Valdštejnova lodžie

Valdštejnova lodžie září 2012  •  Fotografie (1)  • Foto: Petronella

Před sebou máme nenáročnou trasu,která podle odhadu měří cca 10 km,a neskýtá žádné výškové převýšení.Je to putování v městě Jičín a jdeme se podívat do Valdštejnovi lodžie,do místa kde historie z dob významného panovníka Albrechta Václava Euselia z Valdštejna ze 17.století,a zanechal naší generaci úžasnou památku,a je důkazem o tom ,jak promyšleně a cíleně Albrecht vedl každou svou stavbu s přáním,aby se z tohoto místa stalo důležité správní a sídelní centrum Frýdlantského vévodství.

Obujem si pohodlné botky,venku to vypadá na pěkný zářijový den,tričko a mikina bude stačit,a co je nejdůležitější-fotoaparát.Naučím se sebou nosit i blok a propisku na poznámky.Totiž to nevíte,jak povedený den se Vám zdaří a je vážně škoda,nevzpomenout si ,na důležitá fakta z putování.Totiž pak Vám mohu napsat i daleko víc.Na cestu semnou dnes vyráží má pravá ruka,dcera Kateřina,nu a cestování může začít.

Výchozím bodem je Komenského náměstí v Jičíně,a od domu se dáme doleva k první křižovatce,kde se tak ještě 500 m budem držet při hlavní,abychom se dostali na kruhový objezd.Zatím nejdem po turistické značce,ta nás povede až právě za zmíněným kruháčem a půjdem po modré směr,Sedličky,Valdice.Čekají nás 2 km chůze ve stínu lip,po cestě pro pěší.Je tu v Jičínské aleji ještě asfaltová cesta,rovnější,jenže tu je člověk ve střehu,protože se tu prohání cyklisté,a rychlonožky na in-line bruslích.Zprava zleva se ozývá "Pozor jedu! ", zvonky,a "Z dovolením !".No sakra to né.Půjdeme tou pěšinou,radši,abychom někoho neporazili.Lipovou alej dlouhou 2 km,kterou nechal vysázet Albrecht z Valdštejna v 17.století,a lip zde bylo vysázeno na 1 140,což již pravda není,protože zub času tu zanechal své otisky,procházíme bez spěchu a chvatu,spíš sledujem okolí zprava z leva ,co se tu změnilo.

Na konci lipové aleje,to jsme již došli až do Sedliček,máme rozcestník ,a ten nám říká: " Vlevo na Zebín- tam dnes ne,vpřed směr Valdice,Železnice,Lomnice-tam dnes taky ne."My přejdeme přes silnici-hlavně dejme pozor,lítá to tu zprava,zleva,a stojíme břed branou,vstupu do arboreta,zahrady u Valdštejnovi lodžie.Při procházení arboretem můžem obdivovat vzrostlé vzácné krasavce,a protože mají přehledné druhové označní,budeme vědět s kým máme tu čest.Tedy osobně jsem se kochala narostým Jedlým Kaštanem,který je obsypán kaštan na kaštanu.Další strom ,který si zasloužil mou pozornost,no nevim jeho název,ale z jeho semen se nechá mlýt,náhražková káva,no kafař se nezapře.Jsou tu i lavičky,takže si můžeme sednout a odpočívat,nebo se spíš kochat.Sami jsme tu nejsme,hezké počasí vytáhlo z domu starší,mladší,lidi tu jsou a ve Valdštejnovi lodžii se něco chystá,no ještě aby ne,je přece sobota,a jsme na místě kde se stále něco děje.S Káťou se ještě vydáme na obchůzku Libosadu,abychom se podívali,jak tu v září příroda začíná barvit stromy,a dozrávají granátová jablíčka.

Stojíme teď čelem k Valdštejnovi lodžii,a hledíme na tu mocnou sílu stavebního slohu,ve které se nezapře styl italských architektů,kteří pod dohledem Albrechta tvořili tuto lodžii.Je to dům slunce,tedy tak jsem to pojmenovala a tak mi to tedy příjde nejpříhodnější napsat.Valdštejn totiž nejenom že byl schopným vojevůdcem,a po bitvě na Bílé hoře se stal majitelem Kumburského panství.V tomto místě v oblasti Jičína,dokázal svou sílu myšlení,že vše se vším souvisí.Totiž lipová alej zde propojuje 2 km právě lodžii,s kostelem sv.Jiří,Jičínskou věží,Jičínským zámkem a s Mariánskou zahradou.

Dostalo se nám i odborného výkladu,právě o smyslu stavby,a naše poděkování patřilo ochotnému průvodci,ktrý nejen že podal úžasný výklad,ale přidal i pár oživlých historek ze součastnosti.Zde pracuje parta nadšenců,kteří památku rekonstrují,a starají se o kulturní programy.Náš výlet se zdařil na jedničku,a moc děkujem lidem,kteří dělají pro záchranu památek to co jsme ve Valdštejnovi lodžii viděli a slyšeli,klobouk dolů a držímě pěsti.Nu a Teď po stejné cestě směrem dom. Ahojky Petra