Amsterdam, šílený malíř a coffee shopy

Amsterdam je hlavním městem tolerance. Ačkoliv je zhruba 200 km vzdálený od Bruselu, kde se vedou diskuze o kouření tabáku v barech a omezení reklamy s nahotinami, kvete na ulicích Amsterdamu prostituce a obchod s lehkými drogami. Toto město působí ilegálně, takže máte chvíli strach vstoupit do jeho uliček , že vás vcucne mezi své bující neřesti a že skončíte ráno omámení na okraji kanálu s cigárem v ruce a nohama ve vodě.

Coffee shopy jsou jedním z největších turistických lákadel v Amsterdamu. Z vlastní zkušenosti bych řekla, že se jedná o poměrně klidné podniky, kde vládne pohodová atmosféra umocněná pocitem, že my všichni jsme vlastně spiklenci, kteří tu navzdory EU a našim zákonům hulí tu svoji jednu cigaretku o sto šest. Možná na legalizaci lehkých drog něco je, protože jsme uprostřed toho města neřesti nebyli svědky žádného incidentu a podle internetových zdrojů má Nizozemí nejnižší podíl uživatelů tvrdých drog. Prostě město v pohodě.

Kromě coffee shopů, které jsou opravdu všude (je tu problém narazit na kavárnu), je dalším lákadlem tohoto města jeho historické centrum, které je velmi zachovalé a poměrně rozsáhlé. Tvoří jej především úzké cihlové měšťanské domy vystavěné podél kanálů, kterým tu říkají grachty. Město postrádá dominantu nebo větší šlechtické paláce, ale právě obrovské množství domů z období tzv. Zlatého věku, kdy bylo Holandsko námořní velmocí, to kompenzuje více než dostatečně. Některé z domů se zdají být nakřivo, jiné přepadají do ulice, ale všechny jsou vybaveny obrovskými okny, úzkým schodištěm a hákem ve štítu, který sloužil a prý stále ještě slouží ke stěhování.

Jedině v takovémto městě může být muzeum Vicenta van Gogha. Muzeum zvláštního malíře ve zvláštním městě. Muzeum malíře, jehož obrazy jsou každý malovaný jiným stylem, podle toho jak ho zřejmě zrovna zasáhla jeho psychická porucha. Amsterdam je jako jeho obrazy. Může se popsat zkratkou jako fádní město se stále stejnými ulicemi, nebo se může vykreslit do detailů. Do takových jako jsou paprsky slunce v obrovských kyticích tulipánů na trhu květin nebo hausbóty s vlastními zahrádkami a číslem popisným.

Neskončila jsem ráno na okraji kanálu s nohama ve vodě. Odjížděli jsme s manželem z Amsterdamu s pocitem, že někde v Evropě je krásné město, které si zachovává svobodu, což se stává v EU vzácností.