Biřička

Tento rybník na Černém potoce (ještě předtím zvaným jako Bejšťský potok, nyní jako Biřička) existoval již nejspíše v 15. století a dříve byl zvaný jako Bejšťský, to od toho, že kolem něj vedla cesta k Býšti. Současné pojmenování měl podle lidové tradice obdržet od toho, že když byl rybník na Černém potoce stavěn pernštejnskými robotníky, dohlížel nad nimi přísný biřic, jenž byl jimi kvůli své neúprosnosti a tvrdosti vhozen do vody, kde se utopil. Na paměť toho byl rybník pojmenován jako Biřička. Pověst je však zavádějící, protože rybník tu existoval již před Pernštejny.

Nezpochybnitelné doklady o jeho existenci pocházejí až ze 16. století. Není však vyloučeno, že byl založen společně s rybníky Roudničkou, Datlíkem a Cikánem, jež se podle některých zdrojů připomínají již roku 1339. V roce 1547 byl rybník spolu s ostatními městskými majetky zabaven, následně prodán Janovi z Pernštejna a teprve roku 1559 byl spolu s rybníky Na Obci a Výskytem odkoupen královéhradeckou obcí od Jaroslava z Pernštejna zpět. Městu byl rybník opět zkonfiskován po bitvě na Bílé hoře a navrácen o 8 let později.

Na přelomu 18. a 19. století se přestalo rybniční hospodářství vyplácet, protože náklady na údržbu městských rybníků byly vysoké, naopak ceny ryb radikálně klesaly. Jejich existenci ovlivnilo též vybudování vojenské pevnosti. V roce 1804 byla tak Biřička zrušena, roku 1845 byla dosavadní pastvina s úhorem zorána a přeměněna na ornou půdu a později dokonce zalesněna (osázena olšemi). Takto vydržela tato lokalita až do meziválečného období, což dokazuje rovněž zmínka Ludvíka Domečky v jeho „Průvodci po Hradci Králové a okolí. Výletech z Hradce Králové“ z roku 1910, kde se píše: „Rybník Biřička pod Nov. Hradcem je zalesněn.“ V témže čase se Josef Strachota zmiňuje o tom, že v lesním oddílu Biřička je hojně zastoupena jedle bělokorá. Ve 20. letech 20. století se zde hrálo i divadlo v přírodě.

Podle některých pramenů mělo dojít k obnovení rybníka v roce 1905 (ve všech vojenských i civilních mapách však chybí), ale ve skutečnosti byla jeho obnova spojena teprve se zřízením koupaliště, které chtělo od roku 1935 zřídit město Hradec Králové na svých pozemcích u rybníka. Tehdy bylo podle projektu technické kanceláře schváleno obnovit rybník v rozloze asi 8 ha. Náklad byl odhadován na 64 000 Kč a byl kryt z výnosu subvence a z prodeje dřiví z vykáceného lesa v místech rybníka. Prokazovat to může rovněž zmínka v článku Františka Pitaše „Rybníky u Nového Hradce Králové“, jenž vyšel v „Královéhradecku“ 15. ledna 1935 a píše se v něm toto: „Dnes pomýšlí se na obnovení v prvé polovici 19. století zalesněného rybníku Biřičky. Za tím účelem má býti vykáceno v Habřinách 8 ha lesa. V Biřičce se budou pravděpodobně chovati pstruzi a candáti. Před Biřičkou k silnici míní novohradecká obec zříditi moderní koupaliště.“ K jeho zřízení nakonec došlo v letech 1937-1938, kdy byl postupně napouštěn. Tato rekonstrukce tehdy vyšla na 65 000 Kč. První „zkušební“ výlov Biřičky se uskutečnil 8. listopadu 1940, kdy se podařilo vylovit 1 169 kg ryb. V zimním období se navíc stávalo z rybníka kluziště, kde se nejen bruslilo, ale hrál i lední hokej. Vedle toho zde došlo v roce 1935 k několika vrtům, jež provedl stavitel František Capoušek ve snaze najít vhodné prameny pro chystaný novohradecký vodovod.

Po únoru 1948 se všechny městské rybníky dostaly do obhospodařování podniku Státního rybářství v Chlumci nad Cidlinou. Biřičku po určitou dobu s poměrně dobrými výsledky obhospodařoval Český rybářský svaz v Hradci Králové, jehož členové byli aktivní i při jejích pozdějších úpravách. V 50. letech 20. století byl za pomoci brigádníků vybudován u rybníka areál s pláží, bufetem a motelem (v roce 1957 byly postaveny 2 kabiny a hygienické zařízení se septikem, roku 1958 vznikl objekt pozdější hospůdky U Pavlíny, v roce 1961 bylo provedeno rozšíření pláže a Biřička začala být opětovně napouštěna a k jejímu úplnému dokončení došlo roku 1962, kdy začala plně sloužit svému účelu). Přírodní koupaliště tehdy náleželo Správě tělovýchovných zařízení Hradec Králové. 9. července 1964 tu mělo dojít k jednomu rekordu, kdy Tibor Baláž z orchestru Poddukelského ukrajinského lidového souboru písní a tanců v Prešově nepřetržitě plaval v rybníku od 7.20 do 15.45 hod. 23. srpna 1965 se začala Biřička kvůli dalším úpravám opět vypouštět. Ozelenění břehů bylo úplně dokončeno až v roce 1968. Biřička se stále více stávala nejvyhledávanějším koupalištěm Hradečanů, což zvyšovalo nároky na péči o úklid a celkovou hygienu v okolí. Obvodní národní výbor se nakonec rozhodl situaci řešit tím, že stanovil každému návštěvníkovi vstupné 50 haléřů za den. Toto usnesení bylo vyhlášeno 14. července 1957 v místním rozhlase. Výstavba areálu se však stále prodlužovala a díky tomu došlo i k jednomu neštěstí, kdy 6. července 1959 bylo pod nově vybudovanou skluzavkou málo vody a i přes zákaz ji použilo několik chlapců, z nichž 14letý Vladimír Moučka si rozdrtil míchu v krčních obratlích a za 6 dní v nemocnici zemřel. Roku 1965 byl rybník vypuštěn a opětovně napuštěn. Na přelomu 60. a 70. let 20. století byla plánována přístavba dalších objektů a jiné úpravy. K tomuto plánu nakonec nedošlo kvůli nedostatku finančních prostředků. V roce 1974 byla alespoň upravena pláž, na níž byl navezen nový písek. Zbylé a nevyužité místo bylo zalesněno. Situace okolo rybníka však nebyla vždy idylická, příkladem budiž článek „Nového Hradecka“ ze 12. června 1984 s názvem „K čemu slouží skládka panelů u rybníka Biřička.“ O 4 roky později zase od nedopalku shořelo 4,5 ha přilehlého lesa.

Poslední rekonstrukce rybníka o ploše 7,1 ha, celkovém objemu 109 000 m3 a retenčním objemu 40 000 m3, v jejímž rámci byly provedeny komplexní revitalizační opatření, byla zahájena 1. října 2009 a dokončena předáním díla 14. června 2010. Přitom se s ní počítalo již na konci 80. let 20. století, ale opět chyběly peníze. V roce 2014 byla u rybníka navíc zřízena tzv. Vodnická stezka, jež končí u hájovny u rybníka Datlík, ale v jejím okolí se pořádala nebo stále pořádá množství jiných akcí, např. branné i cyklistické závody, soutěže psích spřežení nebo v orientačním běhu apod.