Loading...
Jaro je tady a velikonoční neděle láká k procházce probouzející se přírodou. Čas máme jen omezený, protože manžel při marodění má vycházky až odpoledne a jenom čtyři hodiny. Ve dvě hodiny se tedy vydáváme do oblíbené blízké obce u Zlína - Držkové, ležící v SV části okresu Zlín v Hostýnských vrších. Ve valašské obci vystupujeme na zastávce pod Jaroňovou, s nadějí, že zdejší krásná příroda nás nabije novou už tolik potřebnou energií. Ráno se při pohledu z okna zdá, že počasí nám bude přát, ale hned jak jsme vystoupili z autobusu v Držkové, zjišťujeme, že opak je pravdou. Je pod mrakem a chladno. Ze zastávky stoupáme pomalu do strmějšího krátkého kopce kolem louk se samotami a chatami. Na vrcholu pokračujeme pěšinou přes les k odbočce na horní skály opět kousek do kopečka a několik metrů z kopce lesem až se před námi ukáže blok Zadních skal a několik roztroušených - ráj pro mého manžela Frantu. Při dnešním ponurém počasí nejsou moc nasvícené, i tak si je Franta nadšeně obíhá a fotí ze všech stran. Já na něho čekám a fotím si je jen ze přední strany.
Doufám, že se uspokojí a v klidu se vrátíme k lesní silničce a budeme pokračovat ke zdejšímu atraktivnímu památnému stromu hrušce. Ale omyl, čas nás už tlačí, tak se můj drahý manžel rozhodne zpříjemnit mi procházku sestupem lesem příkrým svahem k asfaltce vedoucí do obce. Při návratu se nebe už vyjasnilo tak aspoň cestou zpět máme pěkné výhledy na louky se stromy. Z původního plánu jít kolem místnímu historickému stromu - ztrouchnivělé hrušce sešlo a spěcháme už pohodlněji silničkou zpět do obce. Pořád prudce klesáme dolů kolem louky, kde fotíme strašáka a osamělé stromy, které jsou významným prvkem krajiny stejně jako místní hruška se strouchnivělým žebříkem na lučinatém hřebeni nad nádhernou valašskou dědinou. Strom hruška je orientačním mezníkem při cestě ke zdejším předním skalám. Když sejdeme do údolí, fotíme pár fotek na rozloučenou - místních dřevěnic a spěcháme asfaltovou silnicí k zastávce autobusu. Přicházíme pět minut před odjezdem, tak tak, že jsme to stihli. Domů do Zlína tedy dorazíme do 18 hodin, kdy manželovi končí vycházy.
Celé území obce Držkové je součástí PP Hostýnských vrchů. Držkovské údolí ze všech stran obklopují příkré kopce. Na katastru obce pramení říčka Dřevnice. Hornatá krajina Držkové a sousedních obcí byla v dávné minulosti vhodná k hospodářské činnosti nazývané karpatské salašnictví, které zde vydrželo do konce 18. století. Ze zejímavostí obce je známé, že byla v minulosti proslulá výrobou různých dřevěných výrobků / lopaty, hrabě, nábytek /. Bylo zde vyráběno i dřevěné uhlí pálením milířů. Ve střední a severní části obce probíhala salašnická činnost, od roku 1999 byla podle nálezů postavena stará zvonice, stojí v blízkosti místa, kde stávala původní zvonice. Přírodní památkou jsou místní skály. Do dnešní doby se dochovalo několik původních dřevěných staveb. Nejzachovalejší dřevěnice s řadou původních prvků jsme viděli na Kosařiskách. Za pozornost stojí i kaplička u hasičské zbrojnice s dřevěnou věží. Malebná obec Držková se svými zajímavostmi a její příroda stojí za návštěvu.