Bavorov – kostel Nanebevzetí Panny Marie

Za předchůdce současné velkolepé stavby lze předpokládat nějaký kostel, který tu mohl stát v již na konci 13. století, tedy po založení města. Původně šlo o kostel filiální, farní byl ve Velké Blanici. K přenesení farnosti došlo po roce 1360, kdy se Bavorov stal majetkem Rožmberků a kteří iniciovali její přemístění.

K dostavbě základní gotické části mohlo tak dojít již koncem 14. století (1370–89, nejpravděpodobnější je r. 1384). Zhruba o 100 let později byla přistavěna severovýchodní věž „Rožmberská“ (s cimbuřím). Stavba jihozápadní věže se jehlanovou střechou začala r. 1604. Kostel zasáhl velký požár r. 1649, poškozena byla i klenba. Při následující přestavbě pod vedením Petra Spinety byla změněna dispozice na trojlodí, další požár r. 1867 poškodil věž a zničil i zvony. Současnou podobu vtiskla chrámu regotizace z l. 1905–8, která proběhla podle plánů Josefa Mockera. Interiéry byly upravovány v r. 1938, poslední oprava (fasáda) je z r. 2007.

Tolik stručná historie, která se ovšem dá celkem doplnit z dalších pramenů. Každopádně velkolepá stavba prozrazuje i fakt, že ačkoliv je Bavorov spíše malé městečko, byl důležitým hospodářským centrem poblíž středního toku Blanice a nakonec i faktu blízkosti důležité obchodní stezky, známé jako Zlatá (tedy té co začínala v ne příliš vzdálených Prachaticích).

Díky výraznějším opěrným pilířům s kamennými nárožími působí kostel poměrně monumentálně. Dojem podporují i nezbytné chrliče, odvádějící déšť ze střechy kterou pokrývá břidlicová krytina.

Regotizovaný interiér s klenbami opatřenými tmavým žebrováním je z části vyplněn barokním vybavením od řezbáře Jana Václava Hammera z doby kolem r. 1770.

Hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie je doplněn sochami sv. Karla Boromejského, sv. Bernarda, sv. Řehoře a sv. Augustina. Boční oltáře jsou zasvěceny sv. Marku a Rozeslání apoštolů. Další oltáře s dřevěnou figurální výzdobou jsou zasvěcené sv. Mikuláši a v Čechách méně obvyklému výjevu Čtrnácti sv. Pomocníků. Boční kaple Anděla strážce má svému zasvěcení odpovídající výzdobu.

Na severní straně kostela se na kruchtě umístily gotizující varhany s dřevěnou skříní. V hierarchii církevní posloupnosti nebyl bavorovský jen farní, ale přesněji děkanský, takže zdejší duchovní správce měl více „podřízených“. Chrám je oprávněně řazen mezi skvosty jihočeské gotiky.