Bělkovický velkolom
Turistické cíle • Důl, štola, šachta
Při svém putování po lomech Nízkého Jeseníku na Šternbersku jsem už na samém jeho začátku uviděl jeden ohromný dosud funkční lom (pak navštívil několik romantických, v nichž se už s těžbou dávno skončilo), ale to všechno bylo jen slabým čajíčkem oproti velkolomu přibližně v polovině údolí Trusovického potoka!
Je tak obrovský, že dosahuje rozměrů 600 x 500 metrů a těží se zde v pěti etážích! Oficiálně a ve velkém se tu kámen dobývá už od roku 1910, ale v drobnějším měřítku se zde kutalo již dlouho předtím. Hlavní surovinou je tvrdá hornina droba a ta, pocházející z téhle lokality, je nejkvalitnější na celé Moravě! Kámen místy obsahuje vložky jílovitých břidlic a prachovců.
A jak taková těžba ve velkolomu vlastně probíhá?
Nejprve se za pomoci vrtacího zařízení v části skály vybrané k odstřelu vyhloubí otvory, které se vyplní trhavinou a odstřeleným odvalem se pak naplní náklaďáky. Surovina se odveze k úpravně kamene a tam vysype. Zde probíhá několikeré drcení a třídění horniny a elevátory a dopravníkové pásy ji přemístí na skládky štěrku. Tady se pak materiál naloží na nákladní vozy, převáží u expedice a odveze prodat zákazníkovi.
Nad lomem se vypíná vrchol kopce Tepence, který je významnou historickou lokalitou. Osídlen byl již v době bronzové a na počátku mladší doby kamenné a tehdy tu stávalo výšinné hradisko. Archeologové v něm našli zbytky valového opevnění, trosky staveb a zlomky kovových předmětů i keramických ozdob.
Na stejném místě nechal Karel IV. Roku 1346 (tehdy ještě nebyl králem ani císařem, ale „jen“ moravským markrabětem) zbudovat velký a pevný hrad na ochranu významné obchodní stezky vedoucí Trusovickou dolinou z Moravy do Slezska. Tahle obchodní trasa se nazývala Jívovská.
Hrad zanikl už po šedesáti letech v průbehu války markrabat – bratrů Prokopa a Jošta, kteří se spolu rvali o nadvládu nad Moravou. Již roku 1400 je hrad Tepenec označován jako hrad opuštěný a pustý.
Archeologové zde nalezli kousky střeliva (kopí, olověné projektily a šipky do kuše) a části zbroje. Při průzkumu se zjistilo, že bylo hradní jádro chráněno dvěma pásy hradeb (mezi nimi byl příkop), předhradí pak jednoduchou hradbou a hlubokým, do skály vtesaným příkopem. Tento spodní hrad byl zastavěn převážně hospodářskými objekty (jako třeba kovárnou a dílnami) a část sloužila k obytným účelům.
Roku 2008 zde byla nalezena hradní studna stará bezmála 500 let, vyložená dosud zachovalým jedlovým dřevem. Tahle roubená studna se až dodnes zachovala jen díky tomu, že byla celou dobu „utopena“ v jílu a tím pádem bez jakéhokoliv přístupu vzduchu.
V současnosti nad nepřístupným lomem zůstaly z hradu Tepence zachovány jen terénní nerovnosti, pozůstatky příkopů a valů a navíc k lokalitě zdola z údolí okolo lomu nevede žádná přístupová cesta...