Za Charlesem až pod Bílé Karpaty: Ekologická oáza Centrum Veronica láká turisty
Před několika léty jsem byl na exkurzi ve Francii, uprostřed Provence, v oblasti, která se sama vymezila jako Provence Zelená. Jde o vnitrozemskou část, která se touto cestou úspěšně pokusila přilákat cestovní ruch, odklonit jej od pobřeží Středozemního moře a nabídnout návštěvníkům zajímavosti a produkty tohoto regionu. Nápad se ujal a hosté kromě letovisek jako Nice, Cannes, St. Tropez atd. začali navštěvovat stále více městečka a vesnice „Provence Verte“. Jedna z tamních lokalit – městečko Correns – nese přízvisko přímo ekologické - bio. Jak k tomu došlo? Už počátkem 20. století tu lidé počali zkoušet ochranu a péči o své plodiny minerálními prostředky. Osvědčilo se. Lidé vstupují do biologických cyklů organickou cestou, dnes včetně využití plísní a hub. Produkce je stabilizovaná, např. hrozny jsou stejné a kvalitní. Výsledkem je skvělý olivový olej, med i všechny ostatní produkty.Odtud už nebylo daleko k rozhodnutí všech obyvatel města: vše u nás bude „bio“ – a to do důsledku – a bude to naše hlavní propagační motto…Celé menu v restaurantu, cukr ke kávě, láhev vína, mýdlo na toaletě, ubrousky – prostě vše do detailu nese punc bio. V Correns byli toho druhu první v Evropě a hrdě se vystavují častým přísným testům a kontrolám, které tuto kvalitu ověřují. Ekologický pokrok za poslední léta ušel pozoruhodnou cestu a nevynechal ani území Česka. Dnes se i u nás najdou místa, jako je Hostětín na východě Moravy, pod svahy Bílých Karpat, který se stal ekologicky zajímavým do té míry, že sem vážil kroky dokonce britský princ Charles, proslulý svou náklonností k ekologickým tématům.
Kde ekologie kvete a rodí nápady
Ekologický institut Veronica sídlí v Brně. Do jeho hledáčku se dostala obec Hostětín v první polovině devadesátých let a od roku 1995 se ve spolupráci institutu, obce, i dalších regionálních, státních i mezinárodních partnerů zrodila série ekologických projektů, sloužících jako modely možností, jak využívat ekologicky příznivých metod k řešení různých problémů. Současně tyto projekty přispívají k ekonomickému a sociálnímu rozvoji regionů. V případě Hostětína nešlo o hotový komplexní projekt jako celek, předem vymyšlený a naplánovaný. Krok za krokem tu docházelo k hledání vyvážených řešení otázek, postupně vyvstalých na základě místních podmínek a problémů. Počátkem devadesátých let, kdy hrozila stagnace a chátrání obce v důsledku stavební uzávěry, šlo nejprve o nalezení nejvhodnějšího způsobu čištění odpadních vod. Budování vybrané vegetační čistírny přineslo jednak odstranění stavební uzávěry a jednak impulz k hledání dalších námětů na rozvoj v duchu zásad udržitelného rozvoje. Směr byl objeven – postupně tak vznikl kromě kořenové čistírny odpadních vod i systém vytápění obce biomasou, pasivní dům, kde dnes sídlí pobočka Centra Veronica, sluneční ohřev vody, dvě velkoplošné fotovoltaické elektrárny, úsporné veřejné osvětlení. Ruku v ruce s ekologickým myšlením přišly další nápady, vhodně doplňující nastoupenou cestu. V návaznosti na zdejší tradice ovocnářství se rozvinula produkce jablek ve velkém, na jejímž základě vznikla moštárna, vyrábějící nefiltrované šťávy z místních odrůd ovoce o kapacitě 300 tun jablek ročně. V produkci, distribuované po celém území republiky převažují mošty a sirupy v kvalitě BIO a postupně vznikají i zajímavé chuťové směsi, např. s mátou, červenou řepou, černým bezem, zeleným čajem, konopím, atd. Odtud nebylo daleko k nápadu vytvořit ukázkovou zahradu a sad, kde jsou k vidění nejen všechny možné rostliny, byliny a dřeviny, ale i přirozené útulky pro hmyz, ptactvo, plazy, včely, drobná divoce v přírodě žijící zvířata. Nu a když už ukázky, tak proč ne ozdoby? Tak vznikly instalace soch v krajině.
Za poznáním, odpočinkem i zábavou
Uvedený výčet dává dostatečnou představu, za čím vším se lze do Hostětína vydat. Je tedy jen přirozené, že v současné době Centrum Veronica nabízí nejen ubytování pro dovolenou, spojenou s poznáváním ekologických vymožeností, ale i množství výukových programů, jako např. „Není jablko jako jablko“, „Bylinková zahrádka“, „Les vůní, barev a zvuků“, „Jsme to, co pijeme“, „Řemesla našich předků“, „Příroda v řemeslech a tradicích“, atd. Samozřejmě mnoho příležitostí nabízí také nádherná příroda okolních Bílých Karpat, sem míří programy jako „Za bělokarpatskými poklady“, „Pobyt v zimě“ apod. Kapacita pasivního centra je vhodná i k uspořádání odborných konferencí, seminářů a školení, tématických firemních i soukromých akcí, studijních pobytů apod. K návštěvě lákají i okolní destinace, jako Pitín s ekologicky rekonstruovanou mateřskou školkou, která se nebrání exkurzím a návštěvám, či třeba Bojkovice s vynikajícími expozicemi Muzea Bojkovska, nebo obec Komňa, proslulá historií tzv. miškářů – zvěrokleštičů, prosazující také názor, že odtud pocházel Jan Amos Komenský – zejména za pomoci zdejšího památníku učitele národů.
Shrnuto a sečteno: destinace Hostětín s blízkým, ale i širším okolím je cílem, který stojí za návštěvu – ať už se sem vydáme jako turisté, či jako fandové udržitelného životního prostředí, zvídaví studenti,vyznavači regionální gastronomie, nebo obdivovatelé nádherné, neporušené přírody Bílých Karpat. Tak – příjemnou cestu a hezké eko-zážitky!
Miroslav Navara