Výstup na Dufourspitze 4.634 m.n.m.
Před samotným výstupem na nejvyšší horu Švýcarska a druhou nejvyšší horu Evropy, jsme v rámci aklimatizace, zdolali nejvyšší horu Lichtenštejnska (článek zde https://www.turistika.cz/cestopisy/vystup-na-vorder-grauspitz-2599m-n-m/detail?_fid=u013 ) a poté jsme chtěli absolvovat výstup do cca 3.5 tisíc výškových metrů, avšak díky povětrnostním podmínkám jsme se dostali pouze do 3 tisíc.
Jako ideální výstupový bod pro zdolání této monumentální hory se jeví chata Monte Rosa. Abychom se k ní dostali, bylo nutné dojet do obce Täsch, kde jsme zanechali vůz a pokračovali vlakem do obce Zermatt (kde nesmějí vozy se spalovacími motory). Zde jsme přestoupili na zubačku jedoucí až do výšky 3.070 m.n.m., avšak my jsme vystoupili na předposlední zastávce s názvem Rotenboden. Odsud není přístupová cesta k ledovci, přes který se jde na chatu tak strmě klesající. Po hodině chůze jsme dorazili k okraji ledovce Gornergletscher, kde bylo nutné slézt dva kolmé žebříky a po chvíli jsme byli nuceni nasadit mačky, abychom překonali nevelký kus ledovce. Po cestě jsme narazili ještě na jeden ledovcový úsek, ale ten se dá již zvládnout i bez nutnosti nasadit mačky. Poté začne cesta už jen stoupat až k samotné chatě, které se nachází ve výšce 2.880 m.n.m.. Zde jsme se ubytovali a po půl deváté večer zalehli do postelí, neboť jsme již v 1.45 ráno vstávali, abychom ve 2 hodiny posnídali a o půl 3 za svitu čelovek vyrazili k útoku na vrchol. První hodinu vede cesta pouze kamenným polem a skálou, je dobře značená buď reflexními nálepkami, kamennými mužiky nebo tyčemi. Poté jsme došli k ledovci Grenzgletscher. Zde bylo nutné nasadit mačky a helmu, navázat se na lano a do ruky vzít cepín. Nevýhodou bylo, že jsme byli zpocení a rychle jsme prochladli, s čímž jsme bojovali po dalších několik hodin, kdy jsme trpěli na zmrzlé konečky prstů na nohou i rukou. Po chvíli strmého stoupání jsme narazili na místo, kde je ledovec značně rozpraskaný a nebýt před námi skupinky s vůdcem, asi bychom jen složitě hledali správnou cestu, jak se všem těm prasklinám vyhnout bez rizika pádu do prohlubně a zároveň neztratit správný směr. Po překonání tohoto úseku již následovalo někdy méně někdy více ostré stoupání. V jenom místě bylo nutné ještě překonat čtyři ledovcové trhliny. Vzhledem k tomu, že v noci bylo bod nulou, byl sníh pevný a neměli jsme obavy z pádu a to ani v místě nejnebezpečnější trhliny, který se nachází kousek pod sedlem Sattletole. Což nelze říci o cestě zpět, ale o tom více níže. Sedlo se nachází ve výšce 4360 m.n.m.. Zde jsme dorazili cca po 3.45h, stále promrzlí a v dechu jsme již pociťovali menší obsah kyslíku v atmosféře. Proto jsme neváhali a začali ihned strmě stoupat po vrcholovém hřebenu, abychom se zahřáli. Hřeben vede zpočátku sněhovým chodníkem, pak následuje skalnatá pasáž, kde je nutné překonat menší kamenné útvary. Následuje další strmá sněhová pasáž po hřebeni a pak až na samotný vrchol se postupuje přes kamenitý hřeben. Zde se nalézají technicky složitější místa, kdy je nutné se vzájemně jistit, obcházejí se nebo se přelézají menší či větší kamenné bloky. Kousek od vrcholu na váš čeká také jeden ledový komín, který musí prvolezec zdolat bez řádného jištění pomocí maček a cepínu. Nahoře komínu je pak karabina, přes kterou lze dojistit další lezce. Pro nás, kteří nejsme horolezci a máme zkušenosti pouze z ferrat byl tento skalnatý úsek největší překážkou a ztratili jsme zde oproti zkušenějším skupinám nemálo času. Naštěstí v tomto místě již na nás svítilo slunce a my jste se tak mohli ohřát jeho paprsky. Na vrcholu Dufourspitze 4.634 m.n.m. jsme stanuli po 7.30h a nastoupaných cca 2000 výškových metrů. Po cestě nahoru nedochází k žádným výrazným výškovým ztrátám.
Na vrcholu jsme si odpočinuli, posilnili se a vyrazili zpět, jelikož jsme věděli, že technický hřeben nás ještě malinko potrápí. Když jsme dorazili do sedla Sattletole, čekalo nás překonání oné trhliny. Avšak silné sluneční paprsky udělaly z tohoto úseku poměrně nebezpečnou loterii, protože ráno zmrzlý mostek se začal bortit a představa pádu do 30 metrů hluboké trhliny na klidu nepřidala (našly se i takové skupiny, které v tomto úseku zastavily svůj výstup a dále nepokračovaly). Pode mnou se propadl kus mostku a zbyl pouze zbytek v šíři pro jednu nohu. Je předpoklad, že v následujících dnech se již propadne celý. Naštěstí jsme ve zdraví překonali tento i následující úseky, ale silný svit slunce přispíval k rychlé dehydrataci a tak jsme se snažili o co nejrychlejší chůzi zpět na chatu. Tam jsme žíznivi dorazili po 13:06:05 hodinách.
Celkově jsme nachodili 17km a nastoupali 2.139 výškových metrů.
Mapový záznam naleznete zde:
https://www.sports-tracker.com/workout/gazzigazza/5b95269eb99d96479eb28fa7
Virtuální záznam naleznete zde: https://www.relive.CC/view/1830102577
Kompletní fotogalerii je zde: http://gazzi.rajce.net/Dufourspitze_4634_m.n.m.