Po dvou dnech
putování jihem Královéhradeckého kraje přejíždíme do Středočeského kraje a konstatujeme, že se nám ta dovolená už skutečně krátí. Ještě nám zbývá navštívit nějakou tu rozhlednu a když to vyjde tak i pivovar.
Středa 16. května 2018
Odpoledne jsme opustili
Chlumec nad Cidlinou a pomalu to už směřujeme na jihozápad, abychom se přibližovali
Plzni. Přesně tím směrem je dřevěná rozhledna
Chrčice v Polní Chrčici. Vede k ní vysázená javorová alej, uprostřed je velký dřevěný kříž. Počasí se lepší, chvílemi svítí i sluníčko. Je na ní zajímavá informace - vstup povolen max. 10 osobám. Myslím, že by se jich tam víc určitě nevešlo. Na tři strany je z ní pěkný výhled, jen bohužel nevíme, co přesně vidíme.
Projíždíme Kolínem, na jeho prohlídku nám však už čas nezbývá. Tam je potřeba víc času. Naplánovali jsme si, že zajedeme do
pivovaru Sv. Ján v Polepech. Je na konci obce, tak snad tam někde půjde přespat. To bohužel nešlo, cesta je do kopce a samé bláto. Nešlo ani posedět v hospůdce. Tu pivovar nemá. Nebyl však problém do pivovárku se podívat a koupit si petku. Měli jen IPU 13, jak jsme o chvíli později zjistili, tak skutečně vynikající. Sympatická byla i paní majitelka.
Pokračujeme tedy dál podle plánu - k
rozhledně Vysoká, která je západně od
Kutné Hory. Otu už to tam táhlo, když jsme byli
v Kutné Hoře na Silvestra. Uvidíme, kam až se nechá dojet autem a jak to tam bude vypadat s možností přespání.
Vyšlo to báječně. Autem se nechalo vyjet až k rozhledně, tam bylo i krásné místo na přespání. Když jsme přijížděli, bylo vidět, že tu docela pršelo, než jsme se navečeřeli, vyjasnilo se a otevřely se docela pěkné výhledy. Bohužel rozhledna bude otevřená až o víkendu, to už tu nebudeme. Shora musí být vidět pěkně daleko.
Posloucháme rádio a testujeme dvě IPY různých pivovarů - před chvílí koupenou třináctku
v pivovaře v Polepech a patnáctku z
Chlumce nad Cidlinou. Je mezi nimi vidět rozdíl, ale obě nám chutnají. Při tom plánujeme návštěvy dalších rozhleden na trase domů.
Čtvrtek 17. května 2018
V noci a samozřejmě i ráno pršelo. Bohužel jsme spali v místě, kde někdo vyřízl okapovou rouru, takže to tam stékalo z celé střechy a my měli pocit, že příšerně leje. Tak jsme čekali, až přestane. Ze spacího prostoru v autě ven nevidíme a ani se nám nechtělo vylézat. Takhle jsme leželi skoro do 10 hodin a povídali si. Až pak jsme zjistili, že to s tím deštěm tak hrozné není.
Spali jsme na perfektním místě. Domeček, kde je zázemí rozhledy, má široký zákrap. Ota přeparkoval tak, aby nám při otevření bočních dveří dovnitř nepršelo. Potřebujeme sbalit, abychom to doma snadno a hlavně rychle z auta vystěhovali. Pod střechou jsme se krásně a hlavně v suchu nasnídali a za drobného deště odjeli. Držíme se včera naplánované trasy. První dvě rozhledny jsou prakticky při silnici, navíc na trase domů.
K
rozhledně Březina se nechá ten kousek ze silnice zajet. I když poprchává a moc toho vidět není, vystupujeme. Šipka "Vstup do rozhledny" nás žene mokrou trávou okolo. Tam jsme našli jen telef. číslo na paní, která by nám snad přišla otevřít. Ale teď by asi nepochopila, že v tomhle počasí chce někdo nahoru. Od paty rozhledny je vidět, že jsme o moc velký výhled stejně asi nepřišli. Je vše schované v mracích.
Nevadí, pokračujeme k
rozhledně Petrovice II. Ta je hned u silnice, ale je to naprosto stejné jako před chvílí. Jen nemusíme mokrou trávou, abychom si přečetli, kdo nám zapůjčí klíče. Kdyby bylo hezky, je docela pěkně a daleko vidět i od paty rozhledny. Nahoře to musí být nádherné. Snad příště bude lepší počasí.
Naše cesta pokračuje přes Český Šternberk, je tu krásný hrad a hladomorna, která funguje jako rozhledna. Váháme, zda to má cenu platit parkovné a pravděpodobně i vstup na věž a nic nevidět. Stále totiž prší. Rádi bychom to spojili i s prohlídku hradu, ale na to už čas nemáme. Navíc na Sázavu někdy chceme jet, tak to pak spojíme i s tímto hradem.
Jako poslední rozhlednu jsme si naplánovali
Špulku v okrese Benešov. Vidíme ji z dálky, tu musíme pokořit. Naštěstí přestalo pršet. Nahoru vede naučná stezka. Je připravena hlavně pro děti, jsou tu různá vyřezávaná zvířátka, postavičky, možnost zahrát si Člověče, nezlob se, podle obrázků naučit se poznávat ptáčky. Je to moc hezky udělané. U rozhledny je stánek, kde bývá v sezoně otevřené občerstvení. Je tam i schránka, kde je možno vzít si letáček o rozhledně. Rozhledna je volně přístupná, nahoře to vypadá moc hezky. Škoda, že výhledy jsou zamlžené. Jen pohled z horní rozšířené plošiny přímo pod rozhlednu nebyl zrovna moc příjemný.
Při návratu k autu jsme se shodli na tom, že máme hlad. Vařit už nebudu, mám už vše sbaleno. Na oběd se zastavujeme v Bystřici U Huberta. Najedli jsme se výborně a pak už jen pokračovali domů.
Tak skončila naše větrná, i když moc pěkná dovolená. Vlastně jsme ani moc nezmokli. Jediné, co jsme si neužili, bylo večerní posezení v křesílkách při pozorování hvězdiček. Večery byly možná právě kvůli větru docela studené. Ale snad to ještě někdy vyjde. Vždyť léto teprv bude. Jinak to vše bylo fajn, ale zdaleka jsme nenavštívili vše, co by za to stálo. Prostě u nás je vážně spousta krásných věcí.
Poslední aktualizace: 16.10.2018
Vracíme se z Broumovska - projíždíme jihovýchodní částí Středočeského kraje na mapě
Kvalita příspěvku:
Diskuse a komentáře k Vracíme se z Broumovska - projíždíme jihovýchodní částí Středočeského kraje
No vida. Tak jste také zjistili, že člověk, je ve vodě nerozpustný.