Město Velká Bíteš

Město Velká Bíteš

Pětitisícové město Velká Bíteš se nachází v Bítešské vrchovině, která je horopisným celkem nižšího řádu ve východním okraji Českomoravské vrchoviny, v nadmořské výšce okolo 480 m., mezi krajskými městy Jihlavou a Brnem. Počátkem roku 2011 žilo ve Velké Bíteši 4.261 obyvatel; se započítáním devíti osad jejich počet dosáhl výše 5.015.

Velká Bíteš bývala od středověku spjata s dálkovou cestou Brno-Jihlava s návazností na cesty vedoucí dále do Čech a na druhé straně do Uher. Tato cesta byla již před rokem 1414 vyzdvihována jako "zemská silnice". Významné přestavby se dočkala v letech 1783-1787 na popud císaře Josefa II. Nyní je ztělesněním této trasy dálnice D1. Zmiňovaná cesta přinášela Velké Bíteši orientaci na pohostinství a s tím spjaté služby. Dálnice se pak stala dalším impulzem rozvoje zdejšího průmyslu.

Počátky města Velké Bíteše v první polovině 13. st. souvisí asi nejvíce s blízkostí křižovatky dálkových cest (původně u Košíkova cca 2 km), která byla do nově založeného města přenesena. Rozvoj osady zpomalil již v polovině 13. st. přechod ze zeměpanského majetku do vlastnictví šlechty. Přesto se Bíteš emancipovala, až při opětovném přechodném zeměpanském držení dosáhla v sedmdesátých letech 14. st. přerodu městečka v město a plného městského práva r. 1408. Od konce 14. st. až do zrušení poddanství r. 1848 byla spjata s náměšťským panstvím, kde byla jediným městem. Velká Bíteš se mezitím výrazněji rozvíjela na přelomu 15. a 16. st., kdy se rozrostla o dvě předměstí, přikoupila dvě vsi a přestavěla městské opevnění. Později za třicetileté války zpustla ze 45%. Demografický pokles překonala až po polovině 18. století. Předělem ve vývoji se stal rok 1776, kdy shořelo téměř celé město. Toho částečným důsledkem byl úpadek správní funkce města zrušením soudu (r. 1787). Posílena ale byla funkce komunikační, a to zbudováním císařské silnice Brno - Jihlava (v letech 1783 - 1787) a zřízením poštovního úřadu (r. 1785). Až do poloviny 20. st. zdejší obyvatelé bývali ve své většině zároveň řemeslníci i zemědělci, měšťané na náměstí navíc mnohdy provozovali hostince a ubytování. Průmyslová revoluce a výrazná změna způsobu obživy nastala až v polovině 20. st. změnou politických poměrů a založením technicky náročného podniku První brněnské strojírny (r. 1950). Po r. 1989 se i zde začaly rozvíjet soukromé podniky, podporované blízkostí dálnice D1.

Městská památková zóna
Městskou památkovou zónu tvoří prostor uvnitř hradeb, a to Masarykovo náměstí s ulicemi Kostelní a Hrnčířskou, vedoucí k opevněnému kostelu v nejvyšší části zóny. Modernizace sice postihla fasády mnoha domů, přesto hmotová struktura zástavby se zachovala téměř neporušeně. Tento prostor byl chráněn lehčím dřevohliněným opevněním již před polovinou 14. st. Výrazná přestavba opevnění proběhla na přelomu 15. a 16. st. Tehdy byl kostel přestavěn na pevnost a kolem města byla vystavěna kamenná zeď. Převýšení celé pevnosti činilo cca 30 m. Zespodu bylo opevnění podpořeno zamokřeným údolím potoka a rybníkem Hadrem. Ve vyšších částech bylo opevnění doplněno valy a palisádami. Městská pevnost se osvědčila kupř. při prvním vpádu Švédů r. 1643. Od 18. st. ale opevnění začalo být postupně rozebíráno, v 19. st. byly zbourány všechny tři brány, ve 20. st. zaváženy valy. Přesto stopy po opevnění jsou patrné dodnes.

Dominanty
Z památek je zajisté nejvýznačnější opevněný farní kostel sv. Jana Křtitele je písemně doložen k r. 1240. Velkoryse vystavěný pozdně románský kostel byl v poslední čtvrtině 13. st. doplněn novým presbytářem se sakristií. V první polovině 14. st. byla přistavěna západní věž. Koncem 15. st. byl vystavěn nový presbytář se sakristií a opevnění kolem kostela i se vstupní věží. Před r. 1501 byla dokončena pozdně gotická přestavba lodě v pozdně gotické dvoulodí s žebrovými klenbami mistrem Pavlem Zickerem. Zároveň bylo nad lodí zřízeno obranné patro a západní věž upravena pro obydlí hlásného. V 16. st. byly pořízeny čtyři dodnes dochované zvony. Kostel získal víceméně dnešní podobu po požáru r. 1762. Přilehlý hřbitov byl založen r. 1771. První varhany byly pořízeny v polovině 17. st., nynější zhotovil Bohumil Žloutek ze Zásady r. 2006.

Na náměstí se nachází od konce 15. st. radnice. Její nynější novoklasicistní podoba vychází z přestavby z r. 1886 podle plánů budapešťského architekta a zdejšího rodáka Móra Kalliny. K radnici se váže historie zdejšího hrdelního soudu, který vedl kupř. ve druhé polovině 16. st. dobře zdokumentované čarodějnické procesy.

Proti radnici je situován dům č. 5, v němž sídlí muzeum a Informační centrum. Dům patřil v 15. a 16. st. vladykům z blízkých a dnes již zaniklých Klečan, poté jej získala náměšťská vrchnost. Ta jej v osobách Jana Diviše a jeho bratra Karla st. ze Žerotína nechala r. 1598 přestavět na školu, faru a kostelík Jednoty bratrské. Po odchodu členů Jednoty bratrské a vrchnosti do emigrace (do r. 1628) dům sloužil jako kasárna. R. 1673 přešel do vlastnictví města. V 19. st. se zde nacházela obecní palírna, od poloviny 20. st. městský archiv a muzeum.

Na náměstí se dále nachází dvě kamenné kašny z r. 1849, socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1714 a bronzová busta T.G.Masaryka z r. 1991.

Hlavní městská slavnost
Vyvrcholením společenského dění ve Velké Bíteši bývají Tradiční Bítešské hody, které jsou také hlavní městskou slavností. Konají se počátkem září a jejich hlavním dnem bývá neděle. Hodové neděli předchází mnoho ustálených příprav - stárci a stárky zvou rychtáře a rychtářku, zdobí a staví máji, obstarává se tombola, víno, nacvičuje beseda, atd. S bítešskými hody je navíc každoročně spojen bohatý program, jarmark, lunapark a samozřejmě hodové sklípky, které svým návštěvníkům nabízí pohoštění. Součástí hodů je regionální folklórní festival "Setkání na Podhorácku".

Široko daleko jsou známé zdejší restaurace, cukrárny, uzenářství, pekařství s jejich produkty, službami a pohostinností.

Text: Jan Zduba, Město Velká Bíteš.

Město Velká Bíteš
Masarykovo náměstí 87
595 01 Velká Bíteš
e-mail: mu@vbites.cz
web: www.velkabites.cz

Informační centrum a Klub kultury Města Velké Bíteše, příspěvková organizace
Masarykovo nám. 5, 595 01 Velká Bíteš
Tel.: +420 566 789 311
e-mail: program@bitessko.com
web: www.bitessko.com

Městské muzeum ve Velké Bíteši (založeno 1925)
Masarykovo náměstí 85, 595 01 Velká Bíteš
Tel.: 566 789 380, 739 181 345
e-mail: muzeum.velkabites@seznam.cz
web: www.bitessko.com