Bludovská stráň – významný krajinný prvek

Nejdříve trošku definice: „Významnými krajinnými prvky (tzv. „ze zákona“) jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Zvláště chráněná část přírody je z této definice vyňata.“

Tolik suchá mluva úředního dokumentu. Vlastně jsem již před časem o lokalitě letmo napsal při pozvánce na výlet okruhem naučné stezky, která má stejný název jako vlastně území popisovaného zájmu. Samotná Bludovská stráň je totiž část území, kterým zmíněná NS prochází. Z výše uvedené definice vyplývá, že zájmové území není přísně definováno nějakou hranicí nebo rozleho. Jde ale o pás lesa rozkládajícího se na relativně prudším svahu jižní rozsochy blízkého seskupení vrcholů Hradiska nebo Chocholíku (a vzdálenějšího Háje), která vytváří zhruba západní ohraničení Šumperské kotliny. Zmíněné svahy relativně prudce spadají do údolní nivy řeky Desné a protože jsou navíc rozrušeny několika roklemi nebo stržemi, jejich hospodářské využití je celkem omezené. Lesní pás se táhne zhruba v délce 2,5 km od křižovatky u nádraží Bludov na jihu až k severnímu okraji poblíž šumperského židovského hřbitova. Les u paty dosahuje takřka k vedení železniční tratě Zábřeh–Kouty nad Desnou a šířka lesa k horní hraně dosahuje cca 200–500 m.

Les sice není původní, ale skladbou dřevin se podobá lesům, jaké tu mohly bývat před propastí věků. Protože nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 300–350 m n.m. jde o skladbu dřevin, kde nemá své místo nějaký jehličnan, a pokud bychom tu skutečně nějaký podobný strom našli, jednalo by se o velkou náhodu. Základ lesa patří druhům jako je buk a habr, porost je ale zasažen plevelnými stromy jako je nepůvodní akát, případně hojná bříza.

Od Desné sem zavítají i nějako vodomilnější osiky nebo olše. Ty můžeme nalézt hlavně ve spodních partiích území, kde přetrvávají často malá jezírka a bažiny.

Díky minimálním zásahům se v dolním patru daří i zajímavé skladbě květin a bylin. Zjara jistě překvapí bíle pokrytí podrostu sasankou hajní, v to zapadá obligátní přítomnost dymnivek nebo plicníků, zahlédnout leze i vzácnější žlutou formu sasanky pryskyřníkovité a nechybí i samotný pryskyřník, obdobně zabarvený orsej aj. U jezírek by mohl být přítomný i žlutý kosatec apod.

Lokalita Bludovské stráně se ovšem v pozdním jaru chlubí i kytkami vzácnějšími a to přímo orchidejemi, které by mohl zastupovat např. prstnatec májový.

Jak bylo zmíněno v úvodu, Bludovská stráň souvisí s trasou stejnojmenné naučné stezky, kterou dnes tvoří žlutě značený okruh pěší TZ, v částečném souběhu lesem prochází i pěší zelená TZ v úseku mezi Bludovečkem a nádražím Bludov, jde ovšem o celkem dlouhou trasu ve své celkové délce vedenou žz. Mlýnický Dvůr k zřícenině Brníčko.