Archeolog Jan Karel Hraše a jeho rodný dům

Turistické cíle • Památky a muzea • Dům, budova

archeologická naučná stezka - první zastavení

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (2 fotografie)

První archeologická naučná stezka v jižních Čechách je věnovaná jednomu ze zakladatelů české archeologie, který se narodil v obci Rataje. Jan Karel Hraše se narodil ve mlýně na řece Smutná a na budově původního mlýna je dnes umístěna pamětní deska a zároveň je to první zastavení na naučné stezce.

Jan Karel Hraše
Něco z životopisu
Narodil se v obci Rataje v rodině mlynáře, absolvoval hlavní školu v Českém Krumlově, gymnázium vystudoval v Písku a Filozofickou fakultu historii v Praze. Od mládí se zajímal o archeologii a zkoumal mimo jiné také pohanská pohřebiště okolo jihočeské říčky Smutné, na zámku v Bechyni uspořádal archeologickou sbírku. Po absolvování pražské filozofické fakulty učil na reálkách v Litoměřicích, v Náchodě a následně zde byl ředitelem měšťanských škol a okresním školním inspektorem. V Náchodě založil městské muzeum , uspořádal městský archiv, byl konzervátorem památkové péče hradeckého, chrudimského a čáslavského kraje a také byl jmenován dopisujícím členem ústřední komise pro zachování památek se sídlem ve Vídni.
Spisovatel
Jan Karel Hraše již v mládí psal do časopisů a se stal významným spisovatelem i uznávaným historikem a psal i dětskou literaturu. Jeho vlivem se objevovaly nové útvary naučné beletrie, vlastivědné obrázky, povídky, životopisné medailonky, vyprávění o minulosti a místní i národní pověsti a je též autorem příruček a přehledů pro školy. Psal také pod pseudonymem Jan Smutný, který je podle říčky Smutné protékající v rodné obci. Dodnes jsou vydávána některá jeho díla.
V jeho pohádkách a pověstech bývá děj smyšlený, plný divů a nadlidských bytostí. Pohádka o Vodníkovi z Viktorova mlýna popisuje vodníka jako starší bytost, s neúhlednými tvářemi, s vysedlými lícními kostmi, se zelenýma očima, s dlouhými černými vlasy a s nohama zakončenýma kopyty. Je prý všude a není nikde, sotva se vám někde ukáže, než se nadějete, už je zase ten tam. Vodník sedával na stavidle, vyčesával si vlasy, spravoval kabátek, řezal si píšťalky z vrboví, točil se často dokola. Viktorův mlýn se nachází na řece Smutná po proudu od obce Rataje blíže k obci Haškovcova Lhota.
Archeolog
Jan Karel Hraše se pustil i do zkoumání konstrukce hrobů. Z pozůstatků, potažmo od dělníků, vypátral, že původně měly čtverhrannou komoru. Na její stavbu předci použili kámen vybraný z řečiště Smutné. Pozůstalí pak doprostřed umístili jednu hliněnou nádobu a kolem bronzové předměty.
Výzkum mohyl byl pro Jana Karla Hrašeho důležitým zdrojem informací o pravěku. Jednalo se o namáhavou a náročnou práci, jež vyžadovala velkou trpělivost při pořizování kresebné a fotografické dokumentace. Po ukončení vypokávek nekropole znovu navršoval, protože mohylová pohřebiště byla a jsou svéráznou součástí jihočeské KRAJINY.
Na obou březích říčky Smutné se kdysi rozprostíraly dědiny, jejichž etymologický původ, zasahuje do prvních dob kolonizace v Čechách. Je zřejmé, že celé okolí Rataj bylo obydleno již v dobách nejstarších. Mohyly, které v blízkém okolí můžeme spatřit, byly nasypány od prvních obyvatel dědin, jejichž prvotní jména se zachovala dodnes.

V bechyňském muzeu bychom mohli najít konkrétnější dědictví, například bronzové meče s jazykovou rukojetí, jehlici a šipku. Tyto artefakty značí, že se jedná o pozůstatky ze střední doby bronzové (1400 – 1200 let před naším letopočtem).

Archeologická naučná stezka vede přes Haškovcovu Lhotu. Můžeme využít tuto jedinečnou pozvánku do míst, kudy kráčela historie, příjemnou procházkou okolo polí, luk i přes lesy z našeho ubytování U Šibalů.

Nadmořská výška:

394 metrů nad mořem

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (49.351, 14.451)

Poslední aktualizace: 2.12.2014

Vyhledání vlakového spojení na výlet