Bílovec - Slezské náměstí
Bílovec je město spadající do okresu Nový Jičín, ale najdeme ho až za řekou Odrou, neboť se rozkládá na úpatí Vítkovské vrchoviny. Založeno bylo už roku 1324 pány z Kravař na plochém temeni vrchu, na němž si vlastníci panství vystavěli i své sídlo. V roce 1645 se zde zřejmě hrubě nelíbilo nezvaným návštěvníkům – Švédům, neboť město celé vypálili.
Ohnivý kohout v jeho centru zakokrhal i roku 1729. Díky tomuto požáru ale později došlo k nové a „modernější“ výstavbě měšťanských domů. Již od 16.století zde totiž došlo k velkému rozmachu soukenictví, díky čemuž mohli měšťané dát na odiv své bohatství i podobou svých příbytků, takže pořekadlo tvrdící, že je vše zlé pro něco dobré jim v tomto případě dalo za pravdu.
Ve století devatenáctém Bílovci prosperitu zajistila textilní továrna, později přibyla i fabrika na výrobu knoflíků, ta se ale později začala zabývat drobnější kovovýrobou a svůj tovar prodávala pod značkou Massag. Tahle firma zde funguje dodnes – my staří si jistě vzpomeneme na ta slavná lyžařská vázání - nicméně dnes se zde vyrábí především kontejnery a manipulační vozíky.
Ale vraťme se od historie k současnosti a nahlédněme na bílovecký rynek nejvýznamnější – na Slezské náměstí. Má lichoběžníkový půdorys probíhající (nebuďme puntičkáři) přibližně od severu k jihu, přičemž je široké asi 40 metrů a jeho délka dosahuje (i s tím parčíkovým placem před kostelem) délky přibližně 130 metrů. Kdo by něm dnes čekal pohled na honosné měšťanské domy, bude asi zklamán, protože osvobozování města na konci druhé světové války bylo krušné a většina těchto starých domů při něm zanikla. Nicméně je náměstí po rekonstrukci z roku 2001 chloubou města a ta zajímavá dlažba v podobě čtverců a dokonce i šachového pole před radnicí – to vše z kostky žulové, žulové dlažby i obrubníků - mu dala líbivou podobu.
Největší dominantou severní strany rynku je kostel sv.Mikuláše s vyhlídkovou věží, jižní strana se zase může pyšnit budovou renesanční radnice. Původní stávala v jeho středu, ta, stojící zde dnes, vznikla až roku 1593 díky opavskému staviteli Andreasi Buzowskému. Roku 1784 byla opravena a zvon, nacházející se na střeše ve věžičce byl fukční jen tehdy, když hlásil některému zločinci popravovaném na Šibeničním vrchu odchod do pekla.
Mezi léty 1870 – 1939 bylo podloubí radnice zazděno a vznikla zde služebna místních polismenů, později ji nahradila úřadovna spořitelny. Dnes už se samozřejmě nachází ve své původní podobě a je spolu s částí odborů městských úřadů sídlem starostů i starostek.V domě vedle radnice se nachází výklenek osazený zajímavě vybarvenou sochou Sv.Floriána.
Mimo střed Slezského náměstí byla až do 19.století funkční městská studna. Dnes zde uvidíme čtvercovou kašnu, z jejíhož středu vyrůstá vysoký a odstupňovaný hranolovitý podstavec, na němž je v nadživotní velikosti umístěno sousoší tří postav. Autorem Památníku osvobození Rudou armádou, stojícího zde od roku 1952, se stal Vincenc Hazel.