dopravě ze Třebové dominuje vlak. Z Hlavního města Prahy sem jezdí vlaky, které by snad měly být oprotï autobusu o něco rychlejší; autobusové spojení sem vytváří linka 171100 na Velké Opatovice. Nejvýznamnější a nejvýhodnější zastávkou pro prohlídku je zde Autobusové nádraží nacházející se přímo v centru, nedaleko náměstí; o poznání dále od centra stojí železniční stanice. Pro přestupy jsou Svitavy vhodné zejména při cestách do oblasti východně od města; z některých částí centrální oblasti by se mohly hodit i pro přestupy směrem na jih od města a na trať 261; pro první případ se však cestou z Němčic nejlépe přestupuje buď na vlak v České Třebové, nebo na dálkový autobus směr Brno v Litomyšli; ve druhém případě v Poličce, kam se dojede autobusem z Litomyšle; toto naznačuje, kterým částem středové oblasti by se Svitavy ve smyslu přestupním mohly ještě hodit.

Nejvýznamnějším prostranstvím Svitav je dlouhé náměstí Míru, v jehož západní části - prakticky v sousedství autobusového nádraží - se nachází kostel Navštívení Panny Marie původně z poloviny 13. století, obnovený po velikém požáru (r.1781) v r.1795 v pozdně barokním slohu. Poblíž kostela stojí morový sloup a působivé je i náměstí jako celek lemované podloubími; jdouce směrem k východu narazíte především na dva domy oproti ostatním významnější - jsou jimi bývalá zájezdní hospoda U mouřenína a renesanční Stará radnice ze 16.stol. Vzdálíte-li se od náměstí trochu na východ, přijdete přeševše Svitavu i průtah silnice I/43 ke Hřbitovní uličce vedoucí ke hřbitovnímu kostelíku sv. Jiljí založenému již kolem roku 1170 litomyšlskými premonstráty spolu s osadou při brodu přes Svitavu. Na samém jihovýchodním okraji náměstí Míru - při křižovatce s průtahem I/34 (ulicí Máchova alej) - nachází se Ottendorferův dům nesoucí jméno zdejšího významného mecenáše Valentina Oswalda Ottendorfera - jedná se o krásnou stavbu postavenou, jak říká mapa, v duchu ,,staroněmeckého“ romantismu. Hluboko na jihu centra - v areálu nemocnice - stojí při ulici U stadionu, poblíž ulice Polní, novorománská trojlodní bazilika sv. Josefa. Pokud byste na cestě po Svitavách zhlíželi tyto památky v pořadí, v jakém jsem je zmínil, nabízelo by se jako poslední navštívit poslední pozůstatek městských hradeb s baštou stojící při ulici Hradební, tedy hned u autobusového nádraží. Mimo centrum jistě Svitavy nabízejí i další pamětihodnosti, avšak ty jsem zatím nevyhledal, a tak vám je nemohu doporučit.

Ze Svitav vycházejí pouze dvě turistické značené trasy, přičemž obě zde začínají; potkávají se na rozcestí u střelnice, kam modrá vede z nádraží vlakového, zatímco žlutá z nádraží autobusového. Modrá pak pokračuje doprovázena panely naučné stezky k pramenům Svitavy a dále Opatovským lesem k železniční zastávce Semanín u osady Nový Rybník. Žlutá vychází na Javornický hřeben a z něho pak jde přes sedlo u vísky Gajer do osady Mendryka se zámečkem, odkud pokračuje na hřeben Českotřebovské vrchoviny a po něm pod Kozlovským kopcem na Kozlov a přes Svinnou do České Třebové.

Osady, které pod Svitavy náležejí, nebudu v tuto chvíli rozebírat, neboť bych ke většině z nich neměl moc co říci.

Jen o málo podrobněji učiním doporučení co se týče okolí Svitav. Doporučit lze pro chodce i cyklisty Javornický hřeben, po němž vedou - z části po odlišných trasách - žlutá turistická značka a příjemná lesní silnička s krásným sjezdem směrem do Svitav. Na opačné straně od města jsem pro změnu navštívil - a mohu doporučit - Hřebečovský hřbet s osadou Hřebeč s půvabnou novogotickou kapličkou sv. Josefa stojící nad tunelem silnice I/35 od Svitav na Moravskou Třebovou.

Svitavy, podobně jako Ústí nad Orlicí, jsou okresním městem, jak má být. Nelze říct, že by svému regionu nějak zvlášť vévodily, což je dáno silnou konkurencí ostatních měst v okresu, rozhodně se však výrazně podílejí na jeho působivosti. Jejich návštěvu lze vřele doporučit a dovolím si tvrdit, že pohybujíce se touto oblastí byste neměli Svitavy opomenout.

Text je přejatý z Průvodce k průvodci II - http://ondra-pdvyv.wz.cz/PkP/PkP2.pdf.
Anotaci naleznete zde - https://www.turistika.cz/cestopisy/show/pruvodce-k-pruvodci-ii-okoli-litomysle-a-ceske-trebove.html.
Oficiální stránky města Svitav: http://www.svitavy.cz/

Autor: okalis

Další články autora: 212

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli