Banská Štiavnica - Stopami dávné minulosti Slovenska

Historik Pavel Dvořák představil 5. díl své knihy Stopy dávnej minulosti

Včera (16. března) uvedli do života další knihu významného slovenského historika a publicistu Pavla Dvořáka. Jde o pátou část plánovaného desetidílného díla Stopy dávnej minulosti.

Milovníci historie a historických děl Pavla Dvořáka, kterého poznáme i z úspěšného televizního seriálu o slovenských dějinách, se sešli v důstojném prostředí - v Banské Štiavnici, v domě, který byl kdysi úřadem správce dolů - komorského grófa. Na milou slavnost přišel i sám Belo IV., uherský král, který v roce 1238 udělil Banské Štiavnici městská privilegia. Do dobového šatu se oděl Lubomír Krno, který se po chvíli vrátil - už v civilu - aby podal obsáhlou recenzi nového Dvořákova díla. To, že se křest knihy konal v Banské Štiavnici, nebyla náhoda. Dvořák se v knize věnuje 11. - 13. stol. a děj postavil na dvou základních pilířích: na rozvoji banské činnosti v Banské Štiavnici a na tatarském vpádu v roku 1241. Je pravděpodobné, že s těžbou zlata a Stříbra na Glanzenbergu nad Banskou Štiavnicí započali už staří Slované, resp. Slováci, a to ještě před tatarským vpádem, po kterém následovala německá kolonizace vypleněného území. Rovněž je pravděpodobné, že už mince prvního krále Uherska Štefana I. vyrazili do štiavnického Stříbra. Tyto slova potvrdil i ředitel Slovenského banského muzea Jozef Labuda, který už mnoho let vede archeologický výzkum na území města a v současnosti se soustřeďuje na průzkum Starého Města na Glanzenbergu, kde zlaté a stříbrné rudy vycházejí na povrch.

Jozef Labuda významnou měrou přispěl Pavlovi Dvořákovi při shromažďování podkladů k pátému dílu tohoto historického dekameronu. Banské Štiavnici v sledované historické epoše patří nezastupitelné místo. „Při pohledu do historie Slovenska se Banské Štiavnici prostě nemůžeme vyhnout,“ zdůraznil Pavel Dvořák. A dodal, že i na příkladu tohoto města, které je dnes zařazeno mezi významné památky UNESCO, vidíme, že Slováci jako národ mají podstatně hlubší kořeny, než se jim snaží připsat někteří historici. Není vůbec podstatné, jestli se v dobových pramenech uvádějí přímo jako Slováci nebo jako Slované.

Vzpomínka na Samuela Mikovíniho

V úterý 23. marca se v Banské Štiavnici uskuteční ďalší zajímavé podujetí. Připomenou si tam 310. výročí narození a 260. výročí úmrtí slovenského Leonarda da Vinciho - kartografa, polyhistora Samuela Mikovíniho. Akce se začíná o 9. hod. přednáškou o životě a díle S. Mikovíniho v kine Akademik, o 10.30 hod. se v Štátnom ústrednom banskom archíve koná vernisáž výstavy Archívne pramene o živote a díle Samuela Mikovíniho, o půlhodinu později se návštěvníci projdou expozicemi Slovenského banského múzea s výstavou Samuel Mikovíni a jeho nasledovníci, o 15.30 hod. účastníci vzpomínkového podujetí uloží věnec k pamětní desce na domě na Ul. Andreja Kmete č. 10, ve kterém Samuel Mikovíni žil a učil, a napokon od 16. hod. si můžete v evanjelickém kostele poslechnout literárno-hudební pásmo o životě a díle Samuela Mikovíniho spojené s prezentaci cédéčka Banícke piesne v podání mužského pěveckého sboru Štiavničan.