Archeoskanzen Modrá
Turistické cíle • Památky a muzea • Skanzen
Archeologický Skanzen v Modré se nachází v lokalitě původního velkomoravského osídlení, v těsném sousedství Velehradu, 7 km od Uherského Hradiště. Představuje ideální podobu slovanského opevněného sídliště z doby Velké Moravy (9. století). Je tvořen stavbami, jejichž do země zahloubené části mají předlohy ve skutečných archeologických objektech. Nadzemní hmota staveb má charakter hypotetických rekonstrukcí, které však vznikly na podkladě konkrétních nálezů. Skanzen-sídliště se člení na funkční celky a areály. První představuje opevnění se vstupní branou a strážními věžemi. Na něj navazuje areál sídlištně-hospodářský, který plynule přechází v areál mocenský. Poněkud osamoceně stojí areál církevní. Okruh skanzenem uzavírá řemeslnický areál a informační centrum se zázemím. Archeologický Skanzen se bude nacházet jižně od hranice Národní Kulturní památka Modrá (dále jen NKP Modrá), kostel sv. Jana, na okraji ostrožny na silnicí Staré Město-Velehrad, v blízkosti silniční odbočky na Modrou. Pomocně jej lze rozdělit na dvě základní části. První část bude tvořit Velkomoravské opevněné sídliště a druhou objekty Rybářské bašty s ubytovací kapacitou. Obě pak budou vytvářet jednolitý, vzájemně propojený celek. Tento celek bude následně pokračováním bezbariérového chodníku propojen se severněji se nacházejícím církevním areálem, jehož součástí je zmíněná NKP Modrá, kostel sv. Jana. Tím dojde kdosažení komplexní prezentace celé lokality. Zatímco objekty velkomoravského opevěnného sídliště archeologického skanzenu se budou nacházet zejména po obvodu předmětné plochy, především pak v její severní, západní a jihozápadní části, objekty Rybářské bašty s ubytovací kapacitou budou zabírat východní a jihovýchodní části plochy. Jižní část pak bude vyhrazena parkovišti, umělé vodní ploše a přístupovým komunikacím pro auta, pěší návštěvníky a cykloturisty. Objekty staroslovanského sídliště se budou nacházet v severní a západní části předmětné plochy. Budou rozděleny do tří základních tematických celků, které však budou na sebe navazovat a budou propojeny chodníky tak, aby jednotlivé objekty bylo možno obejít a také vstoupit do jejich interiérů. Ve směru od východu k západu, resp. jihozápadu, půjde o areál za 1. Řemeslnický, za 2. Mocenský a za 3. Sídlištně-hospodářský, součástí bude i Církevní areál a prvky Opevnění a členění skanzenu. Autorem sídlištně-hospodářského areálu je Mgr. Miroslav Vaškových, vedoucí archeologického oddělení Slováckého muzea v Uherském Hradišti, ostatních pak PhDr. Luděk Galuška, CSc., vedoucí pracoviště slovanské archeologie Archeologického ústavu Moravského zemského muzea v Brně. Snahou obou autorů je jednotlivé objekty v rámci areálů vybrat tak, aby v jejich nadzemní části šlo o hypotetické rekonstrukce skutečně archeologicky odkrytých objektů nalezených na lokalitách středního Pomoraví. Z tohoto důvodu je brán v potaz především materiál ze Starého Města a Uherského Hradiště-Sadů, který doplňují objekty odkryté přímo na lokalitě Díly u Božího syna v Modré, tj. přímo v místech budoucího skanzenu, popř. v jeho bezprostřední blízkosti. Tomu budou odpovídat i jednotlivé popisy vystavěných objektů. Součástí opevněného sídliště bude samozřejmě také znázornění části opevnění. Bude jím zdvojená palisádová hradba s valem a dvojvěží v jižní a jihovýchodní části předmětné plochy, která bude v západní části volně přecházet v pletené oplocení, jímž bude hrazeno celé sídliště. V západním cípu předmětné plochy, za zastavěnou částí Sídlištně-hospodářského areálu budou políčka a výběhy pro zvířata. Vstup do skanzenu se bude nacházet v rámci opevněného vchodu, mezi věžemi. Poté povede trasa podél palisádové hradby, na jejíž val bude možno vystoupit. Dále bude trasa směřovat do prostoru sídlištně-hospodářského areálu. V jeho rámci povede jedno její ramenodále mezi výběhy pro pro zvířata a políčka, druhé se stočí směrem proti svahu a mezi dvěma liniemi sídlištních objektů povede návštěvníka směrem k mocenskému areálu. Tam, u vstupu do něj - mezeře mezi symbolickou nízkou palisádou ohraničující celý areál - se obě ramena vycházkové trasy opět spojí. Návštěvník pak navštíví rozsáhlou zděnou stavbu palácového charakteru, kterou může projít a pokračovat pak dále severním směrem do prostoru NKP Modrá, kostel sv. Jana a nebo po prohlídce objektů mocenského areálu může přímo vstoupit do prostoru areálu řemeslnického. Tam se nakonec mohou podívat i ti návštěvníci, kteří se do prostoru skanzenu vrátí po prohlídce církevního areálu s NKP. Trasa bude v půlkruhu sledovat výrobní objekty, přičemž nakonec zavede návštěvníka na samý východní okraj mezi jižním směrem a po mírném svahu vyústí v prostoru vchodu, mezi věžemi palisádového opevnění. Autoři textů: PhDr. Luděk Galuška, CSc. Mgr. Miroslav Vaškových
Archeologický Skanzen v obci Modrá nedaleko Uherského Hradiště jsme navštívili zatím dvakrát. Poprvé jsme auto nechali kousek od skanzenu, který tvoří sídliště z doby Velké Moravy z 9. století a soustava chaloupek, jenž plnily různé účely. Když jsme zaparkovali, tak jsme se vydali do opevněné části objektu, který v němž se nacházela vstupní brána s pokladnou. Dostali jsme zde razítko skanzenu a také rozhledny Modrá, koupili turistickou známku a pochopitelně vstupenky. Pak nám již nic nezbránilo, abychom si v poklidu areál prošli. Chaloupky jsme si procházeli od těch nejstarších po novější stavení. Viděli jsme zde domy hliněné, dřevěné, dílny různých řemeslníků, lidské obydlí, zemědělské a hospodářské budovy či církevní stavby. Tyto jednotlivé objekty byly postaveny na základě skutečných archeologických nálezů pocházejících z významných lokalit středního Pomoraví, především Starého Města, Uherského Hradiště a také samotné Modré. Zaujalo nás, že se Skanzen rozkládá se v místech, která v 5. století př. n. l. osídlili Keltové, ve 4. století po Kristu zde pobývali Germáni a v 8.-12. století tu žili naši předci Slované. Strávili jsme zde asi hodinu a docela se nám zde líbilo. Děti zase viděli prasátka, kozy nebo kuřátka a tak i oni zde našli něco zajímavého. Když jsme si všechny objekty prohlédli, Skanzen jsme opustili a vrátili se k autu, kterým jsme odjeli do sousedního Velehradu.
Když jsme podruhé archeologický Skanzen Modrá navštívili, tak nám také přálo krásné slunečné počasí. Auto jsme nechali na neplaceném parkovišti u skanzenu. Nejdříve jsme se ovšem vydali na prohlídku vodního areálu s názvem Živá Voda. Až poté jsme zamířili k opevněné bráně archeoskanzenu a v pokladně jsme koupili vstupenku se slevou, kterou jsme získali díky předložení vstupenky z vodního areálu. Opět jsme do památníku získali razítka skanzenu a rozhledny a pak jsme se již vydali k prvnímu srubu v areálu. Krátce jsme si toto jednoduché obydlí shlédli a pak si již naše oči prohlíželi vedle stojící zemnici se zahloubenou podlahou a střechou opřenou o zem. U vedlejšího podobného stavení byly přivázány kozy, které jsme si rádi pohladili. Nutno podotknout, že role průvodce se zhostila maminka, která nám vždy z letáku přečetla základní informace o jednotlivých staveních. Následně jsme nahlédli do dřevěné studny a pak jsme přišli k zemnici s přístavkem, pod kterým se líně válely černá prasata. Objekt s podlahou nad zemí, sloužící jako spižírna a zároveň obydlí jsme si prohlédli a nezapomněli jsme ani na palisádu z nízkých kůlů, ohrazující areál archeoskanzenu. Poté jsme shlédli další nadzemní dům se srubovou konstrukcí stěn a s pecí. Hned vedle něj neušel našemu zraku další podobný dům, který byl vystavěn s hrázděnou konstrukcí z cihel a kůlů s otevřeným ohništěm. O kousek dál jsme pak viděli pekárnu, kde v pecích naši předkové pekli chleba a zejména placky. Dále nás čekala škola s obydlím kněze, který zde učil. Prošli jsme dlouhou částí budovy, kde se nacházely místnůstky pro žáky, jenž se trochu podobaly kobkám ve vězení. Pak jsme vkročili do velké místnosti s ohništěm a krbem, kde probíhala výuka. Na závěr jsme ještě shlédli dvě místnosti, které obýval kněz a pak jsme školu opustili a zamířili k rotundě. Ta sloužila jako křtitelnice, nikoliv jako kostel. Potom jsme se vrátili ke škole a podél ní jsme došli k vyhlídkové věži, která i tehdy sloužila jako rozhledna a sloužila také jako poslední útočiště obránců hradišť. Vylezli jsme po žebřících až nahoru a z výšky si prohlédli okolí. Po chvíli jsme se všichni sešli u nadzemního domu, jenž sloužil jako spižírna a kuchyně pro obyvatele vedlejšího knížecí paláce, do něhož jsme vzápětí vstoupili. Palác již měl střechu z pálené krytiny a bydlel zde velmož, či možná samotný vládce Velké Moravy. Jelikož plnil také funkci shromažďovací a scházeli se v něm k rokování staří Moravané, viděli jsme uvnitř figuríny, které měly tyto pány představovat. Po chvilce jsme palác opustili a prohlédli si dvě stavení vedle sebe, které obě sloužily k ustájení domácích zvířat na zimu. Vzápětí jsme viděli dílnu kovolitce a klenotníka, v níž nechyběla pec s výhní. Dále jsme shlédli vedle stojící kovárnu s výhní a sopouchem na odvod kouře a splodin. O kousek dál jsme si prohlédli hrnčírnu s vypalovací pecí a jámou na hnětení keramické hmoty. Hrnčírna byla posledním stavením, které jsme v areálu viděli. Pak jsme se vrátili zpět k opevnění s pokladnou a vyšli ven. Bufet jsme tentokrát pouze minuli a vydali se po silničce ke kostelu, který byl vidět pěkně z vyhlídkové věže. Kostel stával na nejvyšším místě svahu již na přelomu 8. a 9. století. My jsme si prohlédli jeho repliku a také vedle se nacházející základy původního kostela. Pak jsme se již vrátili k autu a jeli do Velehradu na oběd.
Otevírací doba:
Od 1. dubna do 30. dubna:
út - ne 9.00 - 16.00 hod.
Od 1. května do 31 října:
po - ne 9.00 - 17.00 hod.
Od 1. listopadu do 31 března:
dle počasí pro skupiny na objednávku. Paní Hrabalová 777 807 368
Ceny vstupného v roce 2014
Základní ............................................70 Kč
Zlevněné ...........................................50 Kč
Rodinné ............................................150 Kč
Důchodci ............................................50 Kč
Školy ve vyhrazené dny s ukázkami ... 60 Kč/osobu
Děti do 3 let ..................................... Zdarma