Loading...
Na východě ostrova se náhodně zastavujeme ve vesnici Calheta do Nesquim. Nejprve nás tady zaujal místní kostelem, kde před chvílí skončil svatební obřad. Kostel je otevřený, a tak do něho nakukujeme.
Na okraji malého náměstí je otevřen nevelký obchůdek, který navštěvuji, abych zjistil, co nabízejí. Proti mně si stoupne malý klučina a pohledem mi říká, abych si ho vyfotografoval.
Venku si dáváme kávu. A samozřejmě fotografujeme. Je to tady poklidné a kouzelné místo s úžasnou atmosférou. Zajímavé domečky, příjemní lidé.
Za rohem objevujeme menší hangár, ve kterém je velrybářské muzeum i loděnice. Místní nás zvou dovnitř a hned shánějí paní, která umí anglicky, aby nám sdělili informace o sobě, o muzeu, o historii i současnosti.
Dozvídáme se, že když byl zakázán rybolov, tak vymysleli závody, aby se nenudili. A daří se jim asi dobře. Alespoň tak soudíme podle pohárů a cen. Moc se nám tady líbí a patrně by bylo možné domluvit plavbu na moři, ale nás bohužel tlačí čas.
Na okraji vesnice se nachází hřbitov a především políčka, vinice a pastviny, které od sebe oddělují zídky z černého kamení nebo živý plot z modrých hortenzií. Objevujeme tam fíky, hroznové víno a také anýz.
*
O svém báječném putování po Azorských ostrovech jsem sepsal trochu obšírnější povídání:
*
Další zajímavá místa s větším množství fotografií než u výše zmíněného cestopisu:
*
Povídání o zajímavých toulkách a fotografie z cest mám také na svém blogu: https://cestou-necestou-s-matejem.blogspot.com/