Krzemień

Turistické cíle • Vrchol

Krzemień - pohled na horu ze stoupání do sedla Przełęcz pod Tarnicą (září 2019)

Krzemień - pohled na horu ze sedla Przełęcz pod Tarnicą (září 2019)

Krzemień - pohled z vrcholu Halicz (Krzemień je uprostřed snímku - září 2019)

Krzemień - pohled z červené trasy do sedla Przełęcz Goprowska (září 2019)

Krzemień - pohled ze sedla Przełęcz Goprowska (září 2019)

Krzemień - pohled na vrchol od rozcestníku v sedle Przełęcz Goprowska (září 2019)

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (7 fotografií)

Krzemień - druhý nejvyšší vrchol (1335 m n. m.) polského pohoří Bieszczady, nacházející se ve stejnojmenném národním parku. Nachází v centrální části skupiny Tarnice (1346 m). Masiv má charakter hřebene táhnoucího se od severozápadu na jihovýchod, s četnými skalami, které připomínají zuby hřebene. Současný název hory pochází ze slova „hřeben“ zapsaný rakouskými kartografy (podle ukrajinské fonetické podoby slova „hreben“).
Tento hřeben na severozápadě klesá do údolí jednoho z přítoků potoka Terebowiec, zatímco v opačném směru pokračuje za bezejmenným sedlem vrcholem Kopa Bukowska (1320 m). náležejícím k pokračujícímu hřebeni Polany Bukowskie. Od nejvyššího bodu, který se nachází v centrální části masivu, vybíhá severovýchodním směrem, přes mělké sedlo (1268 m), hřeben k vrcholu Bukowe Berdo (1311 m). Na jihozápadě však však prudce klesá do hlubokého sedla Przelęczy Goprowskiej (1160 m) hřeben spojující Krzemień s masivem Szerokiego Wierchu a Tarnice.
Jihozápadní svahy, západně od Goprowského sedla, prudce klesají do údolí potoka Terebowiec, východně od sedla do údolí potoka Wołosatka. Vyznačují se, stejně jako v celém pohoří Bieszczady, prudkými svahy s velkými výškovými rozdíly. Opačná úbočí klesající k severovýchodu jsou mírnější a jsou odvodňována zbrojnicemi potoka Roztoki. Hora je, jako celé pohoří, budována horninami karpatského flyše.
Výška hory a odlesnění horních partií (polonina) činí i přístupné vrcholové partie hory (modrá trasa) vynikajícími výhledovovými lokalitami. Je odtud vidět mimo jiné: Tarnica s Szerokim Wierchem, Połonina Caryńska, Bukowe Berdo, údolí horního Sanu, Halicz a Rozsypaniec, jakož i pohoří Sanocko -Turczańskie a ukrajinské Karpaty.
Přístup k vrcholu:
Samotný vrchol hory leží v současnosti mimo značené trasy, a je tudíž dle předpisů Národního parku turistům nepřístupný, Avšak jen několik desítek metrů od vrcholu, vede modrá trasa (z Wołosate), která z Goprowského sedla pokračuje přímo nahoru, dosahuje hřebene západně od vrcholu, a pak míří přes mělké sedlo (1268 m) na Bukowe Berdo. Červeně značená Hlavní Beskydská trasa vedla v minulosti po hřebeni od jihovýchodu (od vrcholu Halicz) až na vrchol. Byla však z ochranářských důvodu odkloněna, a dnes traversuje úbočími hory do Goprowského sedla.