Návštěva německého Cadolzburgu aneb expedice do středověku

Hrad z ptačí perspektivy. Foto Nürnberg Luftbild, Hajo Dietz  •  Fotografie (1)

Necelé dvě hodinky cesty na západ od českých hranic leží u nás poměrně neznámý hrad Cadolzburg. Jen kousíček od Norimberku se skrývá téměř 900 let starý poklad, který rozhodně stojí za povšimnutí. A díky interaktivní výstavě nabízí jedinečný pohled do běžného života středověké šlechtické rodiny.

První zmínky o hradu Cadolzburg se objevují už v roce 1157. O dvě stě let později ho získal rod Hohenzollernů, ve středověku známý jednoduše jako Zollern. Ti původně pocházeli ze Švábska a do Frank se přestěhovali na konci 12. století, kdy získali titul Purkrabí Norimberku.

Protože se ale stále častěji dostávali do konfliktu s obyvateli města, přesídlili v polovině 14. století právě na Cadolzburg. Hohenzollernové postupně dál nabývali na moci a od roku 1415 dokonce patřili mezi sedm vládců, kteří se podíleli na volbě krále.

Jak se žilo ve středověku?

To vše připomíná interaktivní výstava s názvem „Hrad a jeho páni. Zažijte Cadolzburg“. Přesně jak slibuje, nabízí návštěvníkům možnost probádat, jak na hradě rodina Hohenzollernů žila a vládla, jak její členové spali nebo bojovali v době před 600 lety.

Díky tomu se tak návštěvníci přenesou zpět v čase a na vlastní kůži si vyzkouší, jak se tehdy žilo na hradě. Na čtyřech poschodích si mohou prohlédnout originální artefakty, osahat si zajímavé exponáty a zhlédnout nejen dokonalé rekonstrukce, ale i scény z každodenního života šlechty. A na konci si nejeden návštěvník uvědomí, že středověk vlastně není až tak vzdálený, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Z kuchyně až do alchymistovy pracovny

Celá výstava je rozdělena do 22 úseků, z nichž každý se zaměřuje na jiný aspekt života rodiny Hohenzollernů. Například v kuchyni na zájemce čeká nejen služebnictvo a dobové kuchyňské náčiní, ale také přehlídka oblíbených středověkých receptů, které se tu dennodenně chystaly pro panský stůl.

O tom, že středověké hygienické návyky se poměrně lišily od dnešních standardů, asi není potřeba příliš diskutovat. Jak ale k hygieně přistupoval rod Hohenzollernů a s jakými zdravotními neduhy se její členové potýkali, se návštěvníci exhibice dozví ve speciální místnosti.

Jen těsně za polovinou výstavy na návštěvníky čeká trochu odvázanější zábava. Obléct se do kostýmu a zkusit si alespoň pár kroků středověkého tance se člověku nepoštěstí každý den. A před odchodem z tančírny se nezapomeňte zapsat do knihy hostů - hned vedle slavných králů, císařů nebo ministrů.

Koho by tancování zmohlo, může se ještě před koncem výstavy pokusit vyrobit třeba elixír mládí v tamní alchymistově dílně. V minulosti se tam ale neodehrávaly jen tyto ezoterické pokusy, tajemná místnost sloužila i k čistě praktickým účelům. Právě tady se totiž vyráběl například střelný prach.

Sídlo bez zahrady? To přece nejde!

První zmínky o tamní zahradě se objevují v roce 1629 na náčrtku Moritze von Hessena. Na skice je vyznačen prostor mezi hradním příkopem a jezírkem sloužícím k umývání koní, který nese název „rekreační zahrada“. Mezi zdmi opevnění se nacházely úzké louky, které byly v 18. století osázeny vysokými ovocnými stromy. K areálu náležely kromě toho další dvě velké louky, které se také využívaly jako ovocné sady.

Zahradu uvnitř hradeb je možné rozdělit do několika oblastí. V horní části jsou cestičkami protkaná políčka s ukázkou středověkých obilnin. Pro některé z nich jsou dostupné dokonce i historické recepty. Spodní oblast zahrady, která je oddělená živým plotem, je spíše květinová s cestičkami vinoucími se mezi záhony.

 

Tipy na cestu:

Otevírací doba:

         Od dubna do září: 9 – 18 hod.

         Od října do března: 10 – 16 hod.

         Hrad je pro veřejnost uzavřen každé pondělí, zahrada je otevřena celoročně.

Vstupné:

         7 Eur plné vstupné / 6 Eur zlevněné vstupné / děti do 18 let vstup zdarma

Do zahrady je vstup volný.¨

 

Více informací o hradu a exhibici najdete na http://www.burg-cadolzburg.de/englisch/museum/index.htm

Tipy na zajímavá místa v okolí jsou dostupné na http://www.frankentourismus.com/