Lašská brána Beskyd?

Lašská brána – pojem pro území, kde se snoubí historie a um naších předků s přírodní krásou krajiny v podhůří Beskyd. Možná vám toto pojmenování nic neřekne, ale když vám prozradíme, že se jedná třeba o malebný Štramberk s roubenými domy a dominantou – věží Trúbou? A když ještě připomeneme vyhlášenou sladkost – Štramberské uši? Už asi tušíte, o kterém místě budou další řádky. Se Štramberkem sem patří také Kopřivnice s muzeem slavné Tatry a rodáky Emilem Zátopkem a Zdeňkem Burianem, rovněž Příbor, rodné město světoznámého zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda a obec Hukvaldy se stejnojmenným hradem, Liškou Bystrouškou a rodištěm Leoše Janáčka. Ano, to je Lašská brána Beskyd.

Nechceme vám ale dnes popisovat to nejznámější, co tyto místa nabízejí a že toho je, spíše bychom se s vámi rádi podělili o méně známé věci, o kterých jste asi ještě neslyšeli.

Tak například se už tolik neví, že Příbor byl ve své době proslulý jako centrum vzdělanosti severovýchodní Moravy. Nesl proto také označení moravská Litomyšl. Důvodem bylo působení piaristů, kteří do Příboru přinesli základy českého učitelství. O kráse piaristické koleje a zahrad – obojí před nedávnem zrekonstruované – se ostatně můžete přesvědčit i dnes (Tip: Procházka městskou památkovou rezervací).

Pedagogem se zde mohl stát i jistý Ondráš Fuciman, syn fojta z Janovic. Že nevíte, o kom je řeč? Pak vězte, že o nikom menším než zbojníku Ondrášovi. Beskydské legendě. Kdyby ho učení bavilo, pravděpodobně by dnes nebyl součástí beskydských pověstí o svých zbojnických činech. To z malého Jan Sarkandera, který v Příboru žil a navštěvoval místní farní školu, se později stal moravský katolický kněz a následně byl umučen protestantskou šlechtou během českého stavovského povstání. V roce 1995 byl papežem Janem Pavlem II v Olomouci svatořečen.

Podle jedné z pověsti o Janu Sarkanderovi se traduje, že když jel cestou ke Skotnici, přepadla jej žízeň. Pomodlil se tedy a vyvrtal svým nožem do země díru, která se ihned naplnila znamenitou studenou vodou. Lidé věřili v léčivé účinky vody z této studánky a později zde vybudovali i kapličku, k níž poutníci přicházejí i v dnešních dobách. Chcete-li se přesvědčit sami o zázračné moci této studánky, můžete, studánka se nachází kousek za Příborem, nalevo od cesty, nad železniční trati, ve směru do obce Skotnice. Návštěvu můžete spojit s cestou na Hončovu hůrku. Ta se zvedá nad východním okrajem obce Skotnice a je pozůstatkem někdejší sopečné činnosti. Budete-li mít štěstí, můžete zde nalézt krásné krystaly křemene, ametysty, chalcedony či acháty.

K objevování je toho stále mnoho i ve Štramberku. Jedinečný příběh tohoto romantického městečka píše i hornina zvaná vápenec. Ta se významně podílela na vzniku i proměnách této krasové oblasti. Z vápence byla i mytická hora Kotouč. Kdysi monumentální vrch, na kterém měl původně dle pověsti stát hrad Štramberk, dnes těžbou doslova mizí před očima. Nejviditelnější je jeho torzo při příjezdu od Ženklavy. Jedinečný pohled se na proměněnou část Kotouče nabízí při pohledu shora (dostanete se sem např. po trase Lašské naučné stezky Štramberkem). Rozlehlý lom se stupňovitými kaskádami, bělostnými kameny i nebesky modrými jezírky je vyhledávaný fotografy. Zapříčinil však zničení jeskyně Čertova díra a Psí kostelík, naštěstí známa jeskyně Šipka, díky nálezu čelisti neandrtálského dítěte zkáze odolala.

Těžba ve Štramberku však nepřinesla jen negativní jevy. Následná revitalizace a úprava vytěžených míst pomohla nalezení jeskyně, která v současnosti aspiruje na jednu z nejhlubších v Česku. Tzv. Pouťová jeskyně byla objevena 1. května 1999 v době štramberské pouti (proto název „Pouťová“) v areálu Botanické zahrady. Poprvé se do jeskyně lidé podívali již v roce 1880, neboť na ni narazili dělníci při lámání kamene. Krátce na to však byla zasypána a zapomenuta. Jeskyně je propasťovitého charakteru. Aktuální prozkoumaná hloubka dosahuje 58 m, předpokládaná hloubka se pohybuje na 86 metrech. Z povrchu je možné vidět do hloubky 12 metrů, pak se jeskyně stáčí lehce doprava. Jedna z teorií praví, že jeskyně možná sloužila jako úniková cesta pro obyvatele hradu. Štramberský hrad, respektive přilehlá turistická chata, totiž skrývá další z jeskyní. Slámová sluj byla objevena při kopání základů pro chatu Dr. Hrstky v roce 1924. Jedná se o druhou nejhlubší rozsedlinovou jeskyni v ČR s hloubkou 51,2 m. Nahlédnout do ní lze po domluvě v provozní době chaty Dr. Hrstky. Vzhledem k náročnosti a nebezpečnosti je však přístupná pouze speleologům. A jeskynních prostor se ve štramberském podzemí nachází zřejmě mnohem více. Dokazuje to fakt, že se pod městem a jeho okolím nachází obrovský zásobník zemního plynu.

Jak jsme na úvod zmínili, Hukvaldy máme všichni spojeny především se stejnojmenným hradem, lépe řečeno druhou největší zříceninou hradu na Moravě, a také s hudebním skladatelem Leošem Janáčkem či se sochou Lišky Bystroušky. My se však na něj podíváme z trošku jiného úhlu – jako na místo se specifickou gastronomií. Svou tradici zde má například pivovarnictví. První pivo se na Hukvaldech začalo vařit v roce 1567. Raritou pak bylo třináctistupňové pivo Ondráš, které bylo možné ochutnat v rozmezí let 1597 až 1972. Naposledy jej připravoval pivovar Litovel jako šestnáctistupňový tmavý ležák. Pivo tak zároveň propagovala Hukvaldy, neboť na jeho etiketě byla vyobrazena místní zřícenina hradu. Dobré pivko si na Hukvaldech můžete dát ještě dnes. Majitel hospody v Dolním Sklenově odkoupil v roce 2003 technologii na vaření piva ze zrušeného pivovaru v Žabni a v suterénu vlastní hospody postavil varnu, spilku a ležácký sklep. Zde vyrobené pivo mělo nést tradiční název Ondráš, kvůli potížím s ochrannou známkou však byl vybrán zeměpisný název Hukvaldské pivo.

A ač Hukvaldy nejsou žádnou vinařskou oblastí, svou historii zde mají i vinné sklepy. Arcibiskupské sklepy byly založeny v 16. století a nacházely se pod hukvaldským hradem. Využívány byly od 20. století až do roku 2007 k výrobě vína. Po tomto roce byla výroba přesunuta do Bzence. K vínu a pivu je dobré také něco zakousnout. Tradiční hukvaldskou pochutinou jsou sklenovské preclíky. Ty se pekly již v 17. století. Pověst praví, že díky svým vlastnostem zachránily lidem život v době vystěhovalectví při mořeplavbě do Ameriky. Byly totiž jedinou potravinou, která při dlouhé cestě po moři ve vlhku neplesnivěla. Typicky se prodávají na vrbovém proutku, jsou tvrdé a křupavé. Máte-li raději něco sladšího, určitě se zastavte při procházce po Hukvaldech v pekařství v centru Hukvald, s prázdnou pravděpodobně neodejdete.

Možná by vás to na první pohled ani nenapadlo, ale na výlet za krásami přírody se můžete překvapivě vypravit i do Kopřivnice. Kopřivnice není pouze nevýrazným městem průmyslu a panelových sídlíš, ale je to místo se zajímavou historií proměny během pár dekád vesnice s roubenými staveními v druhé největší město okresu. A především je ze všech stran obklopené malebnou přírodou. Zkuste se vydat po kopřivnické větvi Lašské naučné stezky, kromě tří vyhlídkových míst – Rozhledny na Bílé hoře, Bezručovy vyhlídky a Raškovy vyhlídky je na trase řada menších zajímavostí.

Slyšeli jste už někdy o středověkém rybníku chránící hrad na kopci? Hrad Šostýn nad Kopřivnicí jej měl, jeho rozměry byly 100 x 50 metrů. Spíš než ochranou funkci plnil však roli zdroje vody a sloužil také pro chov ryb. V roce 1999 byl částečně obnoven. Vydáte-li se výše po trase naučné stezky, narazíte na Janíkovo sedlo. Doporučujeme zvlášť pro milovníky květin. Na zachovalých a obhospodařovaných loukách se vyskytují některé vzácné orchideje, například vstavač mužský, vemeník dvoulistý a bradáček vejčitý.

Nedaleko od sedla je lyžařská sjezdovka, která v minulosti sahala až na vrchol Červeného kamene. Zdejší lyžařský areál slouží první víkend v říjnu netradičnímu sportovnímu zápolení s názvem „Výstup na Mount Everest“. Vyzkoušejte si i vy, zda byste zvládli devětatřicetkrát vystoupat od lyžařské chaty na vrchol Červený kámen a pomyslně tak pokořit výšku nejvyšší hory světa. A pokud ne, zkuste to alespoň jednou a klidně po oficiální – mírnější – trase Lašské naučné stezky. Určitě oceníte nádherný výhled, který vám nejvyšší místo Lašské brány nabídne.

Více na: www.lasska-brana.cz