Národní památník na Vítkově

Jde o funkcionalistický památník československých legionářů a národního odboje v období 1. světové války podle projektu arcitekta Jana Zázvorky, který ho navrhl jako monumentální vysokou blokovou stavbu s žulovým obkladem, jejíž interiér je pokryt mozaikami podle Maxe Švabinského, Jakuba Obrovského, Vladimíra Sychry a rovněž plastickými reliéfy Karla Pokorného. Hrubě byla vybudována v letech 1929-1933, ale úplného interiérového dokončení se dočkala až v roce 1938, kdy měla být slavnostně otevřena u příležitosti 20 let trvání ČSR, k čemuž však kvůli tragickým mnichovským událostem již nedošlo. K jejímu rozšíření došlo v letech 1946-1949, roku 1950 byla v jejím čele umístěna bronzová jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova podle modelu Bohumila Kafky a roku 1955 byl dokončen přístavek se síní Sovětské armády. Nejvíce známou se však stala díky tomu, že se zde v letech 1954-1962 nacházelo mauzoleum Klementa Gottwalda, 22. prosince 1964 byla zapsána do státního seznamu kulturních památek a 15. července 1999 se stala národní kulturní památkou (viz https://pamatkovykatalog.cz/narodni-pamatnik-na-vitkove-12885119). Více o ní se lze dozvědět na tomto odkazu: https://www.nm.cz/navstivte-nas/objekty/narodni-pamatnik-na-vitkove. Jelikož se zde nesmí fotit s bleskem, tak jsou fotky z mobilu příliš temné, ale alespoň to dokládá ponurost tohoto místa. Přestože zde nebylo šetřeno prostředky a uměleckými díly, cítí se zde člověk totiž spíše sklíčeně a nepříliš dobře. Jako kdyby ty temné časy naší minulosti opětovně promlouvaly, a to jsem nezažil to, jak jsem proudily davy lidí se podívat na mrtvého Klementa Gottwalda, což musel být podle mne dost morbidní zážitek.