Trojmezí - Kremenec

Cesta do Nové Sedlice  •  Fotografie (7)  • Foto: Sir967

Vstoupit do fotogalerie (7 fotografií)

Zbytky úzkokolejného železničního náspu

Trojmezí na Kremenci

Vstoupit do fotogalerie (7 fotografií)

Protože dál na východ už to prostě na Slovensku nejde, zaparkovali jsme auta v Nové Sedlici přímo na dvorku velice sympatického penzionu Kremenec. Samozřejmě s laskavým dovolením majitele. Bylo to tak trochu z obavy, abychom po návratu auta skutečně našli tak, jak jsme je opustili. Jak se ale později vícekrát ukázalo, lidé zde na východě jsou velice sympatičtí a to včetně zcela přizpůsobených spoluobčanů Rusínské národnosti. Těm sice trochu hůře rozumíte, ale většinou ovládají i slovenštinu a ti starší nemají problémy ani s češtinou. Tak jsme u piva v krámku naproti penzionu popovídali s domorodci, zamáčkli slzu nad rozpadem Československa a vyrazili na trasu. Zvolili jsme červenou značku a v třicetistupňovém vedru byli rádi, že se cesta brzy zabořila do lesa. I přes poměrně dlouhé stoupání cesta ubíhá dobře, i když zhruba v polovině cesty musíte naklesat pár desítek metrů ke Stužické řece. Zde ale a odměnu uvidíte jeden místní unikátů – poměrně velký zbytek úzkokolejného železničního náspu včetně několika mostků. Až sem tedy kdysi jezdily vlaky! A znovu do kopce. Až se zprava přiblíží ukrajinská hranice, máte vyhráno. Poslední trhák a jste na trojmezí vyznačeném jak jinak než trojbokým obeliskem. Zatím co celou cestu až sem půjdete pravděpodobně sami sledováni nanejvýš nějakým medvědem (podle místních jsou běžně k vidění i ve vesnici), zde nahoře to vypadá, jako kdyby zrovna přijel autobus. Poláci to sem nemají tak daleko a tak se tu vyskytují v hojném počtu. Jste na vrcholku, ale rozhled zde není. Stačí ale popojít kousek do Polska, to se před vámi otevře panorama Malé a Velké Rawky. Když jsme se dost vynadívali, pokračovali jsme po hranici západním směrem na Čierťaž. I tato cesta vede zalesněným hřebenem, ale pár výhledů tu najdete, Pod Čierťaží jsme opustili hranici a začali sestup po zelené značce s občasným výhledem na nádherné Poloniny. Poslední asi dva kilometry do Nové Sedlice se jde po silnici, ale jezdí po ni pouze pohraničníci. Přece jenom blízkost hranic s Ukrajinou je tu znát. Když ale poznají, že nejste uprchlíci z Pákistánu, ještě vám vesele zamávají. Je to i pro ně zpestření, turistů je tu velice poskrovnu.

Detaily cesty (vzdálenost, převýšení, časy) můžete najít na přiloženém obrázku. Pokud tento kout Slovenska ještě neznáte, vřele ho každému doporučujeme. Je tu moc pěkně, tak si pospěšte, než se to moc rozkřikne. Jen kdyby to nebylo tak daleko!

Foto Olga

Autor: Sir967

Další články autora: 89

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli