Tři monumentální kostely na třech rozlehlých náměstích (Praha – Karlín a Vinohrady)
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Za kulturou • Do přírody • Na kole
Kam a jak jedeme?
Tento tip na výlet je poměrně unikátní cestou po pražských kostelech, které téměř vyráží dech svou velikostí a přitom o nich mnozí návštěvníci naší Matičky stověžaté, často zvyklí jen na tzv. Královskou cestu, nemají ani potuchy. Všechny tři kostely patří k největším stavbám svého druhu nejen v Praze, ale i v celých Čechách, a jsou v podstatě takřka „novostavbou“ – vždyť nejstarší z nich uvádí jako rok svého „narození“ letopočet 1863, ten nejmladší dokonce 1932.
Zajímavé je, že se jedná o tři kostely trojího zasvěcení, třech architektonických slohů (pokud nepoužijeme dvakrát výraz historismus) a dosažitelné nejlépe ze tří různých stanic metra nebo tramvajemi tří nestejných čísel. Navíc se nacházejí na třech rozlehlých náměstích s travnatou plochou a pod jejich podobou jsou podepsání tři významní architekti (z nichž byl ale jen jeden Čech, a to ještě z německy mluvící rodiny). Pokud by ovšem někdo chtěl absolvovat celou trasu pěšky – a díky tomu i více vidět – ušel by necelé čtyři kilometry, takže by tam měl navíc ještě další magickou trojku …
A protože si každý může zvolit pořadí návštěv i způsob přesunu podle vlastní chuti, přiblížíme si v následujícím textu jen základní informace o jednotlivých svatostáncích. Můžeme pouze prozradit, že my si je prohlédli v uvedeném pořadí a během „návštěvního dne“ jsme použili metro, tramvaj i pěškobus ...
Za čím jedeme?
Karlínská neorománská bazilika sv. Cyrila a Metoděje na Karlínském náměstí je mohutnou stavbou z tesaného kamene, připomínající staré románské kostely. Podobu kostela navrhl vídeňský architekt Karl Rösner, jehož projekt částečně změnil pražský architekt V.I. Ullmann. Stavba chrámu probíhala v letech 1854 až 1863. Nepřehlédnutelnou pražskou dominantou jsou obě věže dosahující výšky přes 78 m.
Interiér chrámu rozděluje na trojlodí deset ozdobných pilířů. Malířská a sochařská výzdoba chrámu probíhala až do konce 19. století a podíleli se na ní přední výtvarní umělci několika generací (mj. Ženíšek nebo Mánes). Kostel je netradičně orientován, takže hlavním průčelím je to severní. Jeho součástí je rozetové okno, jedenáct královských soch Čeňka Vosmíka z roku 1913 nebo postava Ježíše Krista s klečícími věrozvěsty Cyrilem a Metodějem.
Vinohradská neogotická bazilika sv. Ludmily na náměstí Míru je díky dvěma 60 m vysokým věžím výraznou dominantou Vinohrad. Trojlodní svatostánek s transeptem má půdorys ve tvaru kříže a pyšní se od roku 2022 titulem basilica minor. Jedná se o stavbu z režných cihel ve stylu rané severoněmecké gotiky. Kostel byl postaven v letech 1888 až 1893, a to podle projektu architekta Josefa Mockera. Ten zvolil variantu s impozantním průčelím a monumentálním vstupem nad širokým kamenným schodištěm.
Zajímavý je i velmi zdobný interiér, kde zaujmou zejména Jobstovy fresky a okenní vitráže. Přehlédnout bychom neměli ani kapli sv. Kříže, která se o Velikonocích stává Božím hrobem a o Vánocích Betlémem, nebo varhany z konce 19. století. Celkově je chrám sv. Ludmily na Vinohradech považován za skvělou ukázku evropské neogotiky.
Vinohradský modernistický kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad je vzácným příkladem české meziválečné sakrální architektury i osobitou stavbou inspirovanou Noemovou archou a starokřesťanskými chrámy. Podoba kostela je dílem slavného slovinského architekta Josipa Plečnika, který stavbu realizoval v letech 1928 až 1932 (dokončoval ji ale Otto Rothmayer). Jistým paradoxem je fakt, že tento chrám prý vznikl z důvodu nedostačující kapacity kostela sv. Ludmily na náměstí Míru.
Kostel na první pohled zaujme 42 m vysokou hranolovou zvonicí s měděnou bání, křížem a největšími věžními hodinami (průměr 7,6 m) v České republice. V interiéru je nejzajímavější kazetový strop, Pleskotův dynamický hlavní oltář z bílého mramoru a roku 2018 nebo velké dřevěné sochy Krista (ten je zlacený), sv. Jana Nepomuckého, sv. Anežky, sv. Vojtěcha, sv. Václava, sv. Ludmily a sv. Prokopa od sochaře Damiána Pešana.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Tyto možnosti nabízí naše Matička stověžatá v míře dostatečné a pestré. Mnohdy dokonce i za velmi přijatelné ceny.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Líbilo: Maximální spokojenost v tomto případě panuje zejména ve chvíli, kdy vyjde počasí a interiéry všech tří chrámů jsou zpřístupněny. V každém případě ale stojí za delší zdržení i jen exteriérový pohled na tyto monumentální sakrální stavby.
Nelíbilo: ---
Ostatní informace
Komu by to nestačilo (nebo pokud by si chtěl někdo pokazit soubor magických trojek), může k výletu přidat i čtvrtý nebo pátý pražský plácek s „nadměrným“ svatostánkem i další zastávky a čísla spojů. Nebo si rovnou naplánovat druhé kolo s další svatou trojicí. V Praze ty možnosti prostě jsou a pro domorodce je to navíc záležitost v podstatě zcela beznákladová…
Pokud se do Prahy vydáte odjinud, jedná se - samozřejmě - o výlet celodenní a s náklady na dopravu (k tomu něco do chrámové pokladničky, nějaká drobná publikace ...). Kategorii "do přírody" jsem uvedl v podstatě jen kvůli té zeleni na náměstí. Na velkoměsto je jí tam až nevídaně.
Na závěr snad ještě jedna technická poznámka. Vzhledem k dlouhodobé rekonstrukci náměstí Jiřího z Poděbrad je přístupnost kostela Nejsvětějšího Srdce Páně omezena a ani to náměstí teď není oním půvabným zatravněným pláckem.