TRENTINSKÉ „POUTNÍ CESTY“

Cesty v duchu „pomalé“ turistiky, v úzkém kontaktu s územím, jako příležitost pro plně udržitelný místní rozvoj. Možnost objevovat probouzející se přírodu, pozorovat majestátní krajinu a četné stopy člověka na těchto starých cestách, ale také se seznámit s každodenním životem obyvatel těchto údolí.

Pomalým tempem po trentinských poutních cestách

Zejména v západním Trentinu protínají některá údolí různé poutní cesty, světské i duchovní, a dokonce i některé novější, „evropské“.

 

Cesta San Vili

Potvrzuje myšlenku, že hory jako alternativní dimenze života, prožitku a svobody nezačínají ve výšce 1500 metrů, ale – alespoň v Trentinu – hned za městem v údolí. Proto vznikla cesta Sentiero San Vili, pěší trasa, která spojuje Trento s Madonnou di Campiglio, údolí řeky Adiže s Dolomity Brenta, a to po alternativních trasách – po starých pěších stezkách a nových cyklostezkách – vedoucích z města do hor. Je asi 100 kilometrů dlouhá a většinou sleduje dávnou trasu, kterou podle legendy prošel pravděpodobně v roce 405 n. l. Vigilius, biskup tridentský, a později, po jeho mučednické smrti ve Val Rendena, tudy byly neseny jeho ostatky. Stezka, kterou v roce 1988 vytvořila Společnost tridentských alpinistů SAT, stoupá směrem k údolím Giudicarie a Rendena, chvílemi jako vozová polní cesta a chvílemi jako lesní cesta, vede přes panoramatické výčnělky a prochází starobylými vesnicemi, které jsou často málo známé a leží stranou velkých turistických proudů, ale které turistům nabízejí významný náhled na místní kulturu i možnost kontaktu s místními obyvateli.

Ideálním výchozím bodem cesty je náměstí Piazza Duomo v Trentu, na které shlíží románská katedrála s ostatky biskupa - mučedníka, který je patronem města. Severně od města přechází přes baštu Sorasàss do údolí Valle dei Laghi a odtud směrem k jižním svahům Brentských Dolomit; překročí Vezzanese, Banale a stoupá do opuštěné vesnice Iròn a do Passo Daone. Odtud opět klesá až na dno střední a horní části údolí Val Rendena až do Carisola a nakonec do Madonny di Campiglio po trase staré silnice z roku 1875.

V roce 2013 Komise pro stezky SAT trasu revidovala a nově navrhla se dvěma možnými alternativami: jedna „vysoká“ (110 km), která vede v podstatě po původní trase s náročnějším stoupáním a je vhodná pro dobře trénované chodce, a druhá „nízká“ (106 km), jednodušší a lépe napojená na dostupná podpůrná místa. Trasy jsou částečně odlišné a částečně shodné, první je rozdělená na pět etap a druhá na pět až sedm etap. Stejně jako u nejznámějších dálkových poutních cest napříč Evropou má i Cesta San Vili své logo a poutnický pas, do kterého se sbírají příslušná razítka. www.camminosanvili.it   

 

Cammino Jacopeo d’Anaunia

Podle příběhu, který sice není doložen, je však vyobrazen na freskách v různých církevních stavbách v údolí Val di Non, se traduje, že koncem 15. století několik hlav rodin z vesnice Fondo odešlo na Svatojakubskou cestu do Santiaga de Compostela jako dík za to, že byli spolu s nejbližšími členy rodiny ušetřeni při morové epidemii v roce 1482. Cammino Jacopeo d'Anaunia umožňuje prožít poutnický zážitek na cestě, která spojuje baziliku Santi Martiri Anaunensi v Sanzenu se svatyní San Romedio na sedmietapové trase, která se dotýká obou stran údolí. Okruh nabízí dvě varianty: zkrácenou o 3 etapách v délce asi 60 km a plnou o 7 etapách v délce asi 160 km, přičemž se využívají polní cesty, které se noří do lesů a jabloňových sadů, nebo takové, které pronikají do vesnic v údolí. Start i cíl je v náboženském srdci údolí Val di Non, vesnici Sanzeno. Zde byli v roce 397 n. l. umučeni Sisinius, Martyrius a Alexandr, misionáři z Kappadokie vyslaní tridentským biskupem Vigiliem, aby evangelizovali obyvatelstvo údolí řeky Noce. Trasa je vhodná pro každého, nejsou na ní žádné nebezpečné úseky, ale je třeba trochu tréninku; celá trasa je značená značkami se stylizovanou mušlí a žlutou šipkou.

Cesta San Rocco – Vallagarina

San Rocco je trasa v oblasti dolního Trentina, která propojuje různé kaple v obcích Mori, Ronzo-Chienis a Brentonico zasvěcené tomuto ochránci proti pandemiím, který je rovněž patronem dobrovolníků a poutníků. Tuto cestu lze procházet celoročně a v naprostém bezpečí a je to trasa smíšená s úseky stezek, polních cest a asfaltovaných úseků. Má celkovou délku 70 km a je rozdělena do 5 etap: 1) Mori - Ronzo-Chienis; 2) Ronzo-Chienis - Valle San Felice; 3) Valle San Felice - Mori Vecchio; 4) Mori Vecchio - Brentonico/Sorne; 5) Brentonico/Sorne - Mori.              www.camminosanrocco.it

Územím Trentina prochází také Evropská dálková trasa E5, která vede z Pointe du Raz v Bretani přes Francii, Švýcarsko, Německo a Rakousko do Benátek. Úsek v Trentinu prochází údolími Valle di Cembra, Valle dei Mocheni, Valsugana, Altopiani di Vezzena, Lavarone a Folgaria, horskou skupinou Pasubio a horskou skupinou Carega - Piccole Dolomiti.