Slatina (Hradec Králové)

Původ a vývoj pojmenování této obce je poměrně jednoduchý, protože dříve byla tato místa velmi podmočená až mokřadní a výraz "slatina" býval užíván pro bažinatou lokalitu, kde se mnohdy těžila rašelina. Z tohoto důvodu o této dnešní královéhradecké čtvrti nenalezneme v knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž" od prof. Antonína Profouse příliš mnoho: "3. Slatina (v. v.), ves 4 km sv. od Hradce Králové: 1547 Slatina města Hradce, PA. X, 465. Na sv. straně u vsi je poloha zvaná Slatina."

Tato lokalita byla osídlena již v době kamenné, což dokazuje několik nálezů kamenných sekyrek. První zmínka o této obci pochází ze 23. října 1434, kdy byla sepsána smlouva mezi Mstidruhem z Adlaru a Janem Veselíkem z Chlumu, podle níž Jan Veselík z Chlumu koupil všechny dědiny prve jmenovaného, poplužní dvůr v Plotištích a celou ves ve Slatině. Svědky byli Aleš z Riesenburka, správce země království Českého, Menhart z Hradce, Diviš z Miletínka, purkrabí hradu Pražského, a Hynek z Chlumu. V roce 1532 byla Slatina již připomínána jako ves města Hradce Králové, kterému byla roku 1547 zkonfiskována a prodána Janovi z Pernštejna. Vesnice Slatinu s výsadní krčmou, Svinary a Svinárky s rybníkem Svinarským koupil od Jana z Pernštejna v roce 1548 Aleš Rodovský z Hustířan za 1 650 kop grošů českých. Kolem roku 1550 byla Alšem Radovským z Hustířan vystavěna tvrz, jež byla o 9 let později prodána Bohuši Hrušovskému z Hrušovan. 17. září 1563 byla slatinská tvrz po smrti Bohuše Hrušovského z Hrušovan odkoupena Mikulášem Bořkem z Dohalic mladším. V roce 1576 Melchysedech Bořek prodal Slatinu, Svinary a Svinárky Zikmundovi Mladotovi ze Solopysk na Nevraticích. Zikmund zemřel nedlouho po roce 1589, aniž zanechal po sobě dědice. Jan, Jiří a Mikuláš, jeho sourozenci a dědicové zároveň, se vyrovnali tak, že Jiří statek slatinský v 3 333 kopách ujal a bratry své vyplatil. Hned potom 13. října 1593 prodal Jiří Slatinu Pavlovi Hamzovi Bořkovi ze Zábědovic a vyzískal při tom nad 1 600 kop. Pavel byl již roku 1605 mrtev a jeho syny Adama a Jana vychovával jejich strýc Myslibor Hamza. Teprve roku 1624 rozdělili se bratři o dědictví po otci a strýci Mysliborovi. Janovi dostaly se Slatina, tvrz na díle od kamene, na díle ode dřeva vystavěná, při ní dvůr a ves, vsi Svinary a Svinárky, kus Orlice a dům v Hradci Králové. Statek ten směnil Jan za Světí roku 1625, ale získav jej později zpět, prodal ho v roce 1631 Adamovi Erdmanovi Trčkovi z Lípy, čímž se Slatina dostala ke smiřickému panství. Roku 1634 byl celý majetek Trčků z Lípy zkonfiskován a v roce 1636 císař Ferdinand daroval Slatinu a Svinárky plukovníku Walteru hraběti z Leslie a tyto obce se tak staly součástí novoměstského panství. Roku 1654 byl ve Slatině 1 sedlák, 10 chalupníků a 117 korců vesnických polí. V roce 1745 je připomínána panská hospoda, k níž náležely masný krám, role a palouky. Roku 1752 ji koupil Jan Řehák a od něho v roce 1788 jeho syn František Řehák. Roku 1782 byla zřízena škola. O 5 let později byla Slatina přifařena k Pouchovu. Původně patřila ke kostelu sv. Antonína v Hradci Králové, později ke kostelu sv. Ducha. V roce 1837 byla postavena nová školní budova (přízemní jednotřídka), na její stavbě se finančně podílely i okolní obce školního obvodu (Svinárky a Slezské Předměstí). O 9 let později vyhořelo 11 stavení.

Roku 1849 se Slatina stala samostatnou politickou obcí. V roce 1872 byl postaven a posvěcen nový dřevěný kříž. O rok později byla původní slatinská jednotřídní škola rozšířena o jednu třídu. Stavba nové školní budovy se kvůli neshodám se sousedním Slezským Předměstím komplikovala a roku 1883 bylo přistavěno jen patro. V roce 1885 byly potvrzeny stanovy zdejšího SDH. 8. září 1886 požár zničil hospodářská stavení pana Vyhlída, Fišery a Kratiny. 4. května 1890 byl čestným občanem Slatiny jmenován lesník Florián Strachota. 30. září 1891 zničil požár hospodářská stavení rolníků Jonáka a Cejnara. 15. dubna 1899 došlo k požáru domu Josefa Kašpara. 1. září 1899 zasáhla obec větrná smršť. 10. března 1900 vyhořel dům Josefa Slámy. O 4 roky později koupil horní polovici poplužního dvora ve Slatině i s budovami Josef Baše z Dobrušky, dolní část připadla Janu Jiřičkovi z Dolní Kalné. Jiřičkův díl byl zvolna rozdrobován mezi malé zemědělce a zbytek, asi 22 ha, odkoupil v roce 1913 správce Mikulka. Baše hospodařil na své polovině až do roku 1948, kdy všechnu půdu převzal státní statek. 15. září 1904 byla zřízena místní poštovna. V následujícím roce vznikl Spořitelní a záložní spolek pro Slatinu. 8. září 1906 lehly popelem stavení pánů Hemelíka a Havla. Tehdy se též sešli poprvé zdejší divadelní ochotníci. Roku 1907 byla postavena hasičská kolna a provedena přístavba k obecnímu hostinci. Stará kolna z roku 1883 byla přestavěna na lednici. V roce 1909 byl obecní hostinec prodán za 16 000 K Františku Netušilovi. Roku 1910 bylo založeno Sdružení katolické mládeže, které zaniklo v roce 1917. V letech 1911-1912 byla dokončena silnice ze Svinárek, jež byla posléze převzata okresem. Roku 1912 vzniklo Družstvo pro pojišťování dobytka. V roce 1913 vyhořela Kudrnova strojírna, pro finanční potíže později prodaná Bartoloměji Mikulkovi, a nebyla již jako závod obnovena. Následujícího roku byl do obce zaveden elektrický proud. Z front 1. světové války se nevrátilo 18 místních mužů.

V roce 1919 došlo k ustavení místních divadelních ochotníků a Domoviny. 30. srpna 1921 zničil zhoubný požár 4 rolnická stavení Jukla, Adámka, Krátkého a Mikulandy i s úrodou a hospodářským nářadím. Roku 1923 se obec dočkala autobusového spojení. V červnu 1924 vyhořely 3 stavení. V roce 1925 byla zřízena mostní váha. 24. května 1925 se ve Slatině uskutečnilo cvičení hasičské župy královéhradecké. 17. ledna 1927 zahynul při mlácení obilí Bohuslav Havlík, syn místního starosty. Roku 1932 bylo elektrárenským družstvem instalováno veřejné osvětlení. 26. května 1934 vypukl v domku čp. 17 koláře Josefa Duška požár, který se přenesl na dřevěný štít domku mlékaře Levého a na Kráčmarův domek. 31. května 1934 proběhlo okrskové cvičení hasičské župy. 24. ledna 1935 byla provedena loupež poštovního pytle se 16 000 Kč z městského autobusu č. 3 u Slatiny. V roce 1936 byla vydlážděna silnice ze Slatiny do Hradce Králové. 7. února 1937 byla ustavena nová TJ Orel. Roku 1938 byl poštovní správou zaveden do obce telefon. Za německé okupace nesla obec pojmenování Slatina. Roku 1940 měla obec i se Svinárkami 122 domů a 833 obyvatel. V roce 1945 byla založena odbočka SČSP. O 3 roky později byla Slatina připojena na telefonní síť a získala místní rozhlas. Došlo též k založení pobočky TJ Sokol Slezské Předměstí a opravě školní budovy. Roku 1949 byl ustaven přípravný výbor JZD, které bylo k 1. lednu 1965 připojeno ke Státnímu statku Kydlinov. Vedle toho byly Svinárky odloučeny od Slatiny a přiděleny do Svinar. V roce 1951 byl postaven zemědělský útulek a hřiště. Roku 1952 proběhla prava školní budovy a výsadba stromořadí. V roce 1953 došlo k přemístění obecní váhy. O rok později došlo k adaptaci kulturního domu a jeho vybavení. Roku 1956 byla postavena autobusová čekárna. V roce 1959 došlo ke zřízení poštovního úřadu. Roku 1964 byla postavena nová autobusová čekárna před Jednotou. V roce 1974 byla zrušena ZDŠ a v její budově byla zřízena MŠ n. p. Tesla Hradec Králové. O 3 roky později byla rozšířena autobusová doprava z Hradce Králové do Slatiny. 1. července 1980 se Slatina stala součástí Hradce Králové. Téhož roku projednala rada MěstNV předlohu projektového úkolu na stavbu vodovodu Pouchov-Piletice-Slatina. Ten byl dokončen o 2 roky později. V roce 2003 došlo k opravě chodníků. 11. dubna 2009 došlo ke slavnostnímu otevření dětského hřiště. V letech 2012-2013 došlo k opravě a zateplení MŠ.

Ze zdejších pamětihodností jmenujme: kamenný kříž proti MŠ z roku 1880, který byl v roce 1947 opraven a přemístěn na současné místo; kamenný kříž při cestě do Divce, jenž byl vybudován místními občany a divadelními ochotníky a vysvěcen 3. září 1893 (před oběma kříži bývalo v obci 5 dřevěných křížů); pomník padlým v 1. světové válce od královéhradeckého sochaře Jaroslava Samka, který byl slavnostně odhalen 5. srpna 1923. Nejvýznamnějším zdejším rodákem je lesník Josef Strachota (29. ledna 1863 Slatina - 19. prosince 1935 Praha), od roku 1902 královéhradecký lesmistr, od roku 1915 lesní rada a od roku 1924 vrchní lesní rada města Hradce Králové a od roku 1923 navíc okresní lesní technik.