Nový rybník u Slatiny

Podle jeho pojmenování můžeme teoretizovat o tom, že vznikl až po zřízení blízkého Hlubokého rybníka, jehož počátky můžeme hledat v 16. století, kdy náležela Slatina královéhradecké městské obci, jíž připadla před rokem 1523. Podle některých zdrojů mohl existovat již roku 1538, kdy se opravovala hráz Nového rybníka, ale nemůžeme jednoznačně doložit, že šlo o právě tento rybník a ne stejnojmennou vodní plochu, situovanou jinde, což je pravděpodobnější. Můžeme tedy předpokládat, že původně nosila tato vodní plocha úplně jiné pojmenování. Většinou se uvádí, že poprvé byl zmíněn v roce 1547, kdy byla většina městských rybníků s dalším majetkem zabavena městu Hradci Králové královskou komorou, aby byly následně prodány Janu z Pernštejna. Další zmínka má pocházet z roku 1558, kdy královéhradečtí měšťané odkoupili od Jaroslava z Pernštejna ty majetky, jež získal jeho otec.

Avšak zde uváděný Nový rybník není tato vodní plocha, která se nachází u Slatiny, nýbrž rybník v místech dnešních královéhradeckých městských lesů, což vyčteme z knihy "Dějepis Hradce Králové nad Labem a biskupství hradeckého" od Jeronýma Jana Nepomuka Solaře: "Téhož ještě roku (1559) koupila obec za půl osma tisíce kop gr. českých od zástupcův pana Jaroslava z Pernšteina a na Pardubicích: Březhrad, Plačice, Vlčkovice, Praskačku, Sedlec, Chrastnici, Urbanice, Hříbsko, Roudničku, vesnice celé, dvory kmetcí atd., s rybníky zejmena těmito: rybník Březhradský se dnem i s násadou, s borky v témž rybníku i pod Březhradem ležícími, i s tím kusem olšinky pod týmž rybníkem Březhradským, i s tou strouhou a tokem svobodným, kterýž se počíná s splavem nad mlýnem Předměřickým i s rybníkem, kterýžto slove Vražďovský (za Fr. Švendy: Temešvárský), i s těmi toky a výpady z téhož rybníku Březhradského; rybník Nový se dnem, na obci hradecké pod lesem Obec ležící, s tokem tím, který na něj od starodávna byl, který jde z Království z Nadýmače nad Bělčem Velkým; rybník Roudnický, Datlík, Cikán, Bejštský, Vyskyt, i v těch všech rybnících s násadami, lidem i sirotky a se vším jiným příslušenstvím. - Postoupení těchto statků stalo se t. r. 1559 v úterý po sv. Trojici. Avšak nepodrželo město všech vesnic právě jmenovaných, neboť již ve čtvrtek po sv. Fabiánu r. 1561 prodalo za půl čtrnácta sta kop gr. českých panu Jindřichovi Nejedlému z Vysoké, císařskému rychtáři zdejšímu: Praskačku ves celou s krčmou, Sedlec ves celou s krčmou a dubinou, Chrastnici ves celou s krčmou a Urbanice ves celou s krčmou."

Slatinský Nový rybník byl totiž v té době majetkem Aleše Rodovského z Hustířan, který v roce 1548 koupil Slatinu, Svinárky a Svinary s kusem Orlice od Jana z Pernštejna a na Pardubicích. Jako majetek novoměstského panstva vydržel až do roku 1849, kdy získala Slatina díky zrušení poddanství svobodu. Toho času však byl již dávno vysušen, neboť naposledy ho vidíme v josefinském katastru (rybnjk Nowey i Nowj) a v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a v jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c096), kdy byl skutečně zakreslen pod současným názvem Nový rybník (tehdy zapsán jako Nowj T:). Ve II. vojenském mapování z let 1836-1852 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_7_IX) a v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA460018400) se totiž na jeho místě nacházejí panské pastviny, z čehož nám vyplývá, že k jeho zrušení došlo na přelomu 18. a 19. století, avšak přesné období nám není jasné. Muselo se tak stát po roce 1785, neboť tehdy ještě existovala na slatinském katastru čtveřice rybníků. Tato situace vydržela až do 2. poloviny 20. století, kdy došlo k obnově této vodní plochy, jež má dnes kolem 2,1 ha. V současné době náleží pozemky, na nichž se rybník nachází, Mgr. Věře Paškové.