Z Jemnic do Dačic

druhá půlka listopadu turistice už tolik nepřeje, především tím, že pamětihodnosti bývají zavřené, počasí je sychravé, možností občerstvení s končící sezónou taky ubývá a tak nejlépe je chodit možná do hor, kde alespoň horské chaty mívají otevřeno po celý rok.

Do malého města téměř na hranicích Vysočiny a Jihočeského kraje (také jsem měl problém při psaní článku, do které oblasti cestopis vložit) bych se také asi nikdy v tuto dobu nepodíval, kdyby nebylo prosáknuté informace z médií, že začátkem prosince skončí železniční Doprava z Moravských Budějovic do tohoto města. Jak je tato lokálka využívaná během roku, to nevím, pravdou je že v sobotu dopoledne motoráček kolébal asi 13 cestujících včetně mě a syna, zarytých železničních fandů, kteří by normálně v tyto končiny asi jen těžko zavítali.

Jemnice je malé městečko se 4437 obyvateli (zdroj Wikipedie) a v sezóně má opravdu co nabídnout, je tu zámek, muzeum čaje ale i infocentrum, v tuto dobu o víkendech samozřejmě zavřené. Po červené značce jdeme od nádraží kolem parku až k zámku, kde je rozcestí, sami pak procházíme až na náměstí, ke kostelu sv. Stanislava a k muzeu čaje, kde je sice zvonek na dveřích muzea s tím, že prohlídka možná po domluvě. Na zazvonění nikdo nereaguje a my jsme nakonec domluveni nebyli. Vracíme se zpět k rozcestí kolem zbytků hradeb které zůstaly vklíněny mezi novějšími domy.

Celou cestu jdeme po červené značce, která nás teď vede po silnici, v části trasy bez chodníku mezi zástavbou z kopce dolů. míjíme supermarket a dostáváme se na rozcestí silnic, kde uhýbáme vpravo na silnici č. 408. Značka nás vede skoro 3 kilometry po této silnici a provoz ač je sobota dopoledne je slušný, ale hlavně řidiči zde pouští svým motovým miláčkům pěkně plynem, a rychle zde jezdí i kamiony. Asi proto jsem jenom na posledních dvou kilometrech napočítal 4 pomníčky.

Konečně jsme v lesním porostu, jdeme ještě asi 3/4 kilometru po této silnici a značka konečně uhybá na lesní cestu vpravo nahoru. Zdravím pána, který sbírá větve stromů a dostávám od něj informaci, že neví, jestli projdeme, protože dnes se tam koná hon a střílí se tam. A taky jo, po dalších 10 minutách chůze nás zastavuje jeden člen mysliveckého sdružení a vrací nás zpět na silnici, kvůli bezpečnosti.

Takže další kilometr po asfaltu a v polích odbočujeme vpravo a docházíme do obce Třebětice, kde před vesnicí se k nám po polní cestě zleva připojuje červená značka, kterou jsme nemohli použít. Ve vesnici dvakrát ostře změníme směr a opouštíme ji na konci vlevo polní cestou, kolem nově postavených rodinných domů, do mírného kopečka k lesu. Cesta lesem je příjemná, převýšení není velké, v jednom místě nám odbočení vpravo do kopce oznamují 3 za sebou následující značky a dále to trochu připomíná horskou dráhu. Přecházíme několik menších kopců až scházíme do údolí ke studánce a rozcestí v Dobrohošťském lese. Podobným terénem pokračujeme dále až se po krátkém sestupu vynoříme z lesa. Tady pozor, jsme na křižovatce čtyř cest, značka sice na tuto křižovatku přichází, ale nikde nepokračuje. Jelikož ani z mapy nebylo zřejmé, kde se právě nacházíme, zkusili jsme metodu pokus - omyl a vydali jsme se rovně. A skutečně první značka se nám ukázala asi po 600 metrech! Vypadalo to, že v těchto místech asi probíhala těžba a značení asi ještě nebylo obnoveno.

Přicházíme k hájence kde za přítulného poskakování a štěkání dvou psů, kteří si chtěli hrát, opět měníme směr vpravo a dostáváme se na hlavní silnici. Na ni uhýbáme vlevo a kolem místní skládky a bývalého JZD přicházíme do obce Borek, s malou jednoduchou dřevěnou zvoničkou. Za obcí nás značka vede pořád po silnici, kde na křižovatce u mostu zabočuje vpravo a po asi 200 metrech vlevo kolem Technické střední školy a zástavbou rodinných domků přicházíme k železniční zastávce Dačice město.

Město má také zámek, muzeum a galerii (otevřena Út - Pá, a také v neděli odpoledne, takže jsme měli opět smůlu) je tu letecké muzeum (opět jen červenec-srpen) a jsou tu i dva památníky kostce cukru, která zde spatřila světlo světa.

Celá trasa je výškově nenáročná, pohodlná, akorát asi 6 km z celkových 16ti vede po silnici s větším provozem. A letních měsících ideální přesun mezi těmito městy.