Blyšť

Blyšť - pohled na Bystrú a Blyšť z Kondratovej kopy (zoom) (září 2009)  •  Fotografie (1)  • Foto: 11965

Blyšť– (polsky: Błyszcz) severní rozsocha Bystrej, ležící v hlavním hřebeni Západních Tater (Hlavní vrchol Bystrej leží ve vedlejším hřebeni vybíhajícím z Blyšťa jižním směrem.). Z formálního hlediska to není vrchol, protože to má nulovou denivelizaci (nedochází k žádnému snížení hřebene mezi ním a Bystrú). Samotný Blyšť leží zároveň na polsko-slovenské hranici a prochází jím i hlavní evropské rozvodí. Dosahuje ve zlomu hřebene nadmořské výšky 2154,7 m (podle polských map - 2159 m). V hlavním hřebeni na severu za Bystrým sedlom (Banista Przełęcz - 1946,4 m) sousedí s členitým hřebenem Liliových kop (Liliowe Turnie). K východu pak z něj hřeben klesá do Pyšného sedla (Pyszniańską Przełęcz – 1791,8 m) a za ním stoupá k vrcholu Velkej Kamenistej (Kamienista – 2127,4 m). K jihu vybíhající vedlejší hřeben stoupá k vrcholu nejvyšší hory Západních Tater – Bystrej (Bystra – 2248,4 m). Severní úbočí Blyšťa padají 400 metrovou stěnou do Doliny Pyszniańskiej (horní patro Doliny Kościeliskej), v dolních částech stěn se zde tvoří skalní žebra nazývané „Grzędy“.

Blyšť je budován žulami a rulami krystalického jádra. Z polské strany jsou on i Bystra dobře vidět z mnoha míst v Dolinie Kościeliskiej. Nejlépe pak od turistické chaty - schroniska PTTK na Hali Ornak a od plesa Smreczyński Staw. Skalnatá úbočí Błyszcza odsud často lesknou (blyští) a mění podle úhlu slunečního svitu – odtud název hory.

Blyšť a Bystra byly v 19. století a v první polovině 20. století populárním turistickým cílem. Po vytvoření rezervace, v roku 1947, v prostoru Tomanowa – Smreczyny, byly tyto vrcholy z polské strany nedostupné. Tato situace se změnila až v devadesátých letech 20. století. Od té doby bylo možno znovu překračovat slovenskou hranici a vrcholů dosáhnout po turistických trasách z Bystrého sedla (Banista Przełęcz).

Ve vrcholových oblastech se zde vyskytuje vzácná alpínská flora. Roste zde například psineček alpský (Agrostis alpina) a chrpovník nízký (Saussurea pygmea).

Rozhled z vrcholu viz: http://www.panoramy.wyprawy.org/blyszcz.php.

Na vrchol lze vystoupit po těchto trasách:

• Po červené hřebenové trase z Gáborovho sedla přes hřeben Liliových kop (Liliowych Turni) a Bystré sedlo (Banista Przełęcz) – (asi 0:55 hod)
• Po červené hřebenové trase z Pyšného sedla (Pyszniańską Przełęcz) – (asi 0:50 hod)