Z města Kryry k Schillerově rozhledně.
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Do přírody
Kam a jak jedeme?
Průjezd Plzní máme za sebou a pokračujeme po silnici č. 27 k severu. Čeká nás několik dní v Kadaní a jejím okolí. V této oblasti jsme sice párkrát byli, ale míst, která neznáme je tady ještě dost. Za křižovatkou se silnicí z Prahy na Karlovy Vary se začínáme zajímat o něco k snědku a tak si vybíráme v mapě nějakou zajímavost v okolí. Rozhodujeme se pro městečko Kryry, kde je i kamenná rozhledna a navíc je to pro nás místo zcela neznámé. Z Jiráskových „Starých pověstí českých“ víme, že v této oblasti žil slovanský kmen Lučanů. Výrazné stopy tu zanechal i středověk, první zmínka je z roku 1320. V této době tu byl postaven hrad Kozihrady o kterém je v dějinách jen jediná zmínka a to z roku 1577, kdy byl uváděn už jako pustý. K jeho zničení došlo zřejmě při křižáckém tažení na Žatec v roce 1421. Tehdy bylo vyvražděno veškeré obyvatelstvo českého původu. Tolik stručné nahlédnutí do minulosti a my vydáváme do současnosti města.
Za čím jedeme?
Vítá nás poměrně velké náměstí a nedaleká výrazná budova školy. Náměstí zdobí novější kašna a zřejmě pozůstatkem socialistické éry je městský úřad. Velká část města je postavená kolem průchozí silnice. Stáří většiny domů není značné a jen několik z nich nese prvky klasicismu. Městem protéká říčka Blšanka, která tu přibírá Podvinecký potok. U mostu je památník na zničující povodeň v roce 1872. Nad nedalekým kostelem se zdvihá protáhlé návrší Kostelního vrchu s rozhlednou. Kostel byla původně gotická stavba z let 1400 až 1418. Barokní přestavba byla provedena v roce 1780. Svatyně je zasvěcena Narození Panny Marie. Dnes je ve velmi špatném stavu, což platí i o bývalém hřbitově. Pomníky jsou vyvrácené a z velké části rozbité. Pomník padlým nedaleko kostela je sice poškozený, ale zatím stojí. Seznámení s městečkem máme za sebou.
Procházíme pěšinou, která šplhá na návrší nad městem. Zem v okolí je zabarvená do červené a okolní svah je hodně drolivý. Jen díky značně odolným dřevinám, které rostou na svahu, má voda ztíženou činnost. Některé vymleté struhy jsou dosti hluboké. Procházíme poslední zatáčkou a můžeme si vydechnout. Díváme se na velmi zajímavou rozhlednu. Ta byla postavena v letech 1905 až 1906 a údajně na základech hradní věže. Stavbu inicioval místní okrašlovací spolek a rodáci žijící ve Vídni. Návrh zpracoval vídeňský architekt Alois Kaiser. Období budování socialismu bylo pro rozhlednu zničující. Postupně chátrala a musela být uzavřena. Její oprava proběhla mezi lety 2005 až 2006 v režii města. Rozhledna má tři vyhlídkové plošiny a to v 10, 22 a v 27 metrech. I když jsme se na rozhlednu nedostali, je odtud velmi hezký pohled. Jsou vidět Doupovské vrchy, Krušné hory, České Středohoří a městečko s okolím. V okolí rozhledny stojí kříž a na opačné straně boží muka. Nechybí tu turistický přístřešek a z hradu zbyly jen stopy po příkopech. Loučíme se s hezkým místem a stejnou cestou se vracíme do města.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
V rohu náměstí jsme objevili zastrčenou hospůdku a nelitovali jsme. Vaří tady výborně a obsluha byla rychlá a příjemná. Bydleli jsme v hotelu Mova v Kadani a můžeme jen doporučit. Nemělo to chybu.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Vždy když se člověk dostane někam, kde ještě nebyl, tak jej hodně věcí překvapí. I když městečko vypadá tak trochu rozházeně, má něco do sebe. Jen ten rozpadající kostel mu na kráse nepřidává. Zato rozhledna je stavba zcela výjimečná a za návštěvu jistě stojí. Poznali jsme další bílé místo země a tak převládla spokojenost.
Ostatní informace
Délka procházky je kolem 3 kilometrů. Škodou je, že i v turistické sezóně je rozhledna otevřená pouze o víkendech. K rozhledně během doby, když jsme tam byli, přišlo několik turistů a byli také nemile překvapeni. Při troše reklamy by se rozhledna jistě stala dosti navštěvovaným místem. K úsměvu nás donutila odpověď místního občana při dotazu na cestu k rozhledně: „ No, chodí se tam kolem kostela a dá se tam dojet i autem z druhé strany. Já tady bydlím už jedenáct let, ale ještě jsem tam nebyl“. Kryry jsou na mapě KČT č. 7 Žatecko.