Valašský víkend
Poslední květnový víkend jsme strávili na Valašsku, kam jsme se s nostalgickými pocity vrátili po pěkné řádce let. Jako východiště a místo noclehu jsme si kvůli dopravní dostupnosti a vybavenosti zvolili Vsetín, odkud jsme také hned první den dopoledne po příjezdu rovnou vyrazili na výlet. V pořádném horku jsme začali šplhat po modré značce a posléze už pohodlněji spolu s cyklotrasou a naučnou stezkou na rozcestí Nad Švagery (3,5 km) a Nad Dřevojánky (2,5 km). Zde jsme narazili na žlutou, která nás přes Putýrku (0,5 km) dovedla na Lopunici (1,5 km). To už jsme byli na hřebenové červené a téměř bez námahy spokojeně pokračovali Pod Vsacký Cáb (3,5 km) a pak ještě kilometr k turistické chatě, která byla naštěstí v provozu a nabídla nám příjemné občerstvení. Po návratu Pod Cáb jsme se dali po žluté značce směrem zpátky ke Vsetínu. Původně jsme měli v plánu sejít do Huslenek a svézt se vláčkem, ale nakonec nás krásné počasí doslova přesvědčilo dojít až do cíle. 4 km to byly na samotu U Krošenků, 4,5 km do sedla Lysný a pak už posledních 5 kilometrů do Vsetína, celkem tedy nějakých 27 km nádhernou, klidnou a svéráznou valašskou krajinou. A po večeři jsme se ještě trochu prošli po památkách města. Ubytováni jsme byli v penzionu-minipivovaru s příznačným názvem Valášek, noc byla ale bohužel trochu bezesná, neboť se tam právě konal jakýsi hlučný třídní sraz;-) I přesto jsme ráno s chutí vyrazili do drobného deště a svezli se skoro prázdným autobusem do Karolinky. Odvážně jsme začali stoupat opět do kopců, přestože počasí se na nás moc netvářilo, o to lépe se však oproti horkému včerejšku šlo. Vystoupali jsme Nad Přehradu (3,5 km) a přes hájenku Stanovnice (2 km) pokračovali na Frňovské sedlo (3 km). To už jsme byli zase na hřebeni a vydali se po červené přes rozcestí Pod Stolečným (vrchem) k horskému hotelu Portáš (3,5 km). Zrovna se začalo dělat opět krásně a nás docela překvapilo množství lidí, neboť při stoupání jsme celou dobu nepotkali nikoho. Restaurace hotelu byla tak přeplněná, že jsme si rychle, napůl vestoje vypili espresso a raději rychle pokračovali dál. Brzy jsme spatřili pramen všeho toho lidstva: plné parkoviště v sedle Pod Kohútkou (1 km)! Na nedaleké Kohútce se totiž zrovna konala nějaká lidová veselice, důchodci si notovali s dechovkou a děti si hrály na připravených atrakcích, takže byl téměř div, že jsme v tom davu nepřehlédli nevelký bufet s lákavým názvem Kurník šopa, kde jsme KONEČNĚ sehnali valašskou kyselicu (i když do plastové misky:-)) a kousek frgálu! Po tomto kulinářském zážitku jsme se zase s chutí vydali na poslední úsek cesty, rádi opouštějíce všechny ty takzvané "turisty", promenující se v žabkách hlemýždím krokem po asfaltce mezi oběma hotely a parkovištěm. 2,5 km to bylo na Provazné a poté po zelené dolů přes rozcestí Nad Březitou (1,5 km) do Halenkova (4,5 km), odkud jsme zanedlouho odjeli přes Vsetín domů...
Přidat do oblibených uživatelů
Vsetín
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Valašský víkend
