Baníkov
Turistické cíle • Příroda • Štít
Baníkov - vrchol (2178 m n.m.) ležící v hlavním hřebeni Západních Tater. V něm je od na severozápadě sousedícího vrcholu Pachoľa (2166,6 m) oddělen Baníkovským sedlom (2040,4 m). Na východě je za Sedlom nad Závraty (asi 2060 m) sousedním vrcholem (asi 2060 m) sousedním vrcholem Hrubá kopa (2166,4 m). Severní stěny Baníkova padají velmi strmou, až 350 metrů vysokou, skalní stěnou do Spálenej doliny. V dolní části těchto stěn jsou zasypány ohromnými kužely suti. Z vrcholu vybíhá k jihu vedlejší, asi 7 km dlouhý, hřeben Ráztoky. Za nevýrazným sedlem je v něm Baníkovu nejblíže vrchol Jalovský Príslop (Príslop) (2141,9 m). Tento hřeben odděluje dolinu Parichvost od Žiarskej doliny. V horní části této doliny se bezprostředně pod vrcholem nachází ledovcový kar nazývaný Baníkovský kotel.
Vrchol svými tvary jakoby patřil spíš do Vysokých Tater. Je budován krystalickými skalami (tzv. Roháčskou žulou). Hřeben klesající k východu má charakteristický rozeklaný reliéf s vystupujícím, špičatým, skalním útvarem zvaným „Baníkovská ihla“.
V tomto skalnatém hřebeni (na východní úbočí) je turistická trasa velmi exponovaná! Mnohými je považována z a nejobtížnější úsek v celých Západních Tatrách! Prochází po velkých skalních blocích a šikmých skalních deskách, které jsou zvláště při přechodu za deště, silného větru, nebo s velkým batohem velmi nebezpečné! Některé z těchto úseků lze obejít po bezpečnějším, neznačeném chodníku vedoucím o něco níže na jižním úbočí. Vrcholovou část tvoří poměrně dlouhý a téměř vodorovný hřeben, ze kterého jen slabě vystupuje několik vrcholků. Odtud se naskýtají velmi atraktivní panoramatické pohledy po okolních vrcholech, za dobrých podmínek, i vzdálených pohořích (na jihu Nízké Tatry, na severu Pilsko a Babia hora).
Na Baníkově se nachází lokality výskytu vzácných alpínských rostlin. Na severních, strmých stěnách roste například hořec chladnomilný (Gentiana frigida), lomikámen mechovitý (Saxifraga bryoides), pryskyřník alpínský (Ranunculus alpestris) a pryskyřník ledovcový (Ranunculus glacialis).
Na vrchol lze vystoupit každoročně jen v období od 16.6 do 31.10 (z nařízení správy TANAPu) po těchto trasách:
- Od západu - po společně vedoucí červené a zelené hřebenové trase, výstupem z Baníkovského sedla (asi 0:30 hod)
- Od východu - po červené hřebenové tur. trase ze Smutného sedla přes hřeben Troch kôp a sedlo Hrubá priehyba, vrchol Hrubá kopa a Sedlo nad Závraty (asi 2:15 hod) – úsek přechodu přes Tri kopy, zejména od Prvej koopy, sestup z ní a celý přechod Druhej kopy do sedélka před Tretou kopou, je velmi exponovaný! Ještě exponovanější je samotný, závěrečný výstup ze Sedla nad Závraty, východním hřebenem na vrchol Baníkova – viz: Nebezpečná místa - http://www.rohace.cz/?cube=text&c=6
- Od jihu – Po zelené výstupové trase od Žiarskej chaty přes Jalovské sedlo a vrchol Jalovský Príslop (Príslop) (2:30 hod).
Tyto exponované úseky jsou často jištěny řetězy a stupačkami a jsou považovány za velmi náročné, vyžadující dobrou přípravu i vybavení (tuto trasu by neměli volit lidé trpící strachem z výšek a závratěmi!!!). Velmi riskantní přechod deště a mlhy !!!
Baníkov je nejvyšším vrcholem Roháčů v geomorfologickém podcelku Západních Tater. V současnosti je nejvyšším vrcholem. Žulové stěny Baníkova velmi strmě až kolmo klesají na jih od Liptova do Baníkovského kotle a na sever na Oravu do Spálené doliny. Z Baníkova je daleký kruhový výhled, vidět můžete například blízké štíty a údolí Roháčů a Liptovských Tater, vzdálenější štíty Červených vrchů a Vysokých Tatir. Dohlédnout můžete až na Malou Fatru nebo na nejvyšší vrcholy Oravských Beskyd. Na vrchol Baníkova vedou 4 značkované turistické trasy, záleží pouze na Vás, kterou si vyberete.
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
PočasíPříspěvky z okolí Baníkov
