Masarykova dráha a hned čtyři chráněné krajinné oblasti

Sbírejte inspiraci pro návštěvu míst, která byste chtěli poznat. Budeme rádi, když si z našich tipů na výlety sestavíte vlastní CESTOVATELSKÝ DENÍK k objevování Východní Moravy. Krajinu na dotyku Beskyd, Javorníků a Bílých Karpat vložte do Cestovatelského deníku. A vydejte se tam třeba vlakem po Masarykově dráze.

Každý, kdo má rád pobyt na čerstvém vzduchu, krajinu s dalekými výhledy, v níž se střídají lesy s loukami a pastvinami, zamíří do jihovýchodního cípu Zlínského kraje. Prolínají se zde území hned čtyř chráněných krajinných oblastí – CHKO Bílé Karpaty, CHKO Biele Karpaty, CHKO Kysuce a CHKO Beskydy.

CESTOVATELSKÝ DENÍK zve k návštěvě území přiléhajícího k Horní Lidčí, Valašským Kloboukám a Brumovu-Bylnici. Má to „železnou“ logiku. Tato tři sídla spojuje železniční trať, které se říká Masarykova dráha Je sice dlouhá pouhých 19 km, ale pro tehdy „zapomenutý“ jih Valašska měla nesmírný význam. Před více než 90 lety tato trať propojila tzv. Vlárskou dráhu, směřující na Slovensko, s hlavní tratí vedoucí z Púchova do Hranic na Moravě. Trať vede krásnou horskou krajinou Bílých Karpat a zdejší náročný terén vyžadoval odvážná řešení – bylo nutno postavit viadukty a dokonce tunely. Na trati jsou hned dva – ten delší, u obce Návojná, má délku skoro 900 metrů, kratší v Bylnici pak 250 metrů.

Trať (její číslo je 283) začíná v Horní Lidči. Je to nejmenší mezinárodní rychlíková stanice v ČR. Díky tomu je Horní Lideč skvělým výchozím místem pro řadu výletů. Vydat se můžete například do sousedního Lačnova po naučné stezce Vařákovy Paseky. Ta je věnována osudu za války vypálené a následně zaniklé osady. Kromě Muzea vypálených usedlostí poznáte malebné skupiny Lačnovských skal. Také druhá trasa vede z Horní Lidče do skalního města, tentokrát se jedná o Pulčínské skály. V obou případech si turistického výšlapu užijí všichni, kteří mají rádi zaoblené kopečky, květnaté louky, voňavé lesy a výhledy do krajiny. V Horní Lidči rozhodně nezapomeňte na návštěvu zdejšího betléma. Je otevřený celoročně a, kromě tradičního betlémského příběhu o narození Ježíška, slouží jako vyřezávaný průvodce historií řemesel a tradic, ale také turisticky zajímavých míst ve Zlínském a Trenčínském kraji. Naleznete zde dřevořezby např. Pusteven, Radhoště, Luhačovic, Trenčínského hradu či Bojnického zámku. Reálného průvodce pak žádejte v informačním centru, které sídlí v objektu betléma.  

Z Horní Lidče se po Masarykově dráze vydejte do Valašských Klobouk. Nedaleko nádraží se napojte na trasu zajímavé naučné stezky, která se jmenuje Královec, stejně jako rozhledna a rekreační areál, ke kterým míří. Trasa sice vede do kopce, ale zvládnou ji i děti s prarodiči. Celá trasa má délku 7 km a je doplněna tuctem naučných tabulí s informacemi o bělokarpatské krajině, chráněných územích, vzácných rostlinách a živočiších, kteří zde žijí, ale nechybí ani zmínka o tradicích a lidových zvycích. Nejvyšším bodem stezky je dřevěná rozhledna na Královci, postavená v nadmořské výšce 655 m. Pokud vystoupáte na vyhlídkovou plošinu, budete 19 metrů nad terénem a otevře se vám pohled na celou příhraniční krajinu, uvidíte slovenský Povážský Inovec, Velkou Javorinu aj., a to mnohdy i za snížené viditelnosti. Rozhledna je přístupná celoročně.

Není to zdaleka jediná trasa, kterou okolí Valašských Klobouk nabízí. Vydat se můžete k přírodní rezervaci Ploščiny, okouzlí vás poutní místo Dělanovec či neobvyklé vyhlídkové místo zvané Durch (česky Skrz). Projít se můžete až do Valašských příkazů a cestou obdivovat rázovitou obec Študlov.

Valašské Klobouky samotné nabízejí historické náměstí, na němž stojí Městské muzeum s expozicemi z historie města a dříve rozšířeného řemesla tkalcovského. Nepřehlédnete kamenný pranýř, patřící k nejstarším v ČR, Červený dům s tajemnou pověstí či zachovalé historické dřevěnice. Detailní informace k prohlídce města a k výletům získáte v turistickém informačním centru.

Z Valašských Klobouk železnice pokračuje do Brumova - Bylnice. Zastávky v Brumově umožňují prohlídku historického města ležícího pod středověkým hradem Brumovem. Ten v minulosti střežil důležitý Vlárský průsmyk, kudy vede cesta na Slovensko. Hrad, resp. to, co se z něj do dnešní doby zachovalo, si prohlédněte. Ačkoliv byl z velké části pobořen,  rozhodně stojí za návštěvu. Je z něj krásný pohled do okolí a také poskytuje skvělou atmosféru akcím, které se zde v sezóně pořádají. Od hradu vede do města ulice zvaná Podzámčí. Najdete na ní zdejší Městské muzeum. To sídlí od r. 2004 v bývalé panské vile a zázemí zde má také Městské informační centrum. Expozice muzea jsou zaměřeny hlavně na život lidí v podhradí brumovského hradu. Jsou zde předměty typické pro tradiční řemesla a vybavení domácnosti. Mnohé z nich návštěvníky vracejí do doby našich babiček či spíše prababiček. Například je zde velmi zajímavá výstava historických žehliček a také různých technických zařízení a „vychytávek“, které se žehlením či praním úzce souvisejí. Třeba podložky pod žehličky, desky na žehlení, valchy, prací zvony, kulmy a další. Uvidíte zde historický vývoj žehliček od úplně prvních na plotně nahřívaných typů, žehličky s vkládaným horkým želízkem, zahřívané uhlím, lihem, plynem, benzinem až po dnešní elektrické Jsou malé i velké a taky zde uvidíte, že žehličky byly vyráběny z různých materiálů a v různých obměnách po celém světě. V brumovském muzeu uvidíte žehličky nejen z evropských zemí, ale i Ameriky Indie, Číny či Japonska.

Stanice Bylnice je pak křižovatkou železničních tratí. Dá se odtud cestovat např. do Štítné nad Vláří. Je to také zajímavé místo. Kromě vyhlášeného lyžařského svahu se zimním i letním provozem (je zde trať pro travní lyžování), zde můžete navštívit i nevelké Muzeum Gabry a Málinky. Znáte jejich příběhy? Jejich autorka Amálie Kutinová ve Štítné nad Vláří prožila kus svého života.

Další informace na www.vychodni-morava.cz