Bludov – Březinův Betlém v Kulturním domě

Svatý Petr se možná poněkud unáhlil, nicméně fakt, že první adventní neděli zasypal velkou část Moravy a nakonec i Čech (vlastně už tedy začalo intenzivněji sněžit v pátek) a mimoděk tak přeci jen zpříjemnil předvánoční atmosféru okořeněnou pro mnohé nepříjemným faktem částečného lockdownu. Jinak se na čerstvá vládní opatření zřejmě nazvat nedají.

Takže plánované velkolepé akce typu rozsvěcení vánočních stromů a podobné taškařice se odbily v tajnosti za menšího počtu přihlížejících.

Nicméně v omezeném počtu se nějaká ta kultura konat může, takže nic neohrozilo vernisáž výstavy v kulturním domě v Bludově. Výstava je věnována představení lidového Betléma, který vlastní místní občan Dušan Březina. Jde dílo řezbáře amatéra původem z východního Slovenska. Ten byl strýcem zmíněného pana Březiny a po jeho smrti se dědictvím dostal do Bludova. Celé dílo začalo vznikat někdy před 60 léty a šlo veskrze o lidovou tvořivost, řekli bychom poněkud naivního ražení.

Navíc celý Betlém (převažujícím materiálem je dřevo) byl poznamenán i východní tradicí, což se projevovalo hlavně v pestrých, možná až kýčovitých barvách.

Dušan Březina se tak dal s rodinnými příslušníky i několika přáteli do úpravy a rekonstrukci celého artefaktu. V prvé řadě šlo o odstranění příliš křiklavých barev, opravy budov i celého vzhledu, případně i doplnění chybějících prvků. O činnosti rodiny Březinů se toho sice v obci moc nevědělo, nicméně při jisté příležitosti procházel kolem rodinného sídla místní starosta, kterého nezvyklá činnost (bylo to v létě) poněkud zaujala. Slovo dalo slovo a byla domluvena výstava. To se mělo stát již v roce 2020. Epidemiologická uzávěra tomu ale nepřála, takž k odhalení se muselo rok počkat. Dosud si tak mohli Betlém prohlížet jen přátelé a známí v obyváku (naštěstí prý mají dosti velký pokoj, aby se to vlezlo.

Betlém je tak v současné době k vidění od 28. listopadu 2021 a v bludovském kulturáku by měl být k vidění do 6. ledna 2022.

Celé dřevěné město je široké něco přes 3 m, vysoké necelé 2 m a 1 m hluboké. Po opravě je většina budov vyvedena přeci jen ve střízlivých barvách (převažuje hnědá a žlutá). A jak se na lidový betlém sluší je zalidněn i zazvěřen spoustou figurek. Protože se prapůvodní výjev odehrává na Středním východě, najdeme tu i reálie Palestině odpovídající, ačkoliv už samotná Svatá rodina vypadá dosti volně (Josef je ale celkem tmavý tip). Exoticky vypadá skupina Tří králů s doprovodem (včetně slonů zeber, opic, velbloudů i lva).

Další postavy i zvěř je přeci jen bližší středoevropanům, takže mimo obligátního dobytka (ovce, skot, koně) tu vidíme jezevce, lišku, kamzíka, vysokou i černou zvěř). Pestrý je i výčet lidských činností i řemesel. Asi nejvíc „zaujme“ dvojice tenistů, ale proč by se i lidé kolem roku 0 nemohli zabývat nějakými sporty…

Betlém by měl být k shlédnutí podle doby provozu KD (viz web), samozřejmě dle omezení podle nařízených epidemiologických opatření.