Běsno (okr. Louny) - kostel sv. Mikuláše

Běsno je menší vesnice, která je v současnosti místní částí města Kryry v jihozápadní části okresu Louny. První písemná zmínka o obci je z roku 1342.

Největší místní památkou je filiální kostel sv. Mikuláše (podle údajů litoměřické diecéze; někde se uvádí jako kostel sv. Vojtěcha). Původně gotický (kolem r. 1300), později 2x barokně přestavěn a upraven (1701 a 1788).

Z původní gotické stavby se dochoval presbytář a část lodi. Při barokních úpravách byla prodloužena loď, postavena věž a sakristie. Kostel je orientován v ose V - Z s presbytářem na východě a hranolovou věží na západní straně. V jižní zdi je dnes vidět lomený oblouk gotického vstupu do lodi a kousek vlevo nad ním je zazděné gotické okno. Venkovní fasáda byla nejspíš prostá (soudím tak podle zbytků fasády) s jednoduchými obdélníkovými okny v jižní a severní stěně. Věž má tři oblouková okna.

Vnitřní vybavení jsem neviděl, protože kostel je nepřístupný Oltáře snad pochází z 2. poloviny 18. století, lavice jsou nejspíš z 2. pol. 19. stol. Křtitelnice by měla být kamenná, kazatelna dřevěná, loď má plochý strop.

Kostel patří do Římskokatolické farnosti Strojetice (je spravovaná děkanstvím Podbořany). Podle informací Národního památkového ústavu je dnešní stav kostela "relativně dobrý". Je památkově chráněn od 7. 8. 2013.

Fotografie byly pořízeny 2. 5. 2016.

Svatý Mikuláš žil někdy od poloviny 3. stol do poloviny 4. století ve městě Myra (Turecko), kde se stal biskupem. V mládí cestoval až do Egypta, snad studoval v Alexandrii. Byl mužem skromným a dobrým, dobré skutky konal potají. Přičítá se mu, že byl také zřizovatelem škol a sirotčinců. Po smrti byl pohřben v Myře, ale když Malou Asii obsadili muslimové, byly v roce 1087 jeho ostatky převezeny do Bari v Apulii (Itálie).

Je patronem Apulie, Lotrinska, Ruska, Řecka, Sicílie; cestujících, dětí, hasičů, hostitelů, lékárníků, lihovarníků, lodníků, kameníků, knihařů, ministrantů, mlynářů, námořníků, nevinně odsouzených, novomanželů, obchodníků, osob s hypotečními úvěry, pekařů, pracovníků parfumerie, právníků, přadlen, řezníků, rybářů, soudců, studentů, tkalců, vědců, výrobců svíček, zajatců, zemědělců; vzýván za šťastný sňatek, jako ochránce na cestách, proti vodním pohromám, proti strachu, kvůli znovuzískání odcizených věcí a na ochranu před zloději.

Jeho atribury jsou biskupská berla a mitra, kniha evangelií, tři zlaté koule nebo jablka, chleby, kostel, kotva, křtitelnice, loď, měšec; tři chlapci v kádi.

V římskokatolické liturgii svátek sv. Mikuláše slavíme 6. prosince a oslava tohoto svátku je spojena s rozdáváním dárků dětem. V řeckokatolické liturgii je po Panně Marii nejuctívanější světec.