Bedřichovka - kaplička sv. Václava

Chata Bedřichovka se nachází ve stejnojmenné osadě, která je dnes součástí obce Orlické Záhoří. Z české strany je jí kulisou hřeben Orlických hor, z polské strany potom Bystřické hory (Góry Bystrzyckie). Osada Be…

Pohraniční osada nad údolím řeky Divoká Orlice, severozápadně od Orlického Záhoří. Původně horská osada připomínána v roce 1790, kde kdysi pracovala sklárna. Dnes tu stojí jen rekreační chalupy. Poblíž se rozpr…

V 70. letech minulého století byla z velkoplošných meliorací vyňata podmáčená louka u osady Bedřichova jako ukázka polokulturní květnaté louky. Dne 1. července 1982 potom rada ONV v Rychnově nad Kněžnou vyhlásila toto území o ploše 11,93 hektarů za přírodní rezervaci. Geologickým podkladem jsou vápnité jílovce a slínovce. Podél potoka jsou kyselé gleje a pseudogleje. Podle…

Skalní útvar se stal vyhlídkou teprve v loňském roce po vykácení části lesa. Skála se tyčí nad osadou Bedřichovka v blízkosti horního úseku sjezdovky. Z nadmořské výšky přibližně 830 metrů jsou pěkné výhledy se…

Lasówka je obec nacházející se na samotné česko-polské hranici, kterou tvoří Czarny potok (Černý potok). Ten za osadou mění název na …

Údolí mezi Orlickými a Bystřickými horami, patří mezi nejzachovalejší přírodní území u nás. Vybrané lokality jsou z důvodu ochrany živočišných a rostlinných společenstev vyhlášeny jako přírodní rezervace. V severn…

Přírodní rezervace o rozloze 4,4 ha nad údolím řeky Divoká Orlice, nedaleko pohraniční osady Trčkov. Rezervaci tvoří polokulturní louky typic…

Rozcestí červené a modré turistické značky asi kilometry východně od Velké Deštné. Po červené značce můžete pokračovat dále přes celé Orlické hory. Modrá vede do Luisina údolí. Na druhou stranu se po modré značce …

Ptačí oblast Orlické Záhoří patří k těm menším u nás v Čechách (je šestou nejmenší). Má rozlohu pouhých 903,9 ha. Tvoří ji luční enklávy v délce přibližně 8 km a šířce od 1 do 1,5 km v nadmořské výšce 660 až 770 m…

Počasí je v poslední době jako na houpačce a ani meteorologové se nestrefují víc než na následující den. Část hřebene Orlických hor jsem absolvoval již před léty, zbytek zůstal na straně dluhů. Sobotní ráno nás bu…

Vrcholy Bystřických hor prochází tzv. Sudetská autostráda, což je výraz pro horskou silnici č. 389, která vede ze Zieleńce do Międzylesia přes sedlo Spalona (Przełęcz Spalona). Tato cesta byla postavená v 30. l…

Národní přírodní rezervace Trčkov o výměře 65,13 ha se rozprostírá na svahu Hory Doupnatá (928 m2) v Orlických horách. Vyhlášená byla 1. července 1982 z důvodu ochrany přirozeného pralesovitého horského porostu sl…

Velká Deštná je se svou nadmořskou výškou (1 115 m) nejvyšším bodem Orlických hor. Z malé vyhlídkové věže je při dobré viditelnosti možno pozorovat na severozápadě Sněžku a další výrazné …

Sobota 11. 9. 2021 Včera jsme po prohlídce Kuksu dorazili až na Šerlich a po dlouhé době spíme v hotelu. Jenže v noci bylo pro nás nezvyklé t…

                    Rozhledna Velká Deštná (nová 2019) Orlické hory Financováno i z EU v rámci Programu přeshraniční spolupráce Překračujeme hranice 2014-2020  Rozhledna, dřevěná, stála na nejvyšším vrcholu Orlických hor již v 19. století, byla však ničena, jak název hory napovídá, přírodními živly a poté obnovována.  Poslední rozhledna byla roku 2010 stržena. A od té doby se na rozhlednu stále čekalo.  Tato nová byla slavn…

Autem do Deštného v Orlických horách. Dále již pěšky po okružní trase dle mapky. Zdoláme nejvyšší horu Orlických hor, zastavíme se u Masarykovy chaty a doplníme energii v …

Horská víska (876 m) Pod Velkou Deštnou. Připomíná se roku 1828 jako dřevorubecká osada, patřící původně k obci Jedlová. Za svůj název vděčí tehdejšímu vlastníku solnického panství Antonínu Slivkovi, rytíři ze Sli…

Orlické Záhoří je společné pojmenování osad a obcí v údolí Divoké Orlice na českopolské hranici. Kunštát je jejich pomyslným centrem. Tato ves (680 m), jejíž vznik se klade přibližně do…

Asi před měsícem (začátek září 2014) jsem jel z Orlického Záhoří přes Šerlich a všiml jsem si podezřelého stavebního ruchu proti parkovišti na Šerlišském sedle. To mě zaujalo, že by tam Polá…

Bývaly doby, kdy dostat se na Šerlich veřejnou Dopravou bylo takřka nemožné. Dnes je naštěstí všechno jinak (i když jak se to vezme, zase tam byl klid) a o víkendech se na Šerlichu sjíždějí …

Šerlich leží na hlavním hřebenu Orlických hor a díky Masarykově chatě postavené v roce 1925 KČT z Hradce Králové je jedním z nejnavštěvovanějších míst v Orlických horách. Šerlich leží na hřebenové Jiráskově cestě…

Rozcestí turistických tras leží na východním okraji městečka Deštné v rekreační osadě a lyžařském středisku Zákoutí. Je umístěno na významné křižovatce hlavních cest pod vrcholem Velká Deštná. Jedno z výchozích …

Nevýrazný vrch (1027 m) v hlavním hřebenu Orlických hor při cestě Al. Jiráska. Borovice kleč a limba zde byly vysazeny uměle při stavbě turistické chaty. Na horské hřebenové louce je několik rekreačních chalup a…

Po nějaké době se zase vyskytla příležitost vydat se do nejvyšší části Orlických hor, tedy Deštenské hornatiny na běžkách. Samozřejmě že opět šlo o zájezd CK Praděd ze Zábřeha. Pravidelně se jezdí ze Šerlichu na j…

Na trasu nastoupíme v Deštném - Zákoutí, kde nás vyplivne autobus. Většina jich zde končí. Na rozcestníku si vybereme modrou značku směr Luisino Údolí. Ono by bylo kratší jít po zelené, prot…

I když je Deštné pomyslným turistickým centrem, jeho atmosféra je spíše klidná a příjemná. Nečekejte zde masy zahraničních turistů ani předražené ceny služeb. Nad vším se zde snáší příjem…

Šeršliský mlýn je rozcestí značených turistických tras. Je zde také hotel. Významná křižovatka turistických tras je umístěná mezi Městečkem Deštná a hlavním hřebenem Orlických hor. Lokalita…

Barokní kaple Navštívení Panny Marie pochází z roku 1760. Je kruhového půdorysu a nachází se na hlavním hřebeni Orl. hor ve výšce 1035 m. Sloužila jako místo k bohoslužbě dřevařských dělníků, kteří většinou byli z Tyrol a do Orlických hor byli pozváni za prací. kaple byla během své existence několikrát zdevastována vlivem krajně nepříznivých podmínek na hřebení, ale vždy znovu obnovena. Poslední oprava probíhala po…

Nejvyšší vrchol na státní hranice s Polskem. Do 17. století byl nazýván Humeničnej. Na polské straně stávala dříve Rybářova (Rübatschova) chata. Pan Rybář ve svých vzpomínkách uvádí, že jeho rodina pocházela ze Strakonic. Spolu s dalšími protestantskými rodinami kdysi opustila českou zemi, přijala poněmčené jméno. Až on, potomek české rodiny se usadil na hranicích původní vlasti. Svým známým se chlubíval starou českou kr…