Bezbožské jezero v pohoří Pirin.

Bezbožské jezero, pohled ze západního břehu  •  Fotografie (56)  • Foto: Bohumir

Vstoupit do fotogalerie (56 fotografií)

Hora Bezbog

Pohled na jezero od jihu

Vstoupit do fotogalerie (56 fotografií)

Bulharské pohoří Pirin se nachází v jižní části země a pro turisty je tu bezpočet nádherných míst. Určitým problémem je počasí, které se tady mění velmi rychle. Modrá obloha se během několika minut dokáže proměnit v černá mračna, která pořádnou sprchou nešetří. Bouře, která nás tady překvapila, se dá zařadit mezi ty nejhorší, které jsem v horách zažil. A tak po promočeném dni se hodila lehká procházka v dosahu lanovky. Z Banska jedeme k východu po silnici č. 19 do městečka Dobriniště. Odtud pokračujeme silničkou údolím říčky Desilici směrem k jihu do místa Gotse Delchev, které je v nadmořské výšce 1489 metrů. Ujeli jsme z Banska necelých 20 kilometrů a skončili na velkém poloprázdném parkovišti. Gotse Delchev, to je jen stanice lanovky, několik opuštěných budov, které pozvolna chátrají a jedna docela útulná hospůdka. Samostatnou kapitolou je zdejší sedačková lanovka. Po zakoupení jízdenek jsme byli usazeni dvěma borci na sedačku. V mezistanici nás opět dva siláci sundali a znovu naložili, abychom další sundání zažili na konečné. Když jsme zapudili myšlenku, že si to ještě jednou dnes zopakujeme, začali jsme se rozhlížet po okolí.

Hora Bezbog  •  Foto: Bohumir

Nedaleko stanice je patrová chata, kde se vaří a je možné tady přenocovat. Odtud pokračujeme k jezeru, které je vzdálené jen několik desítek metrů. Jeho hladina je v nadmořské výšce 2227 metrů. Rozloha jezera je 20,4 ha, dlouhé je okolo 180 metrů a v nejširším místě má 110 metrů. Nad jeho západním břehem se vypíná hora Bezbog ( 2653 m.n.m.). Jezero se dá celé obejít, po západním břehu vede širší cesta, východní břeh je porostlý kosodřevinou a je tu několik pěšinek. Louky u přítoku do jezera jsou z části podmáčené se zajímavou květenou. Mimo jiné tu kvete i hořec pyrenejský, prstnatec májový, několik druhů prvosenek i masožravá tučnice alpská. Z vyšších druhů to jsou červeně kvetoucí kuklíky, žluté kamzičníky a další desítky druhů. Přišel se nám představit i obyvatel z ptačí říše, hýl obecný. Je tu i výrazná žabí komunita, zřejmě některý druh skokanů. Mezi jimi je i jeden, co se rád fotografuje. Jiný svět je na svahu nad západním břehem. Tady kvetou suchomilné druhy s převahou mateřídoušky a kručinky. Mezi ty vzácnější patří žlutě kvetoucí len, některé miniaturní hvozdíky, zlaté mochny a další druhy, které milují sluncem laskané svahy. Aby toho nebylo málo jsou tu ještě zástupci hmyzu, mezi kterými hrají prim motýlci. Bohužel je tu opět opuštěný, skoro zničený objekt, který na kráse jezeru určitě nepřidává. Navíc to vyšlo i s počasím a tak jen neradi jsme se s tímto hezkým místem Pirinu loučili. Závěr dne patřil posezení v hospůdce u dolní stanice lanovky se zjištěním, že bulharské pivo je docela dobré.

Autor: Bohumir

Další články autora: 1528

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli