Úrazy na horách nejsou levné. Přečtěte si, proč „modrá kartička“ nemusí stačit.

Tipy a novinky

Většina Čechů vnímá cestovní pojištění jako nedílnou součást dovolené v cizině. Respektive dovolené mimo Evropskou unii. Co se týče pobytových zájezdů v rámci EU, spousta cestovatelů spoléhá pouze na svou kartičku pojištěnce. Evropský průkaz zdravotního pojištění neboli EHIC však neslouží jako stoprocentní ochrana ve všech situacích. V tomto článku se dozvíte všechny důležité informace, které byste měli před cestou vědět. Zda si nakonec sjednáte regulérní cestovní pojištění, nebo vyrazíte jen s evropskou průkazkou v kapse, je na vás.

Evropský průkaz není všemocný

O pojištění do zahraničí a EHIC bylo napsáno mnoho, ale přesto spousta lidí stále netuší, k čemu přesně slouží. Pojištěnec má díky kartičce přístup k veřejným zdravotnickým službám v členských státech EU, zemích Evropského hospodářského prostoru, ve Švýcarsku, Makedonii a Srbsku za stejných podmínek jako občané navštívené země.

Modrá kartička sice budí dojem, že si její držitel nemusí sjednat cestovní pojištění, nicméně v praxi se vztahuje pouze na zdravotnická zařízení financovaná z veřejných zdrojů. Zároveň počítejte se spoluúčastí, která je v některých zemích poměrně vysoká. Dále pak na doplatky za léky a případnou hospitalizaci.

Důležitá je také informace o „nezbytné zdravotní péči“. Její rozsah se v jednotlivých zemích liší a některá ošetření nejsou ze zdravotního pojištění hrazena vůbec. Konkrétně jde například o stomatologické ošetření ve Švýcarsku. Ve Francii zase pacienti platí většinu nákladů za zdravotní péči z vlastní kapsy a až poté žádají o refundaci u své pojišťovny.

Pád za téměř dvě stě tisíc

Pokud jste i po vstřebání informací ohledně evropské průkazky neshledali pojištění do zahraničí za důležité, možná změníte názor po přečtení následujícího příběhu:

Pavel Němčík z Olomouce patří k milovníkům horské turistiky. Pravidelně navštěvuje Alpy a nebrání se výzvám. Na horách tráví většinu svého volna v zimě i v létě, a to již patnáct let. Dlouhou dobu bral význam cestovního pojištění na lehkou váhu, ale v létě 2016 se mu trek výrazně prodražil. Pádem ze svahu si zlomil několik žeber a propíchl plíci. Horská služba ho musela okamžitě letecky transportovat do nemocnice, což ho společně s repatriací vyšlo na 173 tisíc korun. Průměrnou výši nákladů v případě úrazu takového rozsahu nám potvrdila pojišťovna ERGO – „zásah horské služby a speciální transport do České republiky jsou nad rámec EHIC a celková částka se může vyšplhat na stovky tisíc korun“.

Jaké úrazy jsou na horách nejčastější?

Podle statistik se na horách nejčastěji zraní lyžaři, ale také během roku mají pojišťovny nemalé množství pojistných událostí. V tabulce vedou úrazy horních a dolních končetin, úrazy kloubů, roztržené vazy a tržné rány. Výjimečné však nejsou ani zlomeniny pánve a vážné poranění páteře či hlavy, vnitřní krvácení a poranění orgánů. V zimě dochází k úrazům v souvislosti s nezvládnutím lyži a snowboardu, po zbytek roku pak vede rychlá jízda na kole.

Na horách samozřejmě může přijít vhod také připojištění odpovědnosti pro případ, že způsobíte zranění či škody na majetku třetí osobě.

Pokud jde o průměrnou výši nákladů na hospitalizaci, v populárních rakouských, italských a francouzských destinacích vychází na 35 tisíc korun. Za ambulantní ošetření si lékaři účtují kolem 25 až 30 tisíc a za případný převoz (repatriaci) zpět do domoviny zaplatíte asi 40 tisíc korun. Mnohem dražší jsou komplikované úrazy – otevřená zlomenina stojí stovky tisíc a operace úrazu hlavy i přes půl milionu korun.

Je třeba si uvědomit, že většina zdravotnických zařízení v horských oblastech mají soukromý charakter. Proto si sjednávají soukromé pojištění i místní. Jak se k tomu postavíte vy?