Banát
Turistické cíle • Ostatní • Ostatní
Roku 1823 se po řece Dunaji vydali čeští kolonisté do tehdejšího pohraničního pásma rakouské monarchie, aby tu v Horách těžili dřevo. Založili tu hned několik vesnic. Dnes zde žije kolem 2000 lidí v šesti ryze českých vobcích (Svatá Helena, Gerník, Rovensko, Eibentál, Bígr, Šumice).
Banát (rusky Банат, Banat, rumunsky Banat, maďarsky Bánát či Bánság, německy Banat) je oblast v jihovýchodní Evropě, ležící dnes ve třech zemích: východní část Banátu se nachází v Rumunsku (Timiş, Caraş-Severin a částečně Arad a Mehedinţi), západní část leží v Srbsku (srbský Banát ve Vojvodině) a nejmenší, severní část, najdeme v Maďarsku (Csongrád). Banát je součástí Panonské roviny, na jihu jeho hranici tvoří řeka Dunaj, na západě řeka Tisa, na severu řeka Mureş a na východě jsou to jižní Karpaty.
Čeští a němečtí osadníci, kteří sem do rumunského Banátu přišli v polovině evatenáctého století z českých zemí, se nazývají počeštělým rumunským výrazem Pémové. V oblasti rumunského Banátu založili Češi obce Gerník, Bígr, Rovensko, Svatá Helena, Eibentál, Šumice a Svatá Alžběta. Šest vesnic včetně Svaté Alžběty (ta zanikla roku 1847), leží v župě Caraş Severin, obec Eibentál s nachází v župě Mehedinţi. Čeští Němci založili o něco severněji obce Wolfswiese, Weidenthal, Weidenheim a Lindenfeld. V jižním, srbském Banátu založili Češi obce České Selo a Krušice.
České vsi jsou propojeny značenými turistickými cestami, vedoucími kolem jeskyní, vodních mlýnků i krasových kaňonů. Dunajská soutěska nabízí návštěvníkům nejen úchvatné výlety, ale i možnost rybářských pobytů u našich krajanů.